Aktivisté: Zastavte evropské dotace pro prasečák v Letech u Písku, který stojí v místě genocidy Romů
Zastavení evropských zemědělských dotací firmě, která provozuje vepřín v
místech protektorátního tábora pro Romy v Letech u Písku, požadují po Evropské
unii čeští aktivisté. Věří, že by se tak mohlo podařit velkovýkrmnu z pietního
místa romského holokaustu odstranit. Výzvu dnes předali zastoupení EU v Česku.
Podle vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR Jana Michala ale příjemce
podpory určuje členský stát.
„Řešení současného skandálního stavu je velmi snadné. Zjistili jsme, že
prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských
dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala,"
uvedl Miroslav Brož ze sdružení Konexe. Citoval tak z výzvy aktivistů, kteří
žádají zastavení evropských dotací.
Podle Michala je to lidsky a hodnotově citlivá otázka a vyrovnání se s
minulostí je záležitostí každé země. „Evropská komise spravuje společnou
zemědělskou politiku, jednotlivé příjemce podpory však určuje každý členský
stát," napsal v reakci ČTK.
Podle textu výzvy velkovýkrmna vyrostla v Letech v roce 1973. Po pádu
komunistického režimu ji získala soukromá společnost. Česko dlouhodobě čelí
kritice mezinárodních institucí za to, že na pietním místě vepřín stojí. Vlády
se snažily najít řešení. Mluvilo se o tom, že by stát podnik odkoupil a zboural.
Podle odhadů by se cena mohla pohybovat ve stovkách milionů.
O pokračujícím jednání s firmou se zmínil před pár dny v Letech i ministr pro
lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něj ale žádný závěr z dialogu
nevzešel a farma na místě zřejmě zůstane.
„Nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit (vepřín koupit a
zbourat). Sliby podle našeho mínění sloužily jen k uklidnění zahraničních
lidskoprávních institucí," uvedl Brož.
Tábor v Letech protektorátní úřady otevřely v srpnu 1940 jako kárný pracovní.
Stejné zařízení existovalo i v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory
změnily na sběrné, v srpnu pak na cikánské. Od té doby do května 1943 letským
táborem prošlo 1308 romských mužů, žen i dětí. Zahynulo v něm 327 lidí, přes 500
skončilo v Osvětimi.
V protektorátu Čechy a Morava žilo podle tehdejšího soupisu 6500 Romů a
romských míšenců. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 lidí.
Podle odborného odhadu tak nacisté zavraždili 90 procent místní předválečné
romské populace.
Podle strategie romské integrace do roku 2020 není nynější situace v Letech
přijatelná a je neúnosná. Vláda v dokumentu uvedla, že je potřeba přijmout
opatření, „která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední
blízkosti pietního místa". Na řešení mají do konce roku 2018 spolupracovat
ministři kultury, pro lidská práva a financí.
Celý text výzvy organizace Konexe
Situace Romů v České republice je kritická. Podle výsledků všech výzkumů
veřejného mínění, které zkoumají tuto problematiku, je většinová část obyvatel
naší země zatížena silnými protiromskými předsudky, má ostře protiromský postoj,
anticikanismus se stal mainstreamovým názorem. Romové jsou diskriminováni na
trhu práce, bydlení i v jiných oblastech života. Český školský systém je
segregován.
Romové v České republice čelí násilí a rasově motivovaným útokům. Posledních
několik let jsou romské komunity cíli nenávistných protiromských demonstrací,
pochodů, které jsou často násilné, několikrát přerostly do pokusů o pogromy. Do
těchto demonstrací se nezapojují jen vyznavači krajně pravicových a
neonacistických hnutí, ale zapojují se do nich i takzvaní běžní občané.
Anticikanisty hlásající protiromskou nenávist najdeme ve všech českých
politických stranách, na levici i na pravici – politici usilují o hlasy
anticikansticky orientované většiny voličů.
Politika sociální integrace a její nástroje totálně selhala. Obrovské
prostředky určené na řešení problému romské chudoby, protiromského rasismu, na
integraci Romů, často pocházejících z prostředků Evropské unie, byly vynaloženy
neúčelně, nepřinesly žádný reálný efekt. Situace romských komunit se neustále
zhoršuje – den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem.
Součástí tohoto kritického stavu je popírání, v lepším případě zlehčování
genocidy Romů, která v České republice proběhla za druhé světové války. Romové
byli českou policí soustředěni do koncentračních táborů, kde byli mučeni a
vražděni. Dozorci v těchto táborech smrti nebyli němečtí nacisté, ale čeští
četníci. Správa táborů podléhala ústřednám české kriminální policie.
Nejodolnější vězni, kteří dokázali peklo českých táborů smrti přežít, byli
předáni do rukou německých SS, odvezeni do vyhlazovacího tábora Osvětim II
Březinka a tam téměř bezezbytku zplynováni.
Jeden z českých koncentračních táborů pro Romy stál poblíž vesnice Lety u
Písku v jižních Čechách. V roce 1973 postavila československá komunistická vláda
přesně v místech tábora, tedy na místě genocidy Romů, velkokapacitní průmyslovou
prasečí farmu. Tato farma v místech romské genocidy stojí dodnes, stále je v
provozu. Přímo v místech, kde byli zabíjeni a mučeni Romové se válí prasata ve
svých výkalech.
Stalo se tak navzdory faktu, že Československo podepsalo po skončení druhé
světové války Helsinské dohody, ve kterých se zavázalo pietně upravit místa
genocidy.
Po pádu komunismu, když k tomu byly ideální podmínky, nebyl vepřín zbourán,
ale prodán soukromé komerční společnosti. V následujících letech české vlády
pravidelně čelily tlaku různých zahraničních institucí, aby vepřín zpět
vykoupily, zbouraly, vyčistily od prasečích výkalů a na místě genocidy postavily
důstojný památník obětem genocidy. Mnohé české vlády zbourání prasečáku ústy
svých ministrů, nebo dokonce předsedů, slibovaly. Nikdy se tak nestalo, nikdy
nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit. Sliby podle našeho mínění
sloužili jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí. Nakonec bylo
vždy řečeno, že na výkup prasečí farmy provozované na místě genocidy český stát
nemá peníze. Lze takovou věc měřit penězi? Podle vyjádření vlastníka farmy,
tento nebyl nikdy ani na cenu za kterou by farmu prodal dotazován.. Nevíme,
kolik by výkup farmy stál, ale nemáme na její výkup peníze…
Řešení současného skandálního stavu je však velmi snadné. Zjistili jsme, že
prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských
dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala.
Žádáme Vás proto zastavte podporu evropských zemědělských dotací prasečí
velkofarmě v Letech u Písku. Přestaňte podporovat a platit chov prasat v místech
genocidy Romů. Farma v místech genocidy dále stojí jen díky Vaší finanční
podpoře. Když ji přestanete finančně podporovat, v krátké době zkrachuje.
Existence prasečí velkofarmy na místě genocidy Romů je ostudou nás všech a
symbolem postavení Romů nejen v České Republice, ale i v celé Evropě.
