Zájem o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách je větší než její kapacita

Vládní agentura pro začleňování Romů nestíhá uspokojit žádosti obcí, měst a
regionů o spolupráci při řešení problémů s ghetty. Podle šéfa agentury Martina
Šimáčka zájem o pomoc agenturních poradců projevila dosud asi stovka míst,
vypravili se ale zatím do 23 lokalit. Poptávku radnic po službách agentury
zjišťovala analýza, kterou 25. května 2011 projednala vláda. Analýza také popisuje
současné trendy a efekty v problematice sociálního vyloučení Romů v Česku a
přináší informace o konkrétních výsledcích v pilotních projektech.

Vládní agentura pro začleňování Romů funguje od roku 2008. Letos k pololetí
by měli její poradci podle plánu po třech letech opustit 12 prvních lokalit, v
šestici ale zůstanou ještě o rok a půl déle. Od července budou pracovat také v
deseti nových místech. Celkový počet měst a obcí se tak zvedne na 33. Pracovníci
agentury mají dát dohromady lidi z radnic, úřadů práce, škol, neziskových
organizací či od policie a měli by nastartovat jejich spolupráci. Společně pak
připraví plán kroků a projekty, které situaci mají zlepšit.

"Víme, že poptávka obcí je vyšší než nabídka agentury. Asi sto obcí projevilo
zájem o spolupráci s agenturou v uplynulém období a my jsme je mohli uspokojit
pouze ve 23 případech. Rozpočet nedovoluje, abychom se rozšířili," řekl ředitel
Agentury Martin Šimáček.

Podle původních plánů by agentura měla svou činnost koncem příštího roku
uzavřít. V tu dobu totiž skončí její financování z evropských fondů. Už se ale
chystá navazující projekt do roku 2015. "Nepředpokládám, že agentura v roce 2012
skončí," dodal Šimáček.

Od roku 2013 by se navíc mohla instituce "osamostatnit" a mohla by přestat
být jen poradním orgánem kabinetu. Mohla by začít fungovat jako příspěvková
organizace některého z resortů. Najít by se měl režim, který by byl "optimální
pro dlouhodobou činnost", dodal šéf agentury. Instituce podle něj nyní nemůže
také zabránit tomu, aby některé obce postupovaly "segregačně".

Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce,
existovalo v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí
převážně Romové. Mohlo to být až 80.000 lidí. Většina dospělých v těchto místech
nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se. Děti
končívají ve "zvláštních školách". Šimáček před nedávnem řekl, že poznatky z
terénu ukazují, že ghett v posledních letech přibylo. Podle odborných odhadů by
jich nyní mohly být čtyři stovky. Jedním z důvodů jejich vzniku je nucené
vystěhovávání dlužníků a chybějící sociální bydlení.

Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí
pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v problémových lokalitách
zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím.

Agentura má ale i své kritiky. Agenturu například kritizují v Ostravě.
Slezkoostravská radnice zvažovala, že prodá domy ve špatném stavu, které často
obývají neplatiči, soukromému majiteli. Kvůli spolupráci s vládní Agenturou
radnice k tomuto kroku nepřistoupila a očekávala, že takto získá peníze na
rekonstrukci domů a sociální programy pro obyvatele těchto lokalit. Starosta
Antonín Maštalíř pro server českého rozhlasu uvedl: „Metodickou pomoc takovou,
jakou nám lokální partnerství nebo agentura pro sociální začleňování nabízí, si
v podstatě umíme zajistit sami.“

Šimáček na kritiku radnice reaguje: „Agentura již více než dva roky
nezprostředkovává obcím a městům, kde působí, přímou finanční podporu, ale
poskytuje mimo jiné poradenství při sestavování projektových žádostí. Do Slezské
Ostravy se tak podařilo za podpory Agentury nasměrovat prostředky především ze
strukturálních fondů v
řádu milionů korun. “