Zkušenosti z provozu antidiskriminační linky

V říjnu roku 2006 byla uvedena do provozu bezplatná antidiskriminační linka 800 220 800. Na této lince pracují dvě vyškolené pracovnice Romey, o. s., spolu s kvalifi kovaným právníkem občanského sdružení. Základním smyslem antidiskriminační linky je poskytnout obětem diskriminace rychlou a účinnou pomoc, aby se mohly domáhat svých práv.

Oblasti pomoci antidiskriminační linky

Kolektiv pracovníků antidiskriminační linky slouží bezplatně svým klientům v těchto konkrétních oblastech:
a) poradenství pro případy, kdy se klient ocitne v určité problémové situaci a neví, na jaké orgány a instituce se má obrátit
b) jako prostředníci ve vztahu mezi klienty a těmito orgány a institucemi – navrhují smírná řešení problémových situací, sjednávají a účastní se vzájemných schůzek apod.
c) aktivní pomoci při sepisování různých podání klientů – zde se jedná o sepisování různých žádostí, podnětů, stížností, odvolání apod.
d) sledování projevů diskriminačního jednání osob i organizací a náprava takového protiprávního chování.
e) poradenství v konkrétních případech diskriminačního chování.

Vzhledem k absenci antidiskriminačního zákona jednotně postihujícího veškeré diskriminační chování a roztříštěnosti legislativní úpravy postihování diskriminačního chování v české společnosti je antidiskriminační linka unikátním projektem sloužícím k právní ochraně obětí diskriminačního chování. Jen od října do konce roku 2006 bylo na lince zaznamenáno celkem 195 kontaktů a jejich trend je nadále vzestupný. V budoucnu se bude prohlubovat další propagace a medializace tohoto projektu.

Kdo se obrací na antidiskriminační linku?

Antidiskriminační linka je otevřena klientům romského i neromského původu, kteří se setkali s různými formami diskriminace. Většinou se jedná o rasovou diskriminaci, diskriminaci v zaměstnání, v oblasti služeb, z národnostních důvodů, z důvodů zdravotního postižení, sexuální orientace či věku. Na antidiskriminační linku se však obracejí také volající, kteří nebyli postiženi diskriminačním chováním, ale mají problémy např. v práci, s dětmi, ve styku se státními orgány a organizacemi, ve škole, v osobním životě. Také v těchto případech se kolektiv pracovníků antidiskriminační linky snaží svým klientům pomáhat.
Na druhou stranu se však pracovníci antidiskriminační linky musí často setkávat s osobními urážkami, s nekonkrétními, nic neříkajícími invektivami, s různými anonymy, kteří zneužívají možnost bezplatné pomoci. Ani takové chování však kolektiv pracovníků antidiskriminační linky od další pomoci svým klientům neodradí; v naší společnosti bohužel často dochází ke zneužívání jakékoli bezplatné pomoci.
Abyste i vy věděli, jak se chovat v případě diskriminace nebo ve styku s úřady či organizacemi, přinášíme vám řadu konkrétních případů, které během své činnosti řešili pracovníci antidiskriminační linky.

Případ výskytu vtipů s rasistickým podtextem na webových stránkách Hosting 90.

Na základě podnětu našeho klienta a monitoringu diskriminačních jevů na internetu byla odhalena na webových stránkách Hosting 90 řada vtipů s rasistickým podtextem. Právník občanského sdružení Romea se obrátil na provozovatele webových stránek se žádostí o odstranění vtipů s rasistickým podtextem. Po přesné specifi kaci těchto vtipů provozovatel webových stránek uznal žádost o. s. Romea jako oprávněnou.
Výsledkem pak bylo odstranění celkem 31 vtipů z webových stránek.

Pomoc při řešení bytového problému

Na antidiskriminační linku se obrátil klient se žádostí o vyřešení tíživé bytové situace. V bytě, který byl zdravotně závadný v důsledku výskytu plísně a vlhkých stěn, bydlel klient se svou manželkou v plném invalidním důchodu s převážnou bezmocností a čtyřměsíčním vnukem. Klientovi bylo doporučeno sepsání žádosti o přidělení bytové náhrady a občanské sdružení Romea se dopisem obrátilo k představitelům města. Žádosti bylo vyhověno a v současné době se klient s rodinou stěhuje do zdravotně nezávadného náhradního bytu.

