Agentura pro sociální začleňování: Kvůli epidemii může v ČR přibýt až 200 tisíc chudých a sociálně vyloučených lidí
V Česku by kvůli covidové epidemii mohlo přibýt až 200.000 chudých a sociálně vyloučených lidí. Spočítala to Agentura pro sociální začleňování a zveřejnila na svém webu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) před začátkem pandemie hrozila příjmová chudoba 9,5 procenta obyvatel ČR, v přepočtu tedy asi milionu lidí.
Agentura ve svém výpočtu vycházela z údajů z minulých let o růstu hrubého domácího produktu (HDP) a o míře chudoby. HDP se loni podle statistiků propadl o 5,6 procenta. Byl to největší pokles od vzniku samostatné ČR. V předchozích letech rostl.
Analytik Agentury: “Jsme svědky ještě výraznějšího poklesu než v ekonomické krizi v roce 2009. Při poklesu ekonomiky o 5–6 % lze očekávat zvýšení podílu osob zasažených chudobou o 1–2 %.”
“Jsme svědky ještě výraznějšího poklesu než v ekonomické krizi v roce 2009. HDP v uplynulých 15 letech povětšinou meziročně neklesal, nicméně pokud by současný vztah mezi změnou HDP a mírou chudoby odpovídal trendu zjištěnému v období růstového HDP, pak při poklesu ekonomiky o 5–6 % lze očekávat zvýšení podílu těchto osob o 1–2 %. V absolutních číslech jde tedy zhruba o 100–200 tisíc osob,” uvedl datový analytik agentury Roman Matoušek.
Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13.640 korun za měsíc. V předchozím roce byla o 822 korun nižší. Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 20.460 korun za měsíc. U samoživitele s malým dítětem to bylo 17.732 korun, u rodičů se dvěma menšími dětmi 28.644 Kč a se třemi dětmi pak 38.192 korun. ČSÚ údaje zjišťoval loni na jaře, odrážejí tedy ještě stav před začátkem epidemie. Podíl lidí pod hranicí příjmové chudoby v té době meziročně klesl z 10,1 na 9,5 procenta.
Agentura poukazuje na to, že s vyšším počtem chudých mohou růst výdaje na dávky v hmotné nouzi, a to i o desítky procent ve srovnání s dobou těsně před pandemií. Přibývá lidí bez práce a řada živnostníků ukončila podnikání. Domácnostem klesl příjem.
“Podle našich šetření si v roce 2020 nemohlo 84 % obyvatel sociálně vyloučených lokalit dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 tisíc korun. V návaznosti na makroekonomický vývoj lze proto důvodně očekávat ještě další zhoršení už tak alarmující situace,” uvedl ředitel agentury David Beňák.
Podle výzkumníka agentury Adama Duffka pandemie pozitivní trend z minulých let zastavila.
“Z našich výzkumných rozhovorů obecně vyplývá, že pandemie zastavila pozitivní trendy v životech mnoha lidí využívajících sociální služby. Ti, kterým se pomalu dařilo nacházet lepší formy ubytování, nyní končí opět na ulici. Na vzestupu je i prostituce, zejména u klientek, které před pandemií pracovaly v hernách nebo barech, a roste i poptávka po službách určených pro uživatele drog. Stále více lidí, kteří svou situaci dříve zvládali, žádá o potravinovou pomoc,” řekl Adam Duffek, výzkumný expert Agentury. “Na lidi, kteří byli chudí už před pandemií nebo se ocitali blízko hranice chudoby, nyní dopadla pandemie obzvlášť tvrdě,” dodal.
Agentura pro sociální začleňování sestavuje index sociálního vyloučení se srovnáním obcí. Vychází z počtu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce či nedokončují základní vzdělávání. Využití dat umožňuje srovnání míry sociálního vyloučení mezi různými územími a také sledování vývoje jeho rozsahu v čase. Žebříček za loňský rok bude v létě.
“Data o sociálním vyloučení v obcích jsou každoročně aktualizována, takže pokud se v důsledku pandemie někde sociální situace výrazně zhorší, budou moci tyto obce již v příštím roce žádat o prostředky na podporu zaměstnanosti, sociální bydlení, dluhové poradenství nebo podporu kvalitního vzdělávání pro všechny žáky,” shrnuje ředitel odboru pro sociální začleňování David Beňák.
Agentura byla do konce roku 2019 jedním z odborů úřadu vlády. V minulosti se mluvilo o jejím osamostatnění a nezávislosti. Babišův kabinet ji však přesunul pod ministerstvo pro místní rozvoj. Experti to kritizovali. Poukazovali na to, že se agenda netýká jen bydlení, ale i zaměstnávání, vzdělávání či zdraví.
