Zaměstnavatel v Plzni prý vykořisťoval na 200 Rumunů
Celkem 197 Rumunů, které v Plzni údajně vykořisťovali zaměstnavatelé, odjíždí
dnes v noci s pomocí plzeňského magistrátu, policie a charity šesti autobusy
domů do Rumunska. Cizinci se podle dostupných informací v pátek v soukromé firmě
vzbouřili proti špatným podmínkám v práci i v ubytování. Při následné potyčce s
další skupinkou lidí, prý ze strany zaměstnavatele, utrpěl jeden z nich zranění.
Zaměstnanci pak během pátku a dneška přicházeli na policii a dožadovali se cesty
domů, zjistila ČTK přímo od cizinců.
V souvislosti s potyčkou policie zatím zadržela a dnes obvinila tři cizince a
jednoho Čecha z vydírání, omezování osobní svobody a pokusu ublížení na zdraví.
Zabývá se nejen samotným pátečním incidentem, ale také veškerými dalšími
okolnostmi případu, řekla policejní mluvčí Martina Kohoutová. Dvě skupiny
cizinců se podle ní dostaly do hádky kvůli slíbeným pracovním podmínkám. "Kolem
14:00 cizinci telefonovali na tísňovou linku 112 s tím, že dochází k fyzickým
atakům a dva z nich byli druhou skupinou odvezeni neznámo kam," popsala, co
předcházelo zadržení čtveřice mužů.
Rumuni pracovali v Plzni prý asi tři měsíce, dělali například vánoční
dekorace a věnečky na hřbitov. "Slíbili nám 750 eur (18.500 korun) za měsíc, ale
dostávali jsme zhruba 500 korun týdně," řekla ČTK jedna z žen. "Některým bylo
vyhrožováno, kdyby chtěli odjet. Na druhou stranu jsme stále věřili, že
dostaneme peníze, slibovali nám to," doplnila. V pátek prý lidi, které cizinci
nazývají ochrankou nebo bodyguardy, přímo na pracovišti zbili jednoho muže.
"Když jsem se pokusila zeptat proč, bylo mi řečeno, že mám mlčet, nebo se mi
stane to samé," uvedla.
Podle mladšího muže měli pracovníci i špatné podmínky na ubytovně – na jednu
sprchu připadlo 30 lidí, často netekla ani teplá voda. Každá stížnost však
údajně končila jen dalším vyhrožováním. "Pracovali jsme 12 hodin denně a
dostávali maximálně jedno euro (25 korun) za hodinu, poslední dobou jsme
nedostali žádnou výplatu," přiblížili situaci další cizinci. Zaměstnavatelé jim
prý stále vyhrožovali, protože věděli, že práci potřebují kvůli svým rodinám
doma v Rumunsku. Ve firmě pracovali prý stále i bez řádné smlouvy, když se
domáhali zaplacení své práce a lepších podmínek, bylo jim řečeno, že nic
neznamenají.
Policie, kam nespokojení cizinci přicházeli, se obrátila na pomoc mimo jiné i
na plzeňský magistrát. "Pak bylo rozhodnuto, že se vyhoví jejich žádosti o
repatriaci domů. Autobusy objednal magistrát na žádost policie a ty náklady s
tím spojené budou dosahovat kolem 400.000 korun. Budou refundované zřejmě z
prostředků ministerstva vnitra," řekl ČTK vedoucí oboru krizového řízení
magistrátu města Plzně Petr Liška. Poté co si cizinci vezmou na ubytovnách svoje
osobní věci, by je měly autobusy dovézt přes Slovensko a Maďarsko do města Arad
asi 80 kilometrů od hranice.
Cizincům pomáhali také pracovníci sociálního odboru magistrátu a místní
diecézní charity. "Nakoupili jsme balené vody a bagety a rozdávali je na cestu,"
uvedla vedoucí poradny pro cizince a uprchlíky Diecézní charity Plzeň Helena
Duchková. Ani podle ní není zatím přesně jasné, v jakých podmínkách cizinci
pracovali. "Je možné, že byli omezováni na svobodě," připustila.
Rumunští občané, které v Plzni údajně vykořisťoval zaměstnavatel, odjížděli
6. listopadu s pomocí magistrátu, policie a charity od budovy městského
ředitelství policie v Plzni do své země. Humanitární pracovníce jim na cestu
zajistili vodu a potraviny. Den předtím policie zadržela tři cizince a jednoho
Čecha. Poté je obvinila z vydírání, omezování osobní svobody a pokusu ublížení
na zdraví.
Petra Kutálková, zástupkyně ředitelky organizace La Strada, jež se věnuje
prevenci obchodu s lidmi, prý podobný případ nepamatuje. "Případ v takovém
rozsahu, aby to řešila policie, a těch lidí bylo tolik na jednom místě, s tím
jsem se ještě nesetkala, alespoň ne v oblasti pracovního vykořisťování. Nicméně
víme, že jsou tady stovky, možná tisíce cizinců, kteří mohou být v hodně podobné
situaci," řekla ČTK. Chce rumunským pracovníkům z Plzně nabídnout kontakty na
podobné humanitární organizace v Rumunsku.