Výzkum: Dvě třetiny lidí považují soužití s Romy za problém
Dvě třetiny lidí v Česku považují soužití s Romy za problém. Téměř polovině
Čechů a Češek vadí, že v jejich kraji existují romská ghetta. Dvě pětiny
dotázaných nejsou spokojeny s tím, že taková místa jsou přímo v jejich obci.
Devět z deseti obyvatel ČR tyto chudinské domy a čtvrti vnímá jako problém,
který se musí řešit. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Otevřenou společnost
vypracovala agentura GAC sociologa Ivana Gabala. Autoři dnes výsledky
představili novinářům.
DOKUMENT
Klíč k posílení integrační politiky obcí (PDF, 1,4 MB)
Analýza, která přináší konkrétní doporučení
integračních strategií, je součástí širšího projektu Otevřené společnosti, o. p.
s., usilujícího o podporu integračních politik v obcích. Do výzkumu mínění, který provedla agentura Median, se loni na podzim zapojilo
2616 lidí nad 18 let. Více dotázaných pocházelo z krajů s větším množstvím
romských ghett.
 Míra vnímání romských lokalit jako problému u obyvatel jednotlivých krajů (ZVĚTŠIT)
|
Pohled veřejnosti na sociálně vyloučené romské lokality a na
řešení problémů, které generují, dosud představuje neznámou a obávanou otázku.
Zároveň je však objektivní obraz názorů české společnosti nutným předpokladem k
zahájení integrační politiky.
"Řada politiků se oprávněně obává veřejného mínění. Nechce se jim do tohoto
problému sáhnout. Je potřeba tu temnou komoru prosvítit," řekl Gabal. Podle něj
se téma romských ghett stane patrně v některých regionech tématem předvolební
kampaně do podzimních krajských a senátních voleb. Svým radikálním postupem na
sebe před senátními volbami v roce 2006 upozornil i šéf KDU-ČSL a senátor Jiří
Čunek. Ještě jako starosta Vsetína vystěhoval romské rodiny z rozpadlého domu v
centru do kontejnerů na okraji města a do jiných okresů (více
zde…).
Soužití s Romy považuje nyní za problematické 66 procent dospělých stejně jako v
roce 1996. V roce 1994 to bylo 73 procent lidí. Zatímco postoj k Romům se
nezměnil, zlepšil se přístup k cizincům. Jejich příliv do ČR vadil před 14 lety
66 procentům lidí, nyní 49 procentům.
Soužití s romskou menšinou Češi za prioritní problém nepovažují. Větší část lidí
trápí spíš ekonomická a sociální situace, stav zdravotnictví či korupce. Romskou
otázku na první místo postavila čtyři procenta dotázaných. "Zdá se to jako velmi
malé číslo a nedůležitý problém. Pokud se ale podíváme na to, kolik je to ve
skutečnosti lidí, už to není tak zanedbatelné," řekl jeden z autorů analýzy
Karel Čada. Za nejdůležitější problém by tedy mohlo soužití s Romy považovat
zhruba 412.000 obyvatel republiky.
Podle devíti z deseti dotázaných za existenci ghett mohou samotní Romové. Stejné
množství lidí míní, že se Romům nechce pracovat, zneužívají sociální dávky a
mají jiné zvyky i hodnoty, které se těžko slučují s životem většinové
společnosti. Osm z deseti obyvatel si myslí, že Romové jsou jiná rasa. Ghetta za
důsledek dlouhodobé nezaměstnanosti, chudoby, nedostatku příležitostí a vzdělání
považuje 29 procent občanů. Zhruba dvě třetiny lidí dává vinu za vznik ghett
krajům, vládě a samosprávám. Situaci by podle 92 procent občanů měli začít řešit
samotní Romové. Přes 80 procent lidí si myslí, že odpovědnost by měly mít obce,
kraj i vláda.
