Zločiny komunismu a nacismu by prý měly být stíhány stejnou měrou

Popírání a zlehčování zločinů komunismu a nacismu by mělo být v Evropě
postihováno stejnou měrou. Předseda Senátu Přemysl Sobotka k tomu dnes vyzval
evropské politiky i občany na závěr konference Cesta z okovů, která byla
uspořádána k výročí pádu komunismu před 20 lety. Zúčastnili se jí představitelé
parlamentů z postkomunistických zemí EU, kteří se na přípravě této Pražské výzvy
podíleli.

"Vystupujme včas a rázně proti všem formám politického i náboženského extremismu
a fundamentalismu i snahám o oživování negativních reliktů evropské historie,"
uvádí se ve výzvě. Podle ní je "životně důležité, aby všichni evropští politici
spolu s občany považovali popírání a bagatelizování zločinů komunismu i podporu
jiných totalitních systémů, extremismu a rasové nesnášenlivosti za odporné a
nebezpečné a postihovali je stejně jako popírání či bagatelizování zločinů
nacismu".

Výzvu ve svém projevu přímo podpořili například představitelé lotyšského a
litevského parlamentu Gundars Daudze a Algis Kašeta, podle něhož se jednomyslné
hodnocení zločinů totalitních režimů musí stát součástí evropské identity a
systému hodnot. "Je třeba jednoznačně odsoudit komunistický režim," prohlásil
zástupce rumunského parlamentu Raymond Luca. "Podporujeme odsouzení všech
totalitních systémů," připojil se předseda slovinské Národní rady Blaž Kavčić.

Evropský parlament počátkem letošního dubna schválil usnesení, v němž odsoudil
zločiny totalitních a autoritářských režimů. Současně vyzval členské státy EU k
tomu, aby si připomínaly 23. srpen, tedy výročí rusko-německého paktu Molotov-Ribbentrop
z roku 1939, jako den paměti obětí zločinů nacismu a komunismu. České
předsednictví EU a někteří čeští europoslanci požadovali vznik instituce
Evropské paměti a svědomí, která by koordinovala činnost ústavů zabývajících se
komunismem, nacismem či fašismem.

Politici z evropských zemí, které totalita nezasáhla, by podle výzvy měli mít ve
vlastním zájmu porozumění pro zkušenost postkomunistických zemí. "Jsme si dobře
vědomi každého, i skrytého nebezpečí porušování svobody a demokracie," uvedl
Sobotka. Podle něj nové formy populismu, demagogie a dirigismu mohou negativně
ovlivňovat demokratický proces v kterékoliv evropské zemi.

Výzva vybízí také evropské politiky, aby v procesu evropské integrace neodcizili
myšlenku společné cesty občanům zemí EU. "Za prioritní považujeme otázky
efektivní evropské bezpečnostní, energetické, environmentální, zemědělské
politiky a politiky v oblasti vzdělání, vědy a technologie," píše se ve výzvě.

Předseda sněmovny Miloslav Vlček řekl, že nejsou pochyby o správnosti nastolené
cesty v ČR. Rezervy Vlček vidí ve vzájemné toleranci, respektování morálních
hodnot, vstřícnosti státu vůči občanům, právních a sociálních jistotách a
bezpečnosti. Varoval před deziluzí a frustrací střední třídy, které podle něj
byly jedním ze zdrojů nacismu ve střední Evropě.

Předseda slovenské Národní rady Pavol Paška podotkl, že lidé před dvaceti lety
demonstrovali "za úplně obyčejnou pravdu". Podle něj je současný vztah Slováků a
Čechů příkladem pro celou EU.

"Musíme si pamatovat minulost a žít v současnosti, ale naší první starostí musí
být budoucnost," zdůraznila místopředsedkyně švédského parlamentu Birgitta
Sellénová, jejíž země nyní EU předsedá. Podle ní je třeba rozšiřovat dobré
způsoby vládnutí, boj proti korupci, xenofobii a diskriminaci. "Evropská unie
nám dává víru, že naše děti a budoucí generace už nikdy nezažijí to, co jsme
museli zažít my osobně. Pro ně i pro nás nesmíme zapomenout," uvedl
prostřednictvím videozáznamu předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.