Zvláštní školy se brání, Romové tam prý nejsou neoprávněně

Zvláštní školy se brání kritice, romské děti tam prý nechodí neoprávněně. V
dopise ministryni školství zástupci těchto škol z Plzeňského kraje uvedli, že
některým dětem chybí z domova základní návyky a potřebují speciální péči. Školy
tak reagují na kritiku neziskových organizací, podle jejichž průzkumů je mnoho
Romů umisťováno do praktických, dříve zvláštních škol, automaticky. Tato
zařízení jsou přitom primárně určena dětem s lehkým mentálním postižením,
sociálně znevýhodněné děti sem nepatří.

Ředitelka šumperské Praktické základní školy Jana Večeřová třeba ČTK řekla,
že v minulém školním roce navštěvoval jeden romský žák školu jen tři dny v září,
od té doby se tam neukázal. Na vysvědčení pak sice má u všech předmětů napsáno
nehodnocen, přesto však daný ročník oficiálně odchodil a nyní je veden jako žák
deváté třídy.

Pokud prý už žáci do školy chodí, musí mít pro ně kantoři nachystané rezervní
tužky a sešity, protože děti si pomůcky často vůbec nenosí. Učitelé prý od dětí
také slýchají, že hned po základní škole půjdou na úřad práce.

"Žáky ve školách pro děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
nedělíme na Romy a ostatní, ale individuálně s nimi pracujeme při zohlednění
jejich specifických potřeb," uvedli zástupci praktických škol z Plzeňského kraje
v dopise ministryni školství. Některé svěřence prý ale musejí učit základním
sociálním a hygienickým návykům, a suplovat jim tak výchovu v rodině. Děti se
speciálními vzdělávacími potřebami se prý mohou v běžné škole setkat s posměchem
a nepochopením.

Podle Jana Stejskala z koalice neziskových organizací Společně do školy ale
musí zvláštní školy odmítnout každé dítě, které není lehce mentálně postižené.
Romští rodiče prý ale často sami vyžadují, aby byl jejich potomek do praktické
školy přeřazen, dělají to však proto, že neví, jaké to může mít důsledky do
budoucna a také že se bojí diskriminace na běžných školách. Oprávněnost zařazení
dítěte do praktické školy posuzují pedagogické poradny, Stejskal však uvedl, že
tato pracoviště jsou často zřízena při zvláštních školách, a fungují tak jako
jakási náborová střediska.

Ministerstvo školství chce situaci řešit pomocí peněz z EU. Za ty mají běžné
školy přijmout asistenty pedagogů a pořídit pomůcky, které by znevýhodněným
dětem integraci usnadnily.

Podle průzkumů ministerstva školství navštěvují praktické, dříve zvláštní
školy dvě neromské děti ze sta. U romských dětí jich je ale třicet ze sta. Lehce
mentálně postižených dětí jsou v populaci asi dvě procenta. Mezinárodní
organizace Amnesty International proto v lednu vyzvala praktické školy, aby
letos při zápisech nepřijímaly žádné prvňáčky a zrevidovaly současnou situaci.
Zavést opatření proti diskriminaci romských žáků na školách uložil Česku před
dvěma lety také Evropský soud pro lidská práva.

KAM DÁL?


Nevracejme do škol diskriminaci


Tyhle školy nejsou pro Romy

MF DNES: Jsi Rom, půjdeš do zvláštní