Nedávno přišla Kateřina Dubská, členka zastupitelstva Brna a šéfka komise pro
národnostní menšiny, s plánem pro Romy. Starosta Brna-sever Leo Venclík k tomu
podotknul, že by to měli řešit hlavně Romové, a ať se zapojí i ti vzdělaní.
Plány, co s Romy, od paní Kateřiny Dubské, i to přání pana starosty o zapojení
vzdělaných Romů, vítám. Jenže vzdělaní Romové to dělají už dávno, znám jich
spoustu a sám jsem snad taky vzdělán, coby strojní inženýr. Škoda, že na tento
program nenaskočil pan starosta už v roce 2005, kdy jsme ho plnili, a to nikoliv
za peníze obce, nýbrž podle projektu podaného nadaci rozvoje občanské
společnosti (NROS).
Z toho programu jsme platili po dobu jednoho roku domovníky ve vytipovaných
deseti domech hrůzy, kteří se starali o čistotu, placení nájmů, výměnu vrat, aby
do domů nechodily nežádoucí živly. Odvezli jsme několik desítek tun odpadu z
dvorů a provedli deratizaci. Velký kus práce tu odvedli naše terénní a sociální
pracovnice, stavební práce provedl vybraný romský podnikatel se svojí firmou.
Nechtěli jsme za to od města nic než dvě věci: aby se městská část Brno-sever
chovala vstřícněji vůči našim klientům, zejména ze strany bytového odboru, a aby
se městská část podílela na pokračování tohoto programu i po jeho skončení. Nic
z toho nebylo akceptováno. Naopak: masové vystěhovávání romských rodin se stalo
programem bytového odboru této městské části. Izolovaná romská ghetta v
ubytovnách, jako to na ulici Markéty Kuncové, se utěšeně rozrůstají.
Potíže máme všichni, nejvíc sousedé této ubytovny. Není těžké uhádnout, kdo nese
zodpovědnost. Abych nic neponechal náhodě, po audienci u pana starosty mi bylo
přislíbeno, že zastupitelstvo městské části projedná program toho, co je nyní
nazýváno plánem pro Romy“. Pan starosta dostal pětistránkový návrh naší
organizace k projednání. Přestože slíbil, že bude projednáno, na program
zastupitelstva ho nedal. To vše bylo v roce 2005 a řada věcí již byla
projednávána daleko dříve.
To, co tedy nyní starosta navrhuje, není žádné novum. Budiž. Nemíním se cítit
uražen, ten návrh vítám, jen aby byl aspoň z poloviny tak reálný, jako byl ten
náš v roce 2005.
Panu starostovi, jako vzdělaný Rom, nabízím svoji pomoc, snad už po sté.
Jestlipak nyní nabídku přijme? Jestlipak dokáže změnit svůj negativní názor na
práci terénních a sociálních pracovnic? Kdyby pan starosta přijal můj návrh již
v roce 2005, mohl si ušetřit spoustu starostí.
