Výročí tibetského povstání si připomněli lidé ve světě i v Česku

Tisíce Tibeťanů dnes při manifestacích k 50. výročí protičínského povstání v
Tibetu požadovaly konec čínské nadvlády nad jejich domovinou a stoupenci po
celém světě jim vyjadřovali podporu. V Praze vyvěsili politici Strany zelených
(SZ) tibetskou vlajku z okna poslaneckého klubu a před ministerstva životního
prostředí a školství. Tibetský duchovní vůdce dalajlama v projevu v indické
Dharamsále upozornil, že kultura a identita Tibetu jsou na vymření.

Ulicemi Dharamsály, kam se dalajlama po tvrdém potlačení protičínského povstání
před 50 lety uchýlil, pochodovaly tisíce mladých Tibeťanů a skandovaly hesla
"Čína ven!" nebo "Tibet patří Tibeťanům!". Dalajlama předtím zástupům
shromážděným u místního chrámu řekl, že čínská vláda zabila statisíce lidí a
tibetskou kulturu téměř vyhubila. Opět se vyslovil pro rozsáhlou autonomii
Tibetu pod čínskou vládou. Peking v reakci na jeho projev prohlásil, že
dalajlama šíří o Tibetu fámy a že čínský režim nehodlá odpovídat na "lži"
duchovního vůdce tibetských buddhistů.

Dalajlamův emisar při EU Taši Wangdi v rozhovoru pro ČTK řekl, že v Tibetu
panuje napjatá situace podobající se stannému právu a čínské úřady v poslední
době stupňují represe. Podle něho narůstají obavy, aby ve sporném regionu
nevypukly nové násilnosti.

Demonstrace na podporu Tibetu se uskutečnily také v sousedním Nepálu,
jihokorejském Soulu či v australské metropoli Canberra. Někteří demonstranti se
střetli s policií a několik jich bylo zatčeno.

Solidarita s Tibeťany byla vidět i v Evropském parlamentu ve Štrasburku, kde se
mnozí europoslanci "vyzbrojili" tibetskými vlaječkami. Při hlasování o
nejrůznějších iniciativách však mezi nimi došlo k chaosu. Jeden z nich obvinil
předsednictví parlamentu, že zakázalo prezentaci tibetských vlajek v zasedací
místnosti. Vedení EP to odmítlo s tím, že nošení a prezentaci tibetských vlajek
dnes povolilo.

Strana zelených v Praze si dnes 50. výročí protičínského povstání v Tibetu
připomněla vyvěšením tibetské vlajky z oken poslaneckého klubu, ministerstva
životního prostředí, které řídí šéf zelených Martin Bursík, a ministerstva
školství vedeného místopředsedou strany Ondřejem Liškou.

"Připojujeme se tak k celosvětové akci Vlajka pro Tibet, čímž vyjadřujeme
solidaritu s jeho lidem," uvedla poslankyně zelených Kateřina Jacques. Politici
dalších parlamentních stran akci hodnotili zdrženlivě a někteří kriticky.
Vedoucí kanceláře Poslanecké sněmovny upozornil zelené, že vyvěšení tibetské
vlajky na budově sněmovny je v rozporu se stanoviskem vedení dolní komory z
dubna 2008.

Poslanecký klub SZ si nechal zpracovat odborné právní vyjádření,
které vyvrací možnost, že by vyvěšení tibetské vlajky mohlo překračovat zákonné
či podzákonné normy. “Právní stanovisko se opírá o Ústavně garantované právo na
svobodu projevu a jakákoliv snaha o zabránění možnosti svobodně vyjádřit názor
by se ocitla v rozporu s ustanovením čl. 17 Listiny,” uvedl předseda
Poslaneckého klubu SZ Přemysl Rabas.

Spolu s vlajkou bylo vyvěšeno i zvýrazněné sdělení, že se jedná o výlučnou
iniciativu Poslaneckého klubu SZ, nikoliv celé Poslanecké sněmovny.

Tibetské vlajky dnes visely také na většině radnicích pražských městských částí
a na některých pražských středních školách. K akci se připojila rovněž řada
měst, obcí a jednotlivců v České republice. Krajské úřady ji nepodpořily.

Podle slov evropského zástupce jedné z největších protibetských organizací
International Campaigne for Tibet (ICT) Stewarta Watterse má vyvěšování
tibetských vlajek mimořádný symbolický význam. “Kamkoliv představitelé čínské
vlády vyjedou, tam je téma Tibetu pronásleduje. Cítí, že svět vnímá, co se v
Tibetu děje, a to je velmi důležité,” sdělil Watters.

V Praze se rovněž demonstrovalo před velvyslanectvím Čínské lidové republiky (ČLR),
kde se sešlo podle policie asi 150 lidí. Demonstranti měli tibetské vlajky a
transparenty, které vyzývají k dodržování lidských práv v Tibetu. Na pořádek
dohlíželo kolem 15 policistů. Demonstranti se pokojně rozešli zhruba po hodině.
"Při příležitosti 50 let od povstání jsme se tu sešli, abychom si připomněli, že
současná situace v Tibetu je nejhorší za poslední desítky let," uvedl Bohumil
Čáp z pořadatelské Amnesty International.

Akce před čínským velvyslanectvím byla namířena rovněž proti plánovanému summitu
EU – Čína, který by se měl v Praze konat v květnu. Na shromáždění přišel také
senátor Jaromír Štětina, ministr životního prostředí a šéf zelených Martin
Bursík a poslankyně zelených Kateřina Jacques. "Na summitu otázku lidských práv
zmíníme," řekl Bursík.

Organizátoři demonstrace připravili dvě výzvy. