15 let od odporného žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově. Dva neonacisté jsou už na svobodě, Natálie se bude potýkat s problémy do konce života
Ve Vítkově na Opavsku se před patnácti lety odehrál čin, který navždy změnil životy jedné romské rodiny a zanechal stopy v celé společnosti. V noci z 18. na 19. dubna 2009 zaútočila skupina sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58, kde žila romská rodina. Tři maskovaní pachatelé vhodili do oken přízemního stavení zápalné lahve naplněné benzinem, což vedlo k mohutnému požáru. Pak žháři nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a zmizeli. Nejtragičtěji byla zasažena malá Natálka, která utrpěla popáleniny na téměř 80 % těla a musela podstoupit dlouhodobou léčbu a mnoho operací.
V době útoku bylo uvnitř domu celkem osm lidí. Malá Natálka byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, z níž ji lékaři propustili až po osmi měsících. Dívka přišla o tři prsty na rukou a má další doživotní následky. S méně vážným zraněním vyvázla z hořícího domu dívčina matka Anna Siváková a také její partner Pavel Kudrik.
Pachatele rasově motivovaného činu se policii podařilo vypátrat po čtyřech měsících. Na stopu útočníků kriminalisty přivedl dobrovolný hasič z Opavska, který v osudný den zaslechl telefonát své známé s jedním z pachatelů. Když se muž z médií dozvěděl o tragédii ve Vítkově, oznámil podezřelý hovor policii. Detektivové, kteří na případu pracovali, zadrželi v polovině srpna 2009 tucet extremistů. Čtyři z nich nakonec žalobce obvinil z pokusu o vraždu s rasovým motivem.
Soudní proces začal v květnu 2010 v Ostravě. Na lavici obžalovaných usedli David Vaculík, Jaromír Lukeš, Václav Cojocaru a Ivo Müller. Podle expertů na extremismus patřili všichni čtyři mladíci k aktivním neonacistům, což dokazovaly také předměty nalezené při domovních prohlídkách. David Vaculík navíc do soudní síně opakovaně přišel v oblečení značky Thor Steinar, která se mezi neonacisty těší značné oblibě.
Obžalovaní se u soudu bránili tím, že netušili o tom, že domek je obydlený. Údajně ho považovali za skladiště kradených věcí. Obhájci proto žádali, aby soud čin posuzoval nikoliv jako pokus o vraždu, ale jako obecné ohrožení nebo ublížení na zdraví. Jeden z advokátů navíc nepřímo obvinil rodiče popálené dívky ze spoluviny na vážném zranění jejich dítěte, protože ho prý z hořící místnosti vynesli pozdě.
ARCHIVNÍ ROZHOVOR
Prvoinstanční verdikt padl 20. října 2010. “Dospěli jsme k názoru, že obžalovaní věděli, že dům je obývaný,” uvedl soudce. Akci označil za brutální útok a přirovnal ji ke křišťálové noci, během níž nacisté v listopadu 1938 vypalovali synagogy a další židovské cíle. Podle rozsudku muži útok naplánovali jako náhradu za to, že se kvůli vysokým nákladům nezúčastnili neonacistické demonstrace v Čechách.
Vaculík, Müller a Lukeš dostali tresty v délce 22 let. Přitížil jim fakt, že už v minulosti byli souzeni za násilné zločiny či propagaci nacismu. Čtvrtý odsouzený Cojocaru odešel ze soudní síně s trestem o dva roky kratším. Soud vzal do úvahy, že předtím nebyl trestaný, na organizaci útoku se nepodílel a k ostatním se přidal na poslední chvíli.
Všichni odsouzení se proti verdiktu odvolali. Případ se tak dostal před Vrchní soud v Olomouci, který na jaře 2011 snížil Ivu Müllerovi trest z 22 na 20 let. Učinil tak s ohledem na to, že se přiznal a projevil lítost. Ostatním třem odsouzeným soud tresty potvrdil, stejně jako to později učinil i Nejvyšší soud. V roce 2014 pak Ústavní soud odmítl Lukešovu a Vaculíkovu stížnosti s tím, že nezjistil nic protiústavního a justice postupovala a rozhodla správně.
Odsouzení také musejí splácet několikamilionové odškodné. Anna Siváková loni v lednu deníku Právo řekla, že Cojocaru a Müller posílají měsíčně dohromady asi 3000 korun, Lukeš posílá 150 nebo 200 korun a jediný, kdo neposlal nic, je Vaculík. Součástí rozsudku je dále povinnost uhradit zdravotní pojišťovně 7,5 milionu za léčbu popálené Natálky.
“Mohu potvrdit, že nám vyčíslenou škodu od soudního rozhodnutí dosud stále hradí v pravidelných splátkách,” uvedl loni v lednu pro Novinky.cz mluvčí zdravotní pojišťovny RBP Ivo Čelechovský.
V polovině loňského května se dostali na svobodu Cojocaru a Müller, kteří za mřížemi strávili dvě třetiny trestu, tedy 12 let. Žalobce v obou případech se žádostí souhlasil. Oba podle obhájce ve vězení pracovali. Soud jim stanovil zkušební dobu na sedm let a probační dohled. Splácet musejí i náhradu škody.
Vaculík a Lukeš, kteří dostali tresty přísnější ve výši 22 let, ve vězení zůstávají. Dvě třetiny trestu jim uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 let, nejdříve mohou podat žádost o podmíněné propuštění v první polovině letošního roku.
