Agentura pro sociální začleňování uspořádala setkání s Romy z celé republiky

Ve čtvrtek 12. prosince se v Lichtenštejnském paláci v Praze konalo společné setkání Romů s pracovníky Agentury pro sociální začleňování a pracovníky kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Setkání se zúčastnilo osm desítek pozvaných Romů ze všech částí republiky. Rekrutovali se ze zástupců samospráv, neziskových organizací, krajských romských koordinátorů a řady dalších. Cílem setkání bylo poskytnout účastníkům prostor pro reflexi činnosti Agentury, případně také kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny na regionální i celostátní úrovni.

„Naším cílem je, aby podobné setkávání mezi romskými osobnostmi, romskými terénními pracovníky a pracovníky neziskových organizací i dalších institucí a romskými aktivisty s námi bylo pořádáno pravidelně. Dohodli jsme se, že ho budeme svolávat každého čtvrt roku,“ uvedl k setkání ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Setkání předcházel zájem větší části Romů o možnost účasti, kapacita však byla z pochopitelných důvodů omezena, rozhodující byl i fakt, aby diskuse mohla být v rámci možností a kapacitní velikosti ještě konstruktivní.

V úvodu představil Martin Šimáček působení Agentury na regionální úrovni na příkladu dvou měst – Kadaně a Kutné Hory. Uvedl také příklady zapojení Agentury do různých legislativních procesů na podporu romské integrace na celostátní úrovni.

„Troufám si říci, že Agentura je v současné době v rámci státní správy nejaktivnější institucí, která se zapojuje do podpory integrace Romů,“ uvedl Martin Šimáček.

Zejména dopolední část setkání provázela lehce bouřlivější atmosféra a diskuse, vyvolaná zejména skutečností, že podobných setkání a možnost reflexe necítí Romové v pohnuté době nelichotivé společenské atmosféry vůči této menšině dostatek.

Jednou z nejčastějších připomínek bylo, že v důsledku nárůstu sociálně vyloučených lokalit, na něž je upřena pozornost politiků, veřejnosti i samotné Agentury, se hovoří především o těch Romech, kteří v těchto lokalitách žijí a znamenají pro společnost jistým způsobem zátěž, což se podepisuje na zhoršujícím se vztahu majority k romské menšině a také parazitování populistů a extrémistů na tomto tématu.

Někteří z přítomných zástupců se při úvodním představování hlásilo například slovy: Jmenuji se tak a tak a jsem sociálně nevyloučená, za což dotyčná dáma získala bouřlivý souhlasný potlesk.
Na první pohled možná legrační gesto ale odráželo mnohem hlubší skleslost a znepokojení Romů, kteří patří k integrovaným, pracujícím, snažícím se naopak vzájemného soužití pomoci a stávají se oběťmi obecné paušalizace.

Druhým diskutovaným problémem byl fakt, že právě v této souvislosti by se měl vládní zmocněnec/zmocněnkyně, který v současné době není nebo ministr/ministryně pro lidská práva, pakliže tento návrh čtyř desítek neziskových organizací projde, zaměřit i na témata, která se rovněž Romů dotýkala,ale nemusí se zdaleka vázat k sociálnímu vyloučení.

Jarmila Balážová z občanského sdružení ROMEA hovořila o nutnosti práce s veřejným míněním a vyčleněním nejméně jedné osoby, jenž by se mediálním vyjádřením, causám a práci s pozitivním veřejným míněním věnovala důsledněji, nikolivě jen okrajově, vedle své běžné pracovní agendy. Balážová zmínila také potřebnost důslednějšího rozdělení občanských zástupců v Radě pro záležitosti romské komunity i Radě pro národnostní menšiny tak, aby byli schopni připomínkovat materiály a činy jednotlivých resortů, včetně obou komor Parlamentu ČR, včetně účastnění se podstatných jednání.

David Tišer se s přítomnými podělil o své zkušenosti z pozice bývalého člena Rady pro záležitosti romské komunity a stěžoval si na to, že od sekretariátu Rady nedostával potřebné informace týkající se právě možnosti účastnit se podobných jednání na MŠMT atd.

Další témata, kterým se setkání věnovalo, byla například: spolupráce Agentury a kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, fungování samotné Rady vlády pro záležitosti romské menšiny i možnému silnějšímu zastoupení Romů při jednáních s jednotlivými resorty o připravované legislativě.

Vystupující se v diskuzi také často vyjadřovali o nedávných protiromských vyjádřeních, která zazněla v Senátu při projednávání doporučení Rady EU ohledně integrace Romů a nebo o strategických dokumentech, které se týkají Romů – Koncepce romské integrace a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Diskuse se nevyhla ani podpoře a potřebnosti možného znovuzavedení postu ministra/ministryně pro lidská práva a to, aby byl vládou tento člověk brán skutečně vážně. Přítomní Romové mířili část kritiky i do vlastních řad a vzájemně se vyzývali k větší důslednosti, lobbingu v Parlamentu ČR a nutnosti rychle reagovat na znepokojivá vyjádření některých populistických politiků.

„Setkání mi přineslo několik zajímavých zjištění. Dosud jsem působil především na komunální úrovni. Dnes jsem získal kontakty na řadu dalších zajímavých lidí, kteří na ní působí také. Byl jsem překvapený, jak dobře se někteří umí vyjadřovat. Teď je jen třeba sjednotit naše názory, aby šly stejným směrem,“ zhodnotil setkání místostarosta Ralska Oto Varadi.

Našli se ovšem i tací, kteří se obávají, že jednotlivé návrhy se nepodaří v dohledné době uskutečnit a zůstane tak jen u setkání, kde se všichni pozdravili, podělili se o své zkušenosti, postěžovali si a vše půjde ve starých kolejích.

„Dnešní setkání hodnotím velmi pozitivně. Několikahodinová diskuze přinesla možnost vyříkat si řadu témat, z nichž některé se ve vztahu Agentury a Romů táhnou i několik let, například ohledně zkrácení názvu Agentury, ale i toho, jak vůbec Agentura v regionech funguje, jak zapojuje lidi z vyloučených lokalit, a speciálně Romy, do spolupráce“ uvedl po setkání Šimáček.

„Domluvili jsme se na tom, že se tato setkání budou pravidelně opakovat. Budou se konat vždy v návaznosti na jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Budeme se tak na nich moci podrobněji věnovat tématům, kterým se věnovala Rada i dalším aktuálním tématům jako je třeba situace v kolem ubytoven a zákona o sociálním bydlení nebo novinkám z oblasti vzdělávání,“ dodal Šimáček.