† 8. listopadu 1997 – Praha: H. E. Abdelradi
Okolo půl třetí v noci napadali skinheadi Jan Schimperk a Petr Zborník (18
let) na diskotéce v pražské Biskupcově ulici dva súdánské studenty. Rasisticky
na ně křičeli a vyhrožovali jim smrtí. Hassan Elamin Abdelradi se před nimi
běžel schovat na vysokoškolskou kolej Jarov, kam ho Petr Zborník pronásledoval.
V areálu koleje jej dostihl a dvakrát bodl do břicha. Abdelradi na následky
zranění zemřel. Druhému Súdánci rasisti přeřezali šlachy na ruce.
Hassana Elamina Abelradiho napadli rasisté již čtyři měsíce před osudnou nocí.
Jeho dlouholetý přítel a spolužák Yuku Luc z Konga tehdy dosvědčil, že Hassan si
z roztržky odnesl krvavý šrám na levé části obličeje. Yuku, který při rvačce
nebyl, však nevěděl, zda šlo o stejné skinheady jako v případě dokonané vraždy.
„Přišel a měl obličej od krve. Říkal, že ho napadli skini a že jich bylo více.
Asi před dvěmi týdny mi řekl, že jednoho z nich poznal na tramvajové zastávce u
kolejí," řekl Yuku Luc.
Demonstrace proti rasismu
Případ tehdy vzbudil velký rozruch. Šlo o první rasistickou vraždu, o níž
byla média schopna informovat bez předsudků vůči obětem. Před budovou Vysoké
školy ekonomické na náměstí Winstona Churchilla v Praze se sešlo zhruba deset
tisíc lidí na první početnější demonstraci proti rasismu na našem území, které
se účastnily i "společenské elity".
Hovořilo zde několik vrcholných politiků, včetně ministrů, například Jindřich
Vodička, Ivan Pilip, Josef Lux či Michael Žantovský, předseda Senátu Petr
Pithart, předseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Miloš Zeman, z veřejně činných
osobností pak Tomáš Halík. Byli zde i další zástupci křesťanských církví, ba
dokonce i někteří odboráři.
Miloš Zeman: zakážeme skinheady
Všichni řečníci rasismus odsoudili, někteří však zároveň slibovali
nesplnitelné. Například Miloš Zeman zde oznámil, že nařídil přípravu zákonů,
které postaví hnutí skinheads mimo zákon. Pro zákaz tohoto hnutí se vyslovili i
předseda Senátu Petr Pithart a šéf KDU-ČSL Josef Lux.
Ministr vnitra Jindřich Vodička a někteří další účastníci nabádali střízlivě
k uskutečnitelným řešením: k občanskému odporu a k posílení role státu, policie
a justice při potírání rasově podbarvené kriminality.
Další řečníci naopak naznačili, že zákaz činnosti by mohl postihnout i
republikánskou stranu (Sládkovce), protože rasismus otevřeně propaguje ve svých
publikacích a vystoupeních.
Předseda Křesťanské akademie Tomáš Halík ve svém projevu zdůraznil, že je
potřeba pěstovat občanskou společnost, v níž by se lidé různých skupin
tolerovali a vzájemně se svými názory obohacovali. Jak řekl, rasismus vyrůstá ze
strachu těch, kteří nejsou schopni se v současném složitém světě orientovat a
hledají proto jednoduché a jim pochopitelné odpovědi na problémy.
Podle názoru Akademického senátu Vysoké školy ekonomické (VŠE) byla tato
demonstrace, která měla původně být spontánní akcí k uctění památky zavražděného
studenta jejich školy, zneužita k politickému exhibicionismu. Tento názor však
odmítl ministr vnitra Jindřich Vodička (ODS), který připomněl, že politici se k
tak závažné události vyjádřit museli a udělali to věcně a bez stranického
akcentu.
„Ještě optimističtější pak je fakt, že podobné manifestace se v průběhu týdne
sešly i v dalších českých a moravských městech. Smutné naopak je, že tuto reakci
politických elit vyvolala až brutální vražda súdánského studenta pražské Vysoké
školy ekonomické,“ napsal tehdejší komentátor časopisu Respekt Jindřich Šídlo.
Do té doby proběhlo mnoho rasisticky motivovaných těžkých trestných činů, často
bez zájmu médií a veřejnosti, jejichž šetření a souzení končili naprosto
směšnými rozsudky v podobě osvobození či podmínek, protože šlo „jenom o Romy“.
Epilog
Městský soud v Praze odsoudil 23. března 1998 Petra Zborníka za ublížení na
zdraví a vraždu k trestu 14,5 roku ve věznici s ostrahou. Janu Schimperkovi za
trestný čin násilí proti skupině obyvatel uložil soud 7,5 měsíce nepodmíněně ve
věznici s dozorem.
Oba se odvolali. Dne 9. září 1998 byl Petr Zborník Vrchním soudem v Praze
odsouzen na 13,5 roku odnětí svobody ve věznici s ostrahou a Jan Schimperk k
trestu v délce sedm a půl měsíce se zkušební dobou na tři roky. Za vraždu ve
spolupachatelství, přeřezání šlach druhému Súdánci i za jejich vyhrožování a
rasistická hesla dostal tedy jeden z pachatelů 13,5 roku, druhý podmínku.