Pomoc v průběhu trestního řízení

Do sídla občanského sdružení se dostavila matka obžalovaného, který byl soudem I. stupně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Klientka poukázala na nesprávné hodnocení důkazů soudem a na neúplnost důkazních prostředků. Právník Romey se spojil s ustanoveným obhájcem obžalovaného a spolupracoval s ním při sepisování odvolání do viny a trestu a získávání dalších důkazů svědčících ve prospěch obžalovaného. V současné době Romea celou situaci monitoruje a vyčkává na výsledek odvolacího řízení. V případě nepodmíněného trestu odnětí svobody se pak občanské sdružení může podílet na převýchově odsouzeného k řádnému životu. Jedná se zejména o možnosti rekvalifi kace a nabídky zaměstnání.
V případě aktivního postoje klienta pak je možné podat záruku za jeho převýchovu spolu s návrhem na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Případ nevpouštění Romů na diskotéku

Na antidiskriminační linku se obrátil klient s oznámením, že do nově zřízené diskotéky v Lipníku nad Bečvou nejsou vpouštěni občané romského původu. Ke slovním útokům na romské etnikum ze strany ochranky diskotéky prý zatím nedošlo. Celá věc prý byla oznámena České obchodní inspekci.
Klientovi bylo doporučeno obrátit se za přítomnosti svědků k orgánům Policie ČR. Ta by měla celou záležitost řádně zadokumentovat. V případě pokračování protiprávního stavu pak bude na provozovatele diskotéky podána žaloba na ochranu osobnosti včetně nároku na finanční odškodnění obětí diskriminačního jednání. Věc je z naší strany samozřejmě průběžně sledována.

Případy rasové diskriminace a šikany dětí ve škole

Na antidiskriminační linku se také obracejí rodiče dětí, které poukazují na svou diskriminaci v důsledku romského původu, případně i na šikanování ze strany spolužáků. Takové případy řešíme nejdříve kontaktováním třídní učitelky či ředitelky školy za účelem pečlivého zmapování vzniklé situace. S nimi jsou pak probírány i možnosti dalšího řešení vzniklé situace. V krajním případě, kdy s námi škola odmítne spolupracovat, se obrátíme se svým podnětem k příslušnému školnímu inspektorovi se žádostí o prošetření případu.

Problémy diskriminace v zaměstnání

Velmi často si naši klienti stěžují na diskriminaci v zaměstnání. Podle povahy případu zjistíme v prvé řadě, zda se vůbec o diskriminaci jedná. Pokud ano, pak kontaktujeme zaměstnavatele a vyžádáme si jeho stanovisko ke každému případu. Pokud protiprávní stav přetrvává, vyzveme jej k jeho odstranění. Krajním řešením případu pak je podání soudní žaloby.

Problémy se sexuální orientací

Volající pracovnici antidiskriminační linky uvedl, že je v rodném listě zapsán jako muž, ale cítí se být ženou.
Sám sebe charakterizoval jako transvestita. Nevěděl, co má dělat a zda se může obrátit na antidiskriminační linku. Našemu klientovi jsme poskytli kontakt na gay linku pomoci v Praze a gay a lesbickou linku v Brně.

Problém s novinovým článkem v místním tisku

Náš klient byl obviněn z trestného činu krádeže, nebyl pravomocně odsouzen, přesto však bylo v regionálním deníku uvedeno jeho celé jméno pod článkem „Postrach chatařů u soudu“. Způsobilo mu to problémy v místě bydliště, klient tvrdí, že se žádného trestného činu nedopustil. Spojili jsme se s obhájcem našeho klienta s tím, že do průběhu trestního řízení zasahovat nebudeme, ale po pravomocném rozhodnutí podáme žalobu na ochranu osobnosti.

