Život Romů na okraji společnosti se příliš nemění
Romové mají v českých zemích šestisetletou tradici. V novodobé historii se
kromě holokaustu na českých Romech nejvíce podepsala nucená asimilace za
komunistického režimu. Zahájil ji zákon o trvalém usídlení kočujících osob,
platný od 11. listopadu 1958. Diskriminační zákon až do roku 1990 vyhrožoval za
kočování ještě vězením. Z platného právního řádu zmizel teprve před deseti lety.
Zákon z roku 1958 znamenal drastický zásah do životních podmínek a zvyklostí
Romů, a to nejen do té doby ještě kočujících skupin, především olašských Romů.
Soupis v roce 1959 postihl i řadu Romů již usedlých, kteří cestovali mezi
rodinou a prací a byli tehdy jen mimo své bydliště. Trvalé usídlení znamenalo
tehdy nastěhovat Romy do určeného bytu a určit jim práci. Kdo "pomoc"
neakceptoval, ocitl se ve vězení (více
zde… Před 50 lety zakázali komunisté Romům kočovat).
Řešením romského problému byla pro tehdejší režim asimilace, tedy přizpůsobení
Romů obrazu "řádného pracujícího občana" a popření jejich etnické identity.
Důsledky zákona, spolu s romskou politikou socialistického státu, jsou patrné
dodnes. Právě z násilného přesídlování Romů po republice a segregace v
uzavřených čtvrtích měst vznikla dnešní ghetta.
Postavení Romů na okraji společnosti příliš nezměnily ani demokratické podmínky
po roce 1989 a přechod k tržní ekonomice. Nedostatečné vzdělání, nízká
kvalifikace pro ně znamená vysokou nezaměstnanost a chudobu. Potýkat se musí s
růstem násilí a rasové nesnášenlivosti extremistů i každodenní diskriminací.
Romská komunita v Česku se odhaduje na 250.000 až 350.000 lidí. Přímo k romské
národnosti se však při posledním sčítání lidu (2001) přihlásilo jen 11.746 osob.
V Česku také existuje přes 300 sociálně vyloučených lokalit, v nichž žije
přibližně 100.000 Romů. Nejvíce jich je v severních Čechách na Ústecku, na
Karvinsku, v okolí Ostravy, také v Karlovarském kraji či na Kladensku.
Přes snahy státní správy a samospráv se počet Romů žijících v podstandardních
životních podmínkách zvyšuje. V mnoha místech roste i napětí mezi většinovou
společností a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Smutnou ukázkou je v
poslední době vyostřená situace v sídlišti Janov u Litvínova, kde žije asi 4500
Romů. Ve známějším Chánově u Mostu žije asi kolem 2000 Romů. Ghetta má pomáhat
postupně rušit letos založená Agentura pro sociální začleňování romských
lokalit, která spadá pod ministryni Džamilu Stehlíkovou.
Statistiky neznají pojem "Rom". Nelze proto spočítat romské obyvatelstvo, ani
vyčíslit jeho nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách či vzdělanost. Ale
ani ministerstva tak nemohou skutečně vyhodnotit efekt poskytované pomoci na
integraci této komunitě. Například na projekty prokazatelně určené Romům loni
vláda vyčlenila na 76 milionů korun.
Míru nezaměstnanosti Romů odhadovala vládní Koncepce romské integrace z roku
2005 na 45 až 50 procent. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými je asi 75 procent Romů.
V některých lokalitách dosahuje romská nezaměstnanost dokonce 95 až 100 procent.
Podle sondy společnosti GAC Pro Nadaci rozvoje občanské společnosti končí asi
třetina romských dětí ve speciálních školách. Vyrovnávat dovednosti i špatnou
češtinu jim proto ještě před vstupem do školy pomáhá 164 přípravných tříd. Až 80
procent dětí z nich se pak zařazuje do běžných základních škol.
Asi 36 procent romských dětí v Česku má podle studie Rozvojového programu OSN
(UNDP) nejčastěji základní vzdělání. Zhruba 16 procent se vyučí a střední školu
dokončí pět procent romských žáků. Vysokoškolský titul získá asi jeden z 300
Romů.
Postoje Čechů k Romům jsou již několik let stabilní. Podle letošního dubnového
průzkumu agentury STEM tak dvě třetiny lidí v Česku pociťují k romské menšině
odmítavý vztah či odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní
spoluobčany a jen každý pětadvacátý vyjadřuje k Romům dobrý vztah.
