Zpráva o lidských právech ignoruje Romy

Podrobně, s konkrétními příklady, ale s přivřeným okem vůči diskriminaci
Romů. Tak vypracovala svou první zprávu o stavu lidských práv v Česku v roce
2006 ministryně Džamila Stehlíková (Strana zelených). Zpráva se o romské
problematice zmiňuje jen velmi stručně. "Je třeba vyjádřit znepokojení nad
kauzami vystěhování romských obyvatel, které se odehrály v roce 2006," stojí v
závěru zprávy. Další zmínky o Romech jsou už jen útržkovité.

Kde je Čunek?

Zvěčnění na stránkách nejdůležitějšího českého dokumentu o lidských právech
tak unikl současný vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek, který loni, ještě
coby starosta Vsetína, vystěhoval místní Romy do plechových buněk.

Ministryně Stehlíková si přitom nechala na kauzu vystěhování vsetínských Romů
vypracovat zvláštní studii – a ta došla k závěru, že vystěhováním došlo k
porušení lidských práv Romů. Jak je tedy možné, že se regionální politika
vládního kolegy Stehlíkové ve zprávě neobjevila? "V té době, kdy se ta zpráva
zpracovávala, to bylo příliš čerstvé. A taky byla ta studie moc obšírná," říká
vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský, který je spolupředkladatelem
zprávy. "Zpráva měla uzávěrku v březnu a výsledky jsme taky měli někdy v březnu,
ale nějak se to překřížilo," říká Litomiský.

Stehlíková i Litomiský se ale odvolávají především na to, že Čunkova kauza
patří do speciální Zprávy o stavu národnostních menšin a romské komunity. Včera
představená zpráva má prý hlavně popisovat obecné "trendy" v problematice.

Ať to není na očích

Takové "uklízení" romské problematiky do zvláštního šuplíku ale kritizují
odborníci na lidská práva.
Zvlášť když jsou na veřejnosti v poslední době až příliš často slyšet hrubá
slova s rasistickým podtextem z úst politiků. "Černé ludry," tak mluvil o
romských občanech města břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš, senátorka Liana
Janáčková už čelí kvůli svým výrokům na adresu ostravských Romů trestnímu
oznámení. "Ty konkrétní problémy se odsunou do „romské zprávy“, ta se na
problematiku ale dívá nejen z pohledu lidskoprávního, ale obecně sociálního,
takže to zapadne," myslí si Jiří Kopal, ředitel Ligy lidských práv. Jeho
organizace se stejně jako další neziskoveky podílela na připomínkování vládní
zprávy. Kopalovi na zprávě nejvíc vadí nedostatek konkrétních příkladů. "Paní
ministryně je k tomuto tématu otevřená, ale ve zprávě se to příliš neprojevilo,
jsou to prostě citlivější věci," říká Kopal.

Rozčarování nad ignorováním romské problematiky ale s Kopalem nesdílejí
ministři, na včerejším zasedání nikomu z vlády problematika romské menšiny ve
zprávě nechyběla. "Jednání proběhlo dost stručně, na vládě se líbila," říká
Litomiský.

Delší a podrobnější

Novinkou ve zprávě je důraz na uplatňování vlastnických práv. Studie se
rozepisuje o jednotlivých kauzách, jako bylo třeba vyvlastňování půdy pro stavbu
automobilky Hyundai v Nošovicích. Zpráva je také dvakrát delší než ta loňská.