Stížnost klienta na hrubé chování úředníka státní správy a nevpuštění do kanceláře

Náš klient si telefonicky stěžoval, že nebyl vpuštěn do kanceláře při vyřizování žádosti o pořízení kopie rozhodnutí o pobírání invalidního důchodu. Jmenovanou úřednici jsme kontaktovali a ta se našemu klientovi i jeho manželce písemně omluvila, kopii nám dala na vědomí.

Stížnost klienta na vyřazení z výběrového řízení

Náš klient se ucházel o pozici stewarda u cestovní kanceláře. Obdržel však dopis, že ho k výběrovému řízení nepozvou bez udání konkrétního důvodu. Cítil se být diskriminován z důvodu příslušnosti k romskému etniku. Kontaktovali jsme proto úřednici cestovní kanceláře, která měla výběrové řízení na starosti. Ta nám v dopise vysvětlila, že našemu klientovi byla u cestovní kanceláře nabídnuta jiná pozice, než pozice stewarda, kdy u této jiné pozice lépe splňuje kvalifi kační požadavky.
V tomto případě k rasové diskriminaci nedošlo. Náš klient nakonec takové vysvětlení přijal, a dokonce nám písemně poděkoval za naši snahu.

Stížnost neznámého volajícího

Na naši linku zavolal člověk, který se odmítl představit, a uvedl, že prý tuto linku musí platit pracující člověk, jako je on. Tuto stížnost jsme ponechali bez komentáře.

Problém se záznamem v rejstříku trestů

Volající si stěžoval, že ho nikde nechtějí přijmout do zaměstnání, protože má záznam v rejstříku trestů. Bylo mu doporučeno obrátit se na příslušný úřad práce a hledat takovou práci, kde čistý trestní rejstřík není požadován.

Problém bezdomovců

Dva bezdomovci k nám volali s prosbou, zda bychom k nim nemohli vyslat terénního pracovníka. Je jim 55 let a oba jsou těžce nemocní. Potřebovali hygienické potřeby, jídlo, teplé oblečení a nějaké peníze. Po telefonu oba jednali příjemně a slušně. Byl jim dán kontakt na organizaci Naděje.

Problém se sehnáním zaměstnání

Neznámý volající nás požadal, abychom mu sehnali práci, že přijel až z Trnavy a u nich prý práce není. Byla mu doporučena návštěva úřadu práce a současné vyhledávání pracovních příležitostí z různých inzertních novin.

Problém údajné oběti trestného činu

Volající si stěžoval, že ho prý okradli „cikáni“, ukradli mu peněženku a mobilní telefon. Bylo mu vysvětleno, že v tomto případě se nejedná o diskriminaci, ale přesto jsme mu poradili, aby podal na policii trestní oznámení. Volající si však dále nechtěl nechat poradit, spíše měl dále potřebu urážet Romy a nadávat na ně.

Problém zpronevěry vyplacených peněz

Volající se představil jako „Franta z Nuslí“ a stěžoval si, že prý zaměstnal tři občany romského původu, vyhotovil jim pracovní smlouvu a ještě k tomu dal každému zálohu 500,-Kč. Romové však prý do práce nepřišli a odjeli domů na Slovensko, odkud pocházeli. Dále si z neznámých důvodů stěžoval na to, že „prostitutky jsou samé Romky“ a dále proč policie drží jen s „Romama“. Bylo mu vysvětleno, že ani v jeho případě se nejedná o diskriminaci, a pokud došlo k nějaké finanční újmě, může se obrátit k orgánům Policie ČR.

Z více než půlročního provozu antidiskriminační linky máme již poměrně bohaté zkušenosti. Jak je z výše uvedených příkladů naší práce patrné, volají k nám lidé různého etnického původu, různých problémů, různých sociálních skupin. Potěšitelný je nárůst počtu volajících a s ním i počet úspěšně vyřešených případů. Do budoucna je tendence naši činnost dále prohlubovat, zpřístupňovat co nejširšímu okruhu lidí a dále popularizovat a medializovat. Kolektiv pracovníků antidiskriminační linky bude i nadále připraven bezplatně pomáhat občanům v různých složitých životních situacích.