Zákaz Dělnické strany nic nevyřeší
Co to vypovídá o společnosti, když strana propojená otevřeně s neonacisty
dostane jedno procento ve volbách?
Svědčí to o vzestupu nálad blízkých ultrapravici a zároveň vyhrocení
protiromských nálad. Částečně za to také může fakt, že Dělnická strana měla na
volebních lístcích ve svém názvu například „za zrušení poplatků ve
zdravotnictví“ nebo „proti radaru“. To jim mohlo přidat řadu hlasů lidí, kteří
ani nevědí, že se jedná o extremistickou stranu.
Vyřeší případný zákaz něco?
Velký efekt to mít nebude. Pravděpodobnou reakcí by bylo založení nové
strany, respektive pouze změna názvu. Toto není protizákoné a navíc může strana
kvůli zákazu získat více hlasů ve sněmovních volbách
Jaké jsou zkušenosti ze zahraničí?
Na Slovensku vedl například zákaz Slovenské pospolitosti na několik let k
útlumu ultrapravice. Jenže té nejradikálnější, protože jiná ultrapravicová
strana Slovenská národní strana je dokonce ve vládě. V Belgii byl zakázán
Vlámský blok, ale zákaz jej posílil a v současnosti pokračuje ve své činnosti
dále pod názvem Vlámský zájem. Specifická je situace v Německu, kde soud
zastavil několik řízení se členy strany NPD. Bylo to kvůli tomu, že řadu
radikálních projevů přednášeli agenti tajných služeb nasazení do struktur NPD, a
jejich citace se nedaly použít jako důkaz u soudu.
Proč přišel tento krok až po střetech v Janově?
Bylo to politické gesto, ale indicie k němu byly už dříve. Rozhodl se tak
ministr vnitra Langer. Je to ale pouze ministrův návrh, který u soudu nemusí
obstát. Například v roce 1995 chtěl tehdejší ministr vnitra Jan Ruml zakázat
Stranu československých komunistů, ale Václav Klaus z pozice premiéra se tím
odmítl zabývat. Dnes je situace taková, že pokud by podnět k zákazu nepodala
Nejvyššímu správnímu soudu vláda, může to udělat prezident. Bylo by zajímavé
sledovat, jak by se zachoval Klaus teď.
Je obvyklé, aby se politická strana propojovala s militanty?
Je to neobvyklé. Například u německé NPD k dílčímu propojení došlo, stejně
jako u Forza nuova v Itálii. Moderní ultrapravice, jako jsou například BZÖ v
Rakousku nebo strana zavražděného Pima Fortuyna v Holandsku, se s militanty
nepropojují.
Kdy podle vás dojde k definitivnímu zákazu DS?
Otázka je, zda k němu vůbec dojde. Takovéto řízení ještě v Čechách nebylo.
Zakázaný Komunistický svaz mládeže byl občanským sdružením a ne politickou
stranou. Strana musí být zrušena z něčího podnětu. Nejprve dá podnět ministr
vnitra, ale návrh na zákaz musí podávat vláda jako celek k Nejvyššímu správnímu
soudu. Poté co soud rozhodne, existuje ještě možnost ústavní stížnosti.
Je relevantní označovat DS za krajně pravicovou stranu?
Je to úzus, který se vžil obecně pro strany vzývající národ. Kdybych zůstával
u osy pravice – levice podle pohledu na soukromý majetek a roli trhu, tak bych
označil Dělnickou stranu za levicovou. Pokud se pohybujeme v kategoriích, jako
jsou autorita, národní zájmy, řád a pořádek, pak je to extrémní pravice.
Dělnická strana připomíná v mnohém Hitlerovu NSDAP a prosazuje tzv. šovinismus
blahobytu. To znamená přerozdělování prostředků pouze v rámci jednoho národa bez
cizinců.
