Aktivisté budou na pietní akci v Letech žádat zbourání vepřína. Přijede i ministr spravedlnosti Pelikán
Odstranění vepřína z míst, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro
Romy, chtějí v sobotu v Letech u Písku požadovat aktivisté z Česka a dalších 15
zemí. Účast pořadatelům potvrdily tři stovky lidí. Na místo by měli dorazit i
někteří politici a velvyslanci několika států. ČTK to dnes řekl Miroslav Brož z
organizace Konexe, která je součástí pořádajícího evropského antirasistického
hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement).
"Lety se staly mezinárodním symbolem nedostatku respektu k obětem samudaripen
– romské genocidy – a k jejich pozůstalým, ale také symbolem zapojení občanské
společnosti, solidarity překračující hranice a požadavku na důstojnost," sdělil
ČTK prezident EGAM Benjamin Abtan.
Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích
organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také
Evropský parlament. O odkupu a zbourání výkrmny diskutovalo několik vlád, cena
ale nepadla nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet
by chtěl jednání s majiteli ze společnosti AGPI dotáhnout do konce.
Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků,
nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Ministr
pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) původně mluvil o tom, že by dohoda s
majiteli a vládní rozhodnutí mohly být do konce června. Mluvčí ministerstva
kultury Simona Cigánková později uvedla, že by vláda mohla návrh postupu od
resortu kultury dostat o letních prázdninách. Kdyby ho schválila, měly by
následovat podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, zpracování projektu a
výstavba památníku, upřesnila už dřív mluvčí.
Aktivisté se obávají, že jednání nepostupují kupředu a kabinet do voleb o
výkupu vepřína nerozhodne. Hnutí před pár týdny vyzvalo politické strany, které
mají na podzim šanci dostat se do Sněmovny, aby požadavek na zbourání výkrmny
podpořily.
"Snad všechny strany zareagovaly. Buď na akci vyšlou své zástupce, nebo pak
na místě přečteme jejich prohlášení," uvedl Brož. Podle něj by do Letů měl
přijet třeba ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), šéf Pirátů Ivan Bartoš
či místopředsedové TOP 09 a Zelených. Účast přislíbili někteří poslanci z Česka
i ciziny, europoslanci a velvyslanci několika zemí.
Podle vládní zprávy o stavu romské menšiny velkovýkrmna zabírá 95 procent
území bývalého cikánského tábora. Protestovat chtějí v Letech romští i neromští
aktivisté z Česka, Nizozemska, Irska, Maďarska, zemí bývalé Jugoslávie či
Rumunska, uvedl Brož. Autobusy s účastníky z různých částí Evropy do Prahy
přijížděly už dnes. Na místo v sobotu dorazí také Romové z ústeckých Předlic a z
Krupky.
Sobotní program vyvrcholí večer v Praze v žižkovském komunitním centru
Žižkostel společnou večeří a koncertem romských kapel.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
