Zpráva: Soudy řešily jen hrstku případů rasové diskriminace

České soudy se od roku 1989 do konce loňského roku zabývaly jen hrstkou
případů diskriminace kvůli etnické příslušnosti. Podobné kauzy se k nim většinou
vůbec nedostanou. Vyplývá to z přehledu nejvýznamnějších soudních sporů kvůli
nerovnému přístupu za posledních 17 let, které pro Evropské monitorovací centrum
(EUMC) shrnula pětice českých neziskových organizací. Popsaly šest významných
pří.

"Soudních sporů, které se týkaly práva na ochranu před diskriminací, se v ČR
řeší jen velmi málo. Řádově několik," uvedli autoři. Většina pří se podle nich
týkala přístupu ke službám a k zaměstnání. Autoři zdůraznili, že výčet nelze
považovat za kompletní. Vybrané případy podle nich ale významně přispěly k
rozvoji soudní ochrany práva na rovné zacházení. K odhalení diskriminace obvykle
přispěli figuranti z neziskových organizací.

Romové se u soudu obvykle domáhali ochrany podle občanského zákoníku či
zákona o zaměstnanosti. ČR totiž nemá antidiskriminační zákon, který měla
přijmout už v roce 2004 při svém vstupu do EU. Za nedostatečnou ochranu před
nerovným zacházením jí hrozí sankce. Normu nyní připravuje vláda. Vlastní návrh
prý dokončila i opoziční ČSSD.

Souhrn obsahuje například případ z roku 2001, kdy se Rom nedostal v jednom
západočeském městě na diskotéku. Zaměstnanci ho nechtěli vpustit, protože
provozovatel Romům vstup zakázal. Figuranti dovnitř mohli. Rom provozovatele
zažaloval. Personál se bránil tím, že s Romy bývaly problémy a jde o soukromý
klub. Soud to odmítl, diskriminaci uznal. "Tento případ byl první, v němž soudy
akceptovaly, že přímá diskriminace představuje zásah do osobnostních práv,"
uvádí zpráva.

V roce 2003 se Romka se svým známým informovala na bydlení v ubytovně.
Vedoucí jim odpověděla, že volná místa nejsou. Figuranti vzápětí mohli získat
dvoupokojový byt. Žena podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud jí podle zprávy
přiznal finanční "zadostiučinění".

Ve třetím případu ignoroval Romy číšník v restauraci. Po 20 minutách na
jejich stůl postavil cedulku "reservé". Figurantky, které přišly později,
obslouženy byly. Personál řekl, že Romy kvůli špatným zkušenostem neobslouží.
Královéhradecký krajský soud Romům přiřkl omluvu a každému 20.000 korun.
Žalovaný se odvolal. Podle Vrchního soudu rovné zacházení nebylo porušeno a za
neobsloužením nebyla rasová diskriminace.

V médiích se objevily i zprávy o Romce, která chtěla pracovat v drogerii
Rossmann. Zástupkyně vedoucí jí sdělila, že místo prodavačky je již obsazeno.
Pro figurantku ale bylo volné. Soud přiznal Romce odškodné. "Jedná se o
ojedinělý případ, kdy se oběť diskriminace v přístupu k zaměstnání domáhala
ochrany soudní cestou," uvádí zpráva.

V roce 2001 pracovníci neziskové organizace spolu s romským dobrovolníkem
podali trestní oznámení na restauraci, v níž stála socha antického boha s
baseballovou pálkou a nápisem "Na cikány". "Přivolaní policisté dávali najevo,
že celou věc považují za zbytečné zdržování. O pálce vědí již několik let a
nikomu to dosud nevadilo," popsali aktivisté případ. Romský dobrovolník podal na
firmu v roce 2001 žalobu na ochranu osobnosti. Podle soudů nebyl nápis namířen
proti konkrétní osobě. Roma se prý tedy nemohl dotknout. Nejvyšší soud
rozhodnutí zrušil a vrátil případ k projednání. Podle zprávy je to jediný soudní
případ kvůli rasovému obtěžování ve službách.

Do sdělovacích prostředků pronikl i případ Romky, která se na doporučení
úřadu práce ucházela o místo v závodní kuchyni. Odpovědná pracovnice ji
nepřijala, zdůvodnila to jejím romským původem. Případ skončil mimosoudním
vyrovnáním. Podle neziskových organizací měla tato kauza i negativní dopad.
Zaměstnavatelé si od té doby dávají pozor na to, aby zájemce o práci odmítli z
jiných než rasových důvodů. "Od roku 2003 prakticky v ČR neevidujeme jako
výslovný důvod odmítnutí přijetí do zaměstnání romský původ," uvedli aktivisté.