Žalov: stavba památníku zatím vázne
Vláda před pěti lety schválila skoro sedmdesát milionů korun na stavbu a provoz památníku oběterm romského holocausta v Hodoníně u Kunštátu. V areálu zvaném Žalov se zatím ale skoro nic neděje. Obec by musela změnit nejdřív územní plán, aby se věci daly do pohybu.
V Žalově byl za druhé světové války sběrný a pracovní tábor pro Romy, z nichž řada pak skončila v plynových komorách v Osvětimi. Za socialismu v místech tábora bylo rekreační středisko. Pozemky stát vykoupil právě za účelem vzniku památníku. „Začali jsme s demolicemi. V areálu jsme zbourali starý plot a nyní čekáme na další pokyny z ministerstva,“ řekl hodonínský starosta Lubomír Štarha. Ministerstvo školství vedením projektu pověřilo Národní pedagogické muzeum v Praze. Žalov v Hodoníně u Kunštátu patřil společně s Lety u Písku ke dvěma tzv. cikánským táborům spravovaným přímo samotnými českými dozorci. Do Hodonína u Kunštátu deportovali Romy z Moravy a do Let u Písku ty žijící na českém území. Stovky z nich nalezly v obou táborech smrt, zejména umřely na tyfus ale i z jiných důvodů. Podle některých přeživších se v obou táborech uskutečňovaly také popravy. Většina Romů z obou táborů byla ale převezena do Osvětimi. Holocaust přežilo a domů se vrátilo jen na šest set původních, usazených, českých a moravských romských rodin.
Na místě letského tábora stojí stále velkovýkrmna vepřů, i když o údržbu tamního památníku se stará Památník Lidice, jež má také vybudovat naučnou stezku.
V Žalově se situace zdržela. Kvůli domluvě všech stran, které se na projektu různou měrou podílí, vznikla minulý měsíc odborná komise. Jejími členy jsou například starosta Hodonína, zastupující ředitelka Muzea romské kultury v Brně nebo ředitelka Národního pedagogického muzea. „Komise se zatím nesešla, ještě ani nevím, kdo všechno jsou její členové. S ministerskými úředníky jsme se jako vedení obce sešli naposledy koncem června,“ řekl místostarosta Hodonína Zdeněk Bubeník.
Zástupci Hodonína předpokládali, že vše kolem stavby nyní bude koordinovat komise. Úkolem obce je změnit na místě památníku územní plán. „Pozemek, kde má pietní místo stát, je dosud rekreační zónou. Musíme ji přeměnit na památník, ale čekáme ještě na schůzku komise,“ řekl místostarosta Hodonína Zdeněk Bubeník. Komise se však kvůli změně územního plánu scházet nemusí, protože to je pouze v režii obce. Jednání tak na nějaký čas uvízlo na mrtvém bodě.
„Ve jmenovacím dekretu komise vysloveně nestojí, že má pouze doporučující charakter. Přesto předpokládám, že to tak bude,“ uvedla Jana Poláková, zastupující ředitelka Muzea romské kultury v Brně. Její domněnky potvrdila ředitelka Národního pedagogického muzea v Praze Marcela Pánková, která projekt památníku v Hodoníně řídí. „Komise skutečně jen doporučuje,“ uvedla Pánková.
Vedení Hodonína ale závěry komise vnímalo závazně. Díky upozornění, že obec na souhlas komise čekat nemusí, se věci nyní opět daly do pohybu. „Spojili jsme se s vedením pedagogického muzea a situaci jsme si ujasnili. O změně územního plánu začneme jednat na příštím zastupitelstvu, které se koná osmého srpna,“ doplnil místostarosta Bubeník.
Přesto se památník jen tak stavět nezačne. „Územní plán se nedá změnit ze dne na den. Musíme nechat zpracovat projekt, k němuž se postupně vyjadřují všechny strany, jichž se změna územního plánu dotkne. Jsou to například elektrikáři, plynaři nebo vedení lesů, jelikož areál leží v jejich blízkosti,“ nastínil Bubeník.
Až z areálu zmizí stopy po rekreačním středisku, tak se tam vydají archeologové. Teprve po nich a důkladném rozplánování stavby, včetně změny územního plánu, vyjedou na místo stavební stroje. Kdy to bude, to si zatím nikdo netroufá odhadnout.
Památník má návštěvníky seznamovat s podmínkami života Romů umístěných v táboře za druhé světové války. Měly by tam mimo jiné vzniknout repliky baráků, které tehdy v táboře stály.
