Židovské muzeum přibližuje příběh rodiny Kolbenů
Životní příběh známého českého průmyslníka Emila Kolbena (1862 až 1943) a jeho rodiny přiblíží návštěvníkům výstava, která začne ve čtvrtek v Galerii Roberta Guttmanna na Starém Městě v Praze. Připravilo ji Židovské muzeum v Praze, které spravuje část uměleckých děl a dalších dokumentů o životě Kolbenovy rodiny. Téměř všichni její členové byli deportováni za druhé světové války do koncentračních táborů.
Výstava nazvaná Příběh rodiny Kolbenů je věnována především životu a dílu Emila Kolbena, objevitele využití střídavého proudu a zakladatele pozdějšího koncernu Českomoravská-Kolben-Daněk. Expozice představuje i Emilova bratra Alfreda, také inženýra a vynálezce, a syna Hanuše Kolbena. Oba se vedle svého povolání věnovali malování a jejich obrazy jsou vystaveny vůbec poprvé. Návštěvníci se seznámí i s osudy Emilova vnuka Jindřicha Kolbena, který nedávno oslavil 80. narozeniny.
Autoři výstavy sledovali historii rodiny až do 18. století, kdy ve vsi Stránčice u Prahy žila rodina Emilova dědečka Davida Kolbena. Pokračovateli jeho rodu byli synové Joachim a Mojses; Emil Kolben byl nejstarším z devíti Joachimových dětí.
Výstava nabízí divákům portréty většiny zmiňovaných členů rodiny i doklady o jejich životě, věnuje se podrobně práci Emila Kolbena. Ten po studiích cestoval po západní Evropě, v roce 1888 přijel do New Yorku. Pracoval přímo s Thomasem Alvou Edisonem a stal se vedoucím jeho laboratoří. O rok později ho pozval Nikola Tesla do svých laboratoří na elektromotory na třífázový střídavý proud – tato zkušenost byla pro Kolbena základem jeho celoživotního úspěchu. Po zastávce v Curychu se v 90. letech předminulého století vrátil do Prahy, založil továrnu v pražských Vysočanech, která po sloučení s Českomoravskými strojírnami do 30. let minulého století slavila rozmach a úspěchy po Evropě i v zámoří.
Po okupaci českých zemí v roce 1939 se musel Emil Kolben vzdát všech funkcí v ČKD, byl nucen prodat některé rodinné firmy. Dva z jeho sourozenců spáchali sebevraždu. V roce 1941 Stránčice zrušily Emilovi čestné občanství. V roce 1942 byl deportován jeho zeť a dva vnuci, v červnu 1943 byl ve věku 81 let deportován do Terezína sám Emil Kolben spolu s dcerou, synem a vnukem Jindřichem. Emil Kolben zemřel tři týdny nato. Celkem v době holokaustu zahynulo v důsledku rasového pronásledování 26 členů rodiny Kolbenů.
Velkou část výstavy tvoří obrazy Emilova syna Hanuše Kolbena z počátku 40. let, tedy z doby před jeho deportací do Terezína. Obrazy se dostaly do tehdy vzniklého Ústředního židovského muzea, kam se svážel zabavený majetek perzekvovaných Židů. “Ti, co nás odváděli do transportu, shromáždili cenné věci z našich domovů a pak byly nabízeny zasloužilým nacistům. Zaplaťpánbůh, že se jim tyhle obrazy asi nelíbily,” řekl dnes novinářům Jindřich Kolben.
Emilův vnuk s manželkou a dětmi emigroval z Československa v září 1968, dnes žije v Mnichově, ale do Prahy se přijel podívat hned v lednu 1990. Příběh Jindřicha Kolbena a jeho rodiny zachycuje dokument České televize, který mohou vidět návštěvníci výstavy. Bude otevřena do 15. dubna denně od 09:00 do 16:30 mimo soboty a židovské svátky.
