Exministr Michael Kocáb přisuzoval svému odchodu z vlády světodějné důsledky,
veřejnost ale k narcisovým obavám z ohrožení stability úřednického kabinetu
zůstala zdravě nevšímavá. Přesto si náhlý konec zelených lidskoprávních ministrů
zasluhuje pozornost – i kdyby to mělo být jen proto, jak svou ideologií
multikulturalismu poznamenali nejcitlivější téma, které jim bylo svěřeno, tedy
problematiku integrace Romů. Nedokázali přitom ani zformulovat, kam vlastně mají
být Romové integrováni.
NEPŘEHLÉDNĚTE REAKCI NA ČLÁNEK
Koncepce není dílem snílků
Na vládní webové prezentaci exministra Kocába se píše, že „Česká republika je
již nyní zemí mnohokulturní a mnohonárodnostní“. Cíl integrace do takto
předestřené utopie je tím ovšem notně zamlžen. Česká společnost je totiž spíš
monokulturní a integrace Romů do ní je bezesporu neuralgická záležitost.
Pomyslným vbodnutím jehlice designovaného zmocněnce či ministra se ji snaží
vyléčit všechny vlády, od prvního úřednického kabinetu Tošovského až po nynější
Fischerův. Dalo by se také říci: od prvního zavedení kanadských víz v roce 1997
až po to loňské.
Sníme, nerušit Lidskoprávní odbory má nejen úřad vlády. Jedná se o agendu
přirozeně přítomnou ve všech resortech, od obchodu až po zemědělství. Spojením
se záležitostmi menšin ale vzniká spojení, ze kterého se dá upéct celé
ministerstvo. Nota bene pokud má vytvořit koncept integrace Romů. Naštěstí
zůstalo jen u ministrů bez ministerstva a zmocněnců bez úřadu (k dispozici měli
jen aparát lidskoprávního odboru úřadu vlády). Integrací Romů, zvláště pak
jejich identitou, se však zabývali mocně. Dá se jí totiž zaobírat donekonečna.
Spojením tématu lidských práv s romskou politikou identity bohužel jejich
prosazování na domácí scéně notně pošramotili. Bylo to podobné, jako když se na
mezinárodní scéně spojovaly pojmy „humanitární“ a „bombardování“.
V postavení Romů u nás jde o víc než jen o dodržování lidských práv. Tíživá je
především společenská pozice většiny romských rodin, které si z osad na
Slovensku přinesly jiné návyky, hodnoty a postoje, chcete-li celou kulturu,
která je a byla s tou českou těžce slučitelná. Nevidí to jen ti, kdo to vidět
nechtějí. Ona kultura se samozřejmě vyvíjí a mění a v každé další generaci hledá
svůj výraz – identitu. Těžko se odhaduje, jaké rysy nabude. Jistě si ale nenechá
udávat směr úředními koncepcemi. Účinná integrační strategie by měla Romům
zajistit plnohodnotné občanství, tedy přístup ke stejným službám a statkům. To
znamená investice do inkluzivního vzdělávání a desegregaci.
Zelená vládní koncepce romské integrace ale řeší úplně jiné věci. Především chce
romskou identitu pojistit statisticky při nadcházejícím sčítání lidu. Jinou
inovaci již deset let stará stále stejná koncepce za Kocábova ministrování
nezaznamenala. Vytváření koncepce je totiž od roku 1999 kontinuálně dílem ve
Straně zelených se porůznu angažujících vládních zmocněnců a později ministrů
pro lidská práva. Tím pádem všechny koncepce předkládané vládám stály na
imaginárním programu národního obrozování Romů. V pondělí před svou rezignací
Kocáb ještě stačil navrhnout změnu statusu vládní rady pro záležitosti romské
komunity (nově menšiny) a podřídit jí budovanou agenturu pro sociální
začleňování. Ta se přitom má zabývat praktickou integrací sociálně vyloučených
bez ohledu na jejich identitu, která se na romské radě již od jejího ustavení
první úřednickou vládou neustále probírala. Předsedou rady se má od nynějška
stát premiér. Je tedy na něm, aby vyhodnotil smysl Kocábových opatření.
NEPŘEHLÉDNĚTE
DOKUMENT: Vláda schválila koncepci romské integrace na léta 2010 – 2013
Existuje přitom Strategie boje proti sociálnímu
vyloučení. Objednal si ji ministr Kocáb od sociologické firmy Gabal &Consulting
a sdružení Socioklub. Strategie se bohužel dočkala pouze představení na vládním
semináři, jako závazný materiál přijata nebyla. Už ji ale stačil napadnout známý
romský aktivista Ivan Veselý. Ten, vyzbrojen smlouvou o povolební spolupráci
svého sdružení Dženo s ČSSD, kterou uzavřel minulý rok, se pustil do agentury i
strategie. A trefil se do černého (pokud to tak s ohledem na barevnou citlivost
tématu můžeme říci). Veselý na webu Romea tvrdí, že ministr po sobě zanechává
neblahé dědictví, protože vypustil název romská z poslední verze návrhu zákona o
Agentuře, a že se objednáním strategie odklonil od správné linie přístupu k
Romům. Veselému vadí, že agentura má ambici sloužit všem vyloučeným včetně
Vietnamců. Strategie je pro něj nestravitelná, protože si dovoluje kritiku
proromských organizací a elit, a neváhá dokonce použít výraz „etnobyznys“.
Jestli ovšem za sebou Kocáb zanechává nějaké neblahé dědictví, pak to dědictví
spočívá hlavně v tom, že odklon, kterého se tak děsí Veselý, nakonec neučinil a
zůstal trčet v tradicích svých zelených předchůdců. Věčná škoda. Tu ranvej, z
níž vzlétají humanitární bombardéry, už by totiž někdo konečně měl zablokovat.
KAM DÁL?
Koncepce není dílem snílků
DOKUMENT: Vláda schválila koncepci romské integrace na léta 2010 – 2013
Společná reakce Michaela Kocába, Czeslawa Walka, Jana Litomiského, Martina
Šimáčka a Gabriely Hrabaňové (PDF)
Reakce Ivana Veselého na žádost Ivana Gabala
Reakce na text Ivana Veselého „Reflexe Agentury pro sociální začleňování v
romských lokalitách“
Ivan Veselý: Reflexe činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách
