Zneužity jsou dotace za miliardy

Představte si fiktivní rodinu. Otec s matkou se zbavili starého auta pod
cenou a nové koupili třikrát dráž, než je obvyklé. A nepřipadá jim to divné.

Přesně tímto způsobem nakládá stát s veřejným majetkem. Prezident Nejvyššího
kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal přiznává, že při většině kontrol
naleznou jeho lidé vážné chyby v hospodaření ministerstev, úřadů i státních
firem.

„Odhadem asi jen deset procent kontrol končí tím, že nenarazíme na vážnější
pochybení,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Dohnal.

Nejde přitom o chyby v účetnictví, ale často o tunelování státního majetku.

Nejvyšší kontrolní úřad v poslední době například zjistil, že výstavba
justičního areálu v Brně byla třikrát předražená. Upozornil také na to, že
armádní zbrojařská firma LOM prodávala pozemky v Praze Kbelích pod cenou a předem
vybranému zájemci.

Zneužité stamilionové dotace

Zneužívání veřejných peněz a majetku je velmi časté i u dotací. NKÚ ročně
upozorňuje finanční úřady na zneužití stovek milionů korun. „Takové případy vždy
oznámíme finančnímu úřadu. Je jen na něm, jakou část dotace musí příjemce
vrátit. My známe jen součet peněz u všech případů, na které upozorňujeme. Ročně
jsou to stamiliony, možná miliarda,“ uvádí Dohnal. Velký problém je, že stát
téměř nekontroluje, na co příjemci dotaci ve skutečnosti použijí. Není výjimkou,
že úřady neprověří ani jedno procento udělených příspěvků. „Selhává kontrola.
Když na to přijdeme, vymlouvají se, že poskytli tisíce příspěvků a na kontrolu
jich je jen pět. Jenže často nezkontrolují vůbec nic,“ přiznává Dohnal. Jedna
firma třeba ukládala dotace na termínované účty, nechávala je zhodnotit a pak
peníze vracela zpět státu. Úroky si ale nechala. Další zase platila ze státního
sekretářce kostýmky.

V nedostatečné kontrole, jak příjemci nakládají s penězi od státu, vidí hlavní
problém i předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Koníček. „V
Česku je na jedné straně ohromná byrokracie kolem získání dotace, kdy zájemce
musí vyplnit třeba 150 stránek formulářů. Ale když už dotaci získá, stát jako by
to nezajímalo,“ potvrzuje Dohnalova slova Koníček.

Šéf NKÚ Dohnal upozorňuje také na to, že podmínky získání příspěvku od státu
jsou často velice obecné. „Nikdo pak při kontrole nedokáže posoudit, zda dotyčný
peníze použil správně, nebo špatně,“ vysvětluje. A uvádí modelový případ, s nímž
se kontroloři velice často setkávají. „Obci nebo podnikateli přijde dotace na
zvýšení efektivnosti cestovního ruchu. V podmínkách není žádné kritérium, jak by
se ta efektivita měla prokazovat, tedy jestli přijelo více turistů, přišlo více
návštěvníků nebo se například zvýšily tržby ze vstupného. A jestliže tam žádné
podmínky nejsou, jak máme kontrolovat, zda byl příspěvek efektivně využit?“ ptá
se šéf Nejvyššího kontrolního úřadu.

Příjemci dotací často dělají všechno pro to, aby peníze skončily v jejich
kapsách. Platí spřízněným firmám za fiktivní služby a práce. To je zřejmě i
případ firmy poslaneckého odpadlíka od ČSSD Petra Wolfa, která údajně zaplatila
statisíce ze státní dotace za podklady okopírované z internetu a za cesty, které
se neuskutečnily.