Výzkumná zpráva: Vystěhování rodin ze Vsetína bylo nekonstruktivní a finančně nákladné

Po čtyřech a půl letech, které uplynuly od vystěhování sedmi desítek
sociálně slabých Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku a na Prostějovsku, se
ukazuje, že tento postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a
zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se
zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování. Šlo o postup,
který zatížil malé obce, kam byly rodiny vystěhovány a následně vyžadoval
náročnou intervenci z řad aktérů krajské samosprávy, neziskových organizací či
veřejného ochránce práv. Uvádí to výzkumná zpráva o dopadech vystěhování
několika rodin, kterou, kterou nechala vypracovat vládní Agentura pro sociální
začleňování v romských lokalitách.

DOKUMENT


Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“

„Tato obsáhlá zpráva podrobně popisuje, jak řešení, které zvolila vsetínská
radnice tehdy vedená starostou Jiřím Čunkem, spustilo řetězec událostí, které
měly ve svém důsledku řadu negativních dopadů. Šlo o dopady na samotné rodiny,
menší obce, krajskou samosprávu a neziskové organizace. Jako mnohem efektivnější
se přitom ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí
pryč,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

„Zprávu jsme odeslali vedením všech obcí, které jsou ve zprávě zmíněny,
včetně města Vsetín, a také vedení Olomouckého a Zlínského kraje. Budeme ji
používat jako konkrétní příklad nevhodnosti a vysoké nákladnosti řešení problému
sociálního vyloučení prostřednictvím vystěhovávání,“ vysvětluje ředitel vládní
Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.

Studie byla vypracovávána od října loňského roku do poloviny ledna roku
letošního.

Vsetínská radnice argumentovala finanční výhodností zvoleného řešení. Ze
zprávy jednoznačně vyplývá, že naopak přineslo značné množství dalších výdajů,
které významně převyšují náklady na řešení sociální prací na místě. „Došlo k
odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce – obce, kraje a stát. Některé
zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín,“ shrnuje situaci
Šimáček.

Náklady na pořízení domů, do kterých bylo šest rodin přestěhováno, dosáhly
výše zhruba 2,5 milionu korun. Město dále hradilo náklady na dopravu, kterou
byli lidé v nočních hodinách bez předchozího upozornění přemisťováni do
vybraných obcí.

Většina nemovitostí byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. K
jednomu z objektů bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Nezbytné opravy
výrazně zatěžují rozpočty chudých a zadlužených domácností.

„Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace
zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu.
Argument starosty Čunka o ´postavení rodin na vlastní nohy´ se ukázal jako
absurdní,“ dodává Šimáček. Třem rodinám navíc byla okamžitě po nastěhování
nařízena exekuce nemovitostí, a to v souvislosti s dluhy, které si přenesly z
původního bydliště ve Vsetíně.

Značné náklady vznikly Olomouckému kraji i obcím při řešení krizových
situací. Krajská koordinátorka romských poradců Olomouckého kraje Renata
Köttnerová koordinovala činnost neziskových organizací, obcí a krajů s
mimořádným úsilím po několik let. V malých obcích došlo k významné zátěži
starostek a starostů, kteří nemají na svých úřadech žádné pracovníky, kteří by
se sociální oblasti mohli věnovat. Neziskové organizace začaly žádat o dotace na
zajištění sociálních služeb, které v obcích do té doby nefungovaly.

Prudké zhoršení bytové a ekonomické situace rodin vedlo k riziku odebíraní
dětí do ústavní péče. To se nakonec stalo v případě pěti dětí. „V tomto případně
vzniky náklady na státní rozpočet převyšující jeden milion korun ročně,“
vypočítává Šimáček.

Špatnou ekonomickou a sociální situaci rodin navíc nadále zhoršovalo i
dojíždění za úřady do Vsetína. Důležitým faktorem je i ztráta sociálních
kontaktů a vazeb na širší rodinu a přátele. Nové sociální vazby se rodiny
vytváří obtížně, v obcích jsou dosud vnímáni ´jako ti ze Vsetína´. „V některých
obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za
této situace je soužití téměř nemožné,“ konstatuje Šimáček.

Čunek v rozhovoru České televizi řekl, že závěry zprávy nezná. Zopakoval
však, že přestěhování nešlo udělat jinak. "Dům padal, my jsme byli nuceni lidi
vystěhovat a neměli kam. Podle rozhodnutí soudu jsme je mohli vystěhovat na
ulici," uvedl senátor s tím, že tento krok by vládní agentura určitě
nekomentovala kladně.

Místostarostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) dnes ČTK řekla, že radnice
si závěry zprávy probere. "Některé jsou inspirativní. Tehdy jsme dělali
rozhodnutí v nějakém čase a za nějakých okolností. V dané chvíli to bylo řešení,
které umožnilo rodinám, jež neměly nárok na náhradní bydlení, mít střechu nad
hlavou," uvedla. Radnice podle ní obsah zprávy zná. "Vezmeme si z toho do
budoucna poučení pro další úvahy o integraci sociálně znevýhodněných či méně
vzdělaných obyvatel," dodala Othová.

Podle Čunka rodiny dostaly bezúročnou půjčku až do půl milionu korun se
splátkovým kalendářem na 20 let. Město jim pak s jejich souhlasem vybralo dům,
který se dal za tyto peníze pořídit. "Řekněte mi, která jiná rodina, neromská či
neproblémová, takové dary od města může získat. Nikdo je nezíská," zdůraznil
senátor.

Zjištění agentury potvrdil starosta Čech pod Kosířem na Prostějovsku Milan
Kiebel. Podle něj vsetínští Romové sice mají v obci trvalé bydliště, do obce se
ale příliš nezačlenili. "Je to špatné, do vesnice nezapadli. Byli vytrženi z
prostředí, které znali, nechtěli sem. Děti nechodí moc do školy, v domě, kde
jich je nahlášeno 11, přebývá někdy 20 až 30 lidí. Podle toho to vypadá," uvedl.
Problémy jsou i ve Vidnavě na Jesenicku, kde v jednom domě původně bydlely dvě
rodiny vsetínských Romů. "Jsou s nimi problémy, jsou nepřizpůsobiví. Neplatí za
odpady či za vodu, narušují pořádek. Navíc jich neustále přibývá, jezdí k nim
jejich rodiny. Určitě to nebyl šťastný krok," řekla starostka Vidnavy Eva
Pavličíková.

Čunek v souvislosti s přestěhováním rodin do jiných obci uvedl, že město
nemohlo udělat nic jiného. "Ve Vsetíně to už nešlo a vyhodit na ulici jsme je
nechtěli, tak nezbylo, než jim najít bydlení v jiných obcích," dodal.

Vystěhování rodin se uskutečnilo v pátek 13. října 2006. Zhruba 70 osob bylo
i přes svůj nesouhlas v nočních hodinách rozvezeno autobusy a nákladními
automobily do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. O několik
dní později byly vystěhovány dvě rodiny do obcí Dřevnovice a Čechy pod Kosířem
na Prostějovsku a dále jedna rodina do obce Mistřice na Uherskohradištsku. Toto
vystěhování bylo spojené bouráním pavlačového domu č. p. 1336 ve Vsetíně, část
jeho obyvatel byla přestěhována do tzv. „kontejnerových“ budov v oblasti Poschla
na okraji města.

Na pochybení městského úřadu ve Vsetíně poukázal v roce 2007 i tehdejší
ombudsman Otakar Motejl, který toto rozhodnutí označil za „nekoncepční a
neúčinné“.

DOKUMENT


Kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko“