Výzkum mapuje používání romštiny i češtiny, jakou mluví Romové

Používání romštiny v Česku mapuje výzkum, který naváže na předloňskou analýzu
o romských ghettech. Zaměřuje se i na etnolekty češtiny v romských komunitách,
tedy na "romskou češtinu". Výsledky by měly být známy letos. ČTK to řekla
ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).

"Doposud nikdo nevěděl, kolik lidí mluví v České republice romsky a co to je za
romštinu, jak lze tuto romštinu kodifikovat," uvedla Stehlíková.

Vypracování výzkumu uložila vláda loni v létě ministerstvu školství. Zajistit ho
má do konce prvního pololetí. Podle analýzy, na kterou má výzkum navázat,
existuje v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí . V nich žijí převážně
Romové. Mohlo by to být až 80.000 lidí. Dospělí v těchto lokalitách bývají bez
práce. Rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních
školách. Uzavírají si tak prakticky cestu k vyššímu vzdělání (více
zde...).

Výzkum zjišťuje různé podoby češtiny, jakou mluvívají Romové. Výsledky by pak
mohly pomoci zlepšit výuku a výsledky romských školáků. Mnoho z nich má totiž
při nástupu do školy jazykovou bariéru. Romsky nemluví, čistě česky ale také
neumí. Romští rodiče, od nichž děti češtinu převzaly, se ji sami naučili často
jen odposlechem. Malí Romové tak nemívají správnou výslovnost, používají
nespisovné výrazy a romské gramatické konstrukce.

"Dítě neumí při vstupu do školy žádný z jazyků opravdu dobře. Z romštiny ovládá
často jen několik frází, v horším případě nadávek, česky se sice domluví, ale
mluví etnolektem," uvádí v informaci pro učitele společnost Člověk v tísni.
Materiál je součástí vzdělávacího projektu Varianty. Děti podle něj říkají
například věty: Já se bojím od psa. Pustil mne vlak. Neinformovaní pedagogové by
je mohli podle aktivistů považovat za zaostalé.

Většina romských dětí nechodí do mateřské školy. Nebývají zvyklé na pevný denní
režim a delší soustředění. Neumějí například kreslit a dělat jiné činnosti jako
jejich vrstevníci. Neznají pojmy, které v praktickém životě nepotřebují a které
se získávají z knížek. Školní pomůcky a učebnice jsou přizpůsobeny chápání a
vkusu českých dětí.

Podle studie Rozvojového programu OSN (UNDP) romské děti v ČR nejčastěji končí
se základním vzděláním. Má ho asi 36 procent z nich. Zhruba 16 procent romských
chlapců a děvčat se vyučí, střední školu dokončí pět procent romských žáků.
Bakalářský titul získá zhruba jen jeden z 300 Romů, stejně tak i titul
magisterský či inženýrský.