Agentura pomůže Romům v Brně

Od února začala fungovat agentura, která má ve vybraných městech pomoci řešit
problém sociálně slabých a problémových lidí, zejména Romů. První úkol této
agentury včera v Brně představila ministryně pro lidská práva Džamila
Stehlíková.

Představitelé Brna promýšlejí novou strategii v přístupu k sociálně slabým a
problémovým obyvatelům. Nebudou na to sami. Spolupracují s ministryní pro lidská
práva a národnostní menšiny Džamilou Stehlíkovou (SZ), která včera na radnici
představila záměry vládní Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách (více
zde…).

„Když se řekne Cejl v Brně, je to, jako když se řekne Matiční v Ústí nad
Labem. Každé to místo má svá specifika a naším úkolem bude ušít mu program na
míru. Agentura se pak bude snažit přitáhnout na projekty co nejvíce peněz z
evropských fondů,“ popsala Džamila Stehlíková. Brno je jedním z 190 měst a obcí
v republice, které se do spolupráce přihlásily. A společně i s jihomoravskou
Břeclaví patří ke dvanácti, které byly vybrány.

Podle Stehlíkové je prvním krokem dokonale zmapovat situaci v místě. Zjistit,
jaké organizace se tam v práci s Romy angažují.

„Teď děláme výběrové řízení na subjekt, který se analýzy ujme. Mohu
prozradit, že jedním z oslovených je Fakulta sociálních studií Masarykovy
univerzity, která disponuje špičkovými odborníky. Jde hlavně o to zjistit, jakým
způsobem proudí do této oblasti peníze, abychom pak jejich tok mohli účelněji
propojit,“ popsala Džamila Stehlíková. První výsledky analýzy budou známy v
červnu.

Džamila Stehlíková se včera setkala také s manažerkou roku 1995,
podnikatelkou Olgou Girstlovou, která se rozhodla pomoci brněnským Romům.
Nabídla Brnu vlastní projekt, o němž teď jedná s představiteli radnice.
Girstlová ale jeho konkrétní podobu zatím tají a sdílnější nebyla ani včera. „Je
to delikátní oblast, teprve začínáme a na informace je ještě brzy,“ poznamenala
Olga Girstlová.

Podle informací MF DNES má Girstlová už vytipovaný dům v Brně, který má po
úpravách fungovat pro sociálně slabé a problémové lidi. Mohl by v něm být
podobný režim jako v azylových domech.

Náměstek primátora Martin Ander (SZ) vysvětlil, že město má zájem vytvářet
bydlení různých úrovní se vzájemnou prostupností. Jednou úrovní je síť azylových
domů k řešení krizových situací, kde by lidé mohli být jen omezenou dobu.

„Další úroveň představuje komunitní bydlení jako na Bratislavské 41 na
krátkodobé smlouvy. Čili dům s domovníkem, kde by zároveň fungovali terénní
sociální pracovníci. Ti by dbali na to, aby obyvatelé platili nájem,“ přiblížil
Martin Ander.

Vybrané snaživé rodiny by současně získaly možnost lepšího bydlení, ale až po
delší přípravě. Naopak neplatiči by spadli do nižší úrovně a skončili by v
holobytech.

Taková je základní strategie města pro problematické území zvané Bronx.

„Příklad výškáče v Koniklecově 5 v Novém Lískovci ukazuje, že to funguje.
Nashromáždili se tam sociálně slabí lidé, kteří jsou pravidelně kontrolováni. S
důslednými kontrolami neplatičů nájemného musí začít i v Brně-středu a severu,“
doplnil Ander.