„Přestože postoj české veřejnosti k romským obyvatelům není pozitivní,
dlouhodobě se nemění je nesen na vlně často až rasových stereotypů, nelze říci,
že by veřejnost integrační aktivity paušálně odmítala,“ upozorňují autoři
analýzy. Za klíčové nástroje řešení majoritní společnost považuje na jedné
straně kroky proti neplatičům a zneužívání sociálních dávek a na straně druhé
investice do dětí a jejich vzdělání. První uvedlo mezi třemi preferovanými
nástroji 69 % dotázaných, druhých z nich 46 %. Téměř tři čtvrtiny oslovených
souhlasilo s podporou romských pedagogických asistentů, přes 80 procent považuje
za efektivní systematické doučování a samostatnou přípravu předškolních dětí.
Analýza přinesla další zajímavá zjištění: většina společnosti souhlasí i s
podporou romských poradců na místních úřadech (68%), zastoupením Romů a Romek u
místní policie (53%), se zvýšením počtu a zlepšení kvalifikace terénních
sociálních pracovníků (75 %) i s podporou tréninkových pracovišť, kde by si
obyvatelé sociálně vyloučených lokalit osvojili ztracené pracovní návyky (77 %).
Relativně nejhůře přijímané jsou pozitivní opatření na poli bytové politiky.
Pokud by si však na lepší bydlení obyvatelé lokalit finančně přispívali či by se
aktivně účastnili výstavby, mohla by se i tato opatření opřít o většinovou
podporu (71 %). „Dlouhodobá nečinnost samosprávných orgánů při řešení problémů
souvisejících se sociálním vyloučením a nevšímavost majoritní společnosti
upevnily obrat sociálního vyloučení jako projevu naturelu Romů, jejich životního
stylu a jakési kolektivní mentality,“ dodávají autoři analýzy.
V regionech s větší koncentrací ghett si lidé jejich existenci víc uvědomují a
vnímají ji jako problém. Největší závažnost mu přisuzuje víc než čtvrtina
obyvatel Ústeckého kraje a pětina lidí z kraje Moravskoslezského.
Problémy spojené s existencí sociálně vyloučených lokalit se v neposledních
řadě koncentrují v relativně strukturálně zaostalejších oblastech. Jejich
obyvatelé si vedle těchto problémů stěžují i na nedostatek kvalitních
vzdělávacích a sociálních služeb či dopravní infrastruktury. „Formulaci koncepce
integrace osob žijících v sociálním vyloučení by proto mělo předcházet zmapování
dalších problémů obce i regionu,“ doporučuje analýza. Integrační politika by
neměla být tvořena izolovaně bez ohledu na další oblasti. Pozitivním vzkazem
tvůrců těchto politik je na druhou stranu to, že občané nečekají změnu okamžitě.
Integrace bude podle
většiny Čechů a Češek trvat několik generací. Domnívají se, že je možná v
horizontu tří až čtyř generací. Necelá třetina lidí si ale dokáže
představit, že by za deset let mohl ve vládě zasedat romský ministr či
ministryně.
Prací na tomto výzkumu GAC spol. s r. o. navázala na Analýzu sociálně
vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, kterou
v roce 2006 vypracovala pro ministerstvo práce a sociálních věcí (více
zde…). Identifikovala v ní tehdy
330 sociálně vyloučených lokalit. „Od zveřejnění Mapy sociálně vyloučených romských lokalit
se situace v některých lokalitách změnila: některé zcela zanikly, jiné naopak nově vznikly.
Za poměrně výrazný lze označit trend migrace Romů do lokalit ve strukturálně postižených
regionech, především v Ústeckém kraji, z jiných regionů, např. z hlavního města,“ upřesnili
autoři výzkumu.
Na analýzu navážou semináře Otevřené společnosti pro zástupce obcí, krajských
úřadů a NNO ve všech českých a moravských krajích. V průběhu měsíce března bude také k dispozici tištěný katalog příkladů dobré praxe v oblasti romské integrace s
názvem ROZHLEDNA SOCIÁLNÍ INTEGRACE.
