Výzva zástupců NNO: Občanský sektor supluje aktivity státu, ale stát jej podporovat nechce

Neziskové organizace jsou důležitou součástí demokratické společnosti.
Zásadním způsobem se podílejí na zajišťování veřejných služeb a veřejně
prospěšných činností. Neziskový sektor s napětím očekává další projektové výzvy
v rámci strukturální pomoci EU, kterou zprostředkovává a rozděluje český stát.

Vzhledem k tomu, že většina výzev pro období 2007 – 2013 stále ještě nebyla
vyhlášena, nemohou organizace plynule navazovat na realizované aktivity. Je tak
nevyužit potenciál a ohrožena nejen kontinuita osvědčených přístupů k rozvoji
veřejných služeb, ale i rozvoj veřejně prospěšných činností. V konečném důsledku
jsou ohroženi příjemci těchto služeb a činností. Prostředky z Evropské unie
přitom poskytují jedinečnou možnost realizovat nejen ty aktivity, na něž stát
nyní nemá finanční prostředky, ale hlavně takové, které svým charakterem lépe
odpovídají principům a požadavkům moderní společnosti. Příkladem mohou být
sociální služby poskytované NNO, které naplňují principy sociální integrace a
prevence sociálního vyloučení. Dotační programy ale prozatím preferují podporu
vládního sektoru s tím, že nevládní sektor je odsunut.

Upozorňujeme na postupnou likvidaci nevládních neziskových organizací
způsobenou nezájmem státu a nedostatkem finančních zdrojů. Příčinou tohoto stavu
není jen zpoždění grantových výzev z Evropského sociálního fondu, ale i
přetrvávající lhostejný a často i negativní postoj českého státu k neziskovým
organizacím. V posledních několika měsících dochází k drastickému úbytku aktivit
nevládních organizací. Značná část organizací se potýká s finančními problémy,
některé již omezují svojí činnost. Zvlášť nepříznivá je situace v oblasti
poskytování sociálních služeb, kde jsou ukončením činnosti příslušných NNO
ohroženy velké skupiny osob, které jsou na asistenci pracovníků NNO přímo
závislé.

Současná situace nás vede k obavě, že se nejedná o náhodný a přechodný stav,
ale spíše o jeden ze symptomů systémového selhání státu ve vztahu k neziskovému
sektoru. Navíc se domníváme, že je to výraz nezájmu státu podporovat prosazování
participativní demokracie.

„Evropa má k dispozici dostatek prostředků.“ říká Jana Hybášková, poslankyně
Evropského parlamentu, „Jde především o zodpovědný přístup státu, o rozpracování
programových priorit a to s maximální důsledností a společenskou zodpovědností k
budování absorpční kapacity, tedy schopnosti smysluplně využít nabízené finanční
zdroje. Jde o to, aby úředníci a ministerstva na základě vyhodnocení v maximálně
krátkém čase připravili zpřesnění programových priorit a jednotlivé výzvy tak,
že umožní co nejodpovědnější a nejracionálnější čerpání, aby rozvíjeli, ne
snižovali absorpční kapacitu státu. To není jen věc komunikace s Unií, jde o
analýzy, průběžné kontroly, zpřesňování, vyhodnocování a průběžné, nikoli
skokové čerpání peněz.“

Zcela jiný obrázek nabízí pohled do sousedních zemí. Například v Německu a
Rakousku, řídící orgány strukturálních fondů EU podporují a financují aktivity
nevládních organizací a spolupracují s nimi, jsou si vědomy jejich
nezastupitelné role v demokratické společnosti. Využívají jejich expertních
znalostí, kontaktů s cílovými skupinami a poznatků z práce v terénu. Podporují
tzv. aktivní občanství, zapojení běžných občanů a občanek do rozhodování o
záležitostech, které bezprostředně ovlivňují jejich život.

Vyzýváme zodpovědné činitele i relevantní státní orgány, jmenovitě všechna
ministerstva, aby veřejnost co nejdříve jasně informovali o závazných termínech
a programech čerpání strukturální pomoci pro neziskový sektor a umožnili tak
neziskovému sektoru podílet se na veřejných službách a projektech přispívajících
k rozvoji ČR. Zvláště pak vyzýváme k jasnému formulování priorit v podpoře
neziskových organizací poskytujících sociální služby a k zajištění nástrojů pro
naplňování těchto priorit.

Apelujeme na media, aby věnovala pozornost možnostem a podílu neziskového
sektoru na realizaci implementace strukturálních fondů v ČR. Tyto fondy nejsou
primárně určeny pro potřeby státu, ale těm, kteří se podílejí na řešení
aktuálních i dlouhodobých problémů společnosti, na což Evropská unie klade velký
důraz. V této souvislosti vyzýváme média, aby se stala skutečným nástrojem
veřejné kontroly politiky státu.

K této výzvě se dosud připojilo 83 organizací. Výzva je i nadále otevřena.

Iniciátory výzvy jsou tematické platformy NNO zaměřené na sociální a
zdravotní služby, a dále na veřejně prospěšné činnosti v oblasti rovných
příležitostí, vzdělávání, lidských práv a kultury.

FORINT – Fórum pro integraci
ANEPOSS – Aliance neziskových poskytovatelů sociálních služeb
ČESKÁ ŽENSKÁ LOBBY
RUO – Rada uměleckých obcí
JANA HYBÁŠKOVÁ, poslankyně Evropského parlamentu