Fakt jsem se musela smát. Strana zelených 24. října 2008 vydala TZ, kde
vyzývá vládu, aby se zabývala litvínovskými událostmi. Myslí tím nedávnou válku
mezi Romy a neonacisty. Sama má ale máslo na hlavě.
TISKOVÁ ZPRÁVA SZ
Zastavme projevy nesnášenlivosti a nenávisti!
Čtenář odpustí, že v článku budu presentovat trochu sama sebe. Po volbách do
parlamentu, na začátku roku 2007, jsem se ze záhadných důvodů stala poradkyní
Džamily Stehlíkové. Měla jsem jí radit v „romské“ otázce. Předpokládala jsem, že
si mě vzala na tento post, protože se ví, že se dlouho tímto tématem zabývám.
Byla jsem ráda, že mohu být prospěšná, akceptovala jsem i to, že jsem tam
prozatím na tři měsíce. Inu, hned jsem se pustila do práce. Začala jsem pokusem
kontaktovat paní ministryni. Marně. Neměla čas ani na schůzku, ani na telefonát.
Inu našla jsem si sama téma: Aktualizovat situaci Romů na „severu“. Záměr
jsem samozřejmě poslala paní ministryni. Nedostala jsem ovšem žádnou odpověď,
stejně jako na další zprávy, které jsem pilně posílala z terénního výzkumu.
Nejzávažnější byla zpráva právě o situaci v Litvínově. Navíc se mi podařilo
informaci o katastrofickém vývoji na sídlišti Litvínov – Janov propašovat na
schůzku spolupracovníků paní ministryně, která ovšem právě v tu chvíli nebyla
přítomna. Nicméně vše je v zápise. Měla jsem naštěstí další možnost. Napsala
jsem reportáž do časopisu Romano Vodi (27.3.2007) (více
zde… Litvínov na prodej?). Popsala jsem způsob, jakým se ze
sympatického a oblíbeného sídliště stává obrovské romské ghetto.
Několik novinářů, kteří publikují v čtenějších listech, se tématu chytlo a
problém dále zvýraznili. Nepamatuji se, že by někdo se SZ významně zareagoval.
Za tři měsíce skončila moje mise na Úřadu vlády a to bez jakéhokoli osobního
kontaktu s paní ministryní. Tedy… kromě jednoho sobotního ranního telefonátu, kdy
jsem jí měla vysvětlit, proč byl Čunek v Litvínově a v Mostě. Na odpověď se mi
času nedostalo, protože už prý někde čekalo auto.
Posledním mým pokusem dostat Litvínov do hry ve smyslu zastavit růst ghetta,
bylo vystoupení na první ustavující schůzi „Agentury“. Následně k mému velkému
překvapení se Litvínov – Janov do vytypovaných lokalit, kterým by se mělo
pomáhat, nebyl. Nebyl následně ani v Čunkově koncepci. Ze zdroje, který nechce
být jmenován, jsem se dozvěděla, že si „s tím nikdo neví rady“. Litvínov jsem
průběžně stále navštěvovala, psala další reportáže. Tu o stravenkách, tu o
romských obyvatelích. Popisovala jsem znovu a znovu jejich cestu do Litvínova.
A také cestu původních obyvatel ze sídliště.
Byla to jen záležitost času, kdy se to tam začne mlít, kdy toto pole objeví
třeba Národní strana. Romové zde nemají práci, i když se radnice snaží -byť
nepopulárními prostředky jako jsou stravenky- přimět Romy si práci hledat. Tady
musím zdůraznit, že to vůbec nemají lehké, protože firmy mají různé fígle, jak
Romy odmítnout. Chtěla bych, aby právě politici ze Strany zelených zpytovali
svědomí, jestli nebylo lepší se zabývat Litvínovem víc než třeba Dni otců či
výchovou rodičů, co plácnou semtam nezbedu po zadku. Paradoxně se Litvínov díky
tomu, že tam problém narostl do obřích rozměrů, nedostane ke zdroji financí na
pořádnou terénní práci. Nikoli haněním radnice /která však na dnešní situaci
nemá podíl/ či planými proklamacemi o lidských právech, ale významnou finanční
pomocí, mohou dosud spící politici pomoci všem občanům Litvínova. A to bez
rozdílu pleti. „Když nám dají peníze na terénní práci, tak to tady zvládnem,“
říká místostarosta Martin Klika. A já mu věřím.
Příloha : Úryvek z mého článku /březen 2007/ (celý
článek ZDE)
Jestliže se na něčem politici, veřejnost i ta romská shodují je konstatování,
že početné romské komunity se posléze stávají typickými ghetty, odkud není
prakticky úniku. Vyrůstá zde generace mladých lidí, kteří nepropojují peníze s
prací, dny ubijí u televize, drogami nebo v hernách… často i krádežemi a
prostitucí.
Modelů sestěhovávání Romů je několik a viník se hledá především v
„rasistickém“ přístupu obce. V případě Litvínova – a zřejmě i dalších
mega-ghett- vstupuje do hry další subjekt: realitní kanceláře.
„Možná, že jsme udělali chybu, že jsme prodali domy na Janově,“říká
místostarosta Klika. Ještě před jeho působení se totiž město zbavilo zdejších
domů v objemu padesáti tří milionů. Ačkoli se například jednatelé firmy Tellmer
dušovali, že domy nekoupili se spekulativním úmyslem, jistě je, že právě byty s
adresou „jejich“ domů jsou v nabídce nejlevnějších bytů v České republice.
Scénář je prostý. Realitní kancelář nabídne zadluženým Romům v Praze či
jiných městech zaplacení dluhů a též krásný byt v Litvínově. Romové – děsivá
nezaměstnanost na severu Čech je nezajímá, tam či jinde o práci stejně nezavadím
či už o ni ztratili zájem, rádi nabídku přijmou.
„Radnice – i ty pražské- prodávají domy i s nájemníky,“ konstatuje jistý
realitní makléř. Že není problém zbavit se zadluženého bytu a získat pěkné
bydlení v Litvínově, potvrdila i makléřka realitní kanceláře AAAReality.
Přiznávám, že na fingovanou žádost o zprostředkování „výměny“ zadluženého bytu v
Praze za litvínovský reagovala, že to není problém, dluh převezmou a za sto
tisíc mohu bydlet v 3+1 v Janově.
Není nutno zdůrazňovat, že po rekonstrukci například pražského bytu získá
realitka a vlastník byt závratné ceny.
S přílivem Romů do Janova klesá víc a víc cena tamních bytů. Neromští občané
houfně lokalitu opouští.
KAM DÁL?
BLOG autorky na iDNES.cz
Zastavme projevy nesnášenlivosti a nenávisti!
Pane ministře Ivane Langere, nestačíte na svůj úřad, odstupte
Při sobotní akci neonacistů v Litvínově byli zraněni tři policisté
Za řádění v Litvínově obviněn jeden neonacista
Policii se podařilo vytlačit agresivní neonacisty z Janova, Romové se klidně
rozešli
Romové vyhnali ze sídliště Janov Dělnickou stranu, místopředseda vyhrožuje
odvetou
Dělnická strana vyšle do litvínovského sídliště ochranné sbory
KOMENTÁŘE
Janov – začátek války?
V Janově zvítězil především rozum
Chyba, pane Vandasi, zásadní politická chyba!
Spontánní demo vepřových mozků
Za rudou kamufláží hnědé jádro
Kdo seje vítr, sklízí bouřia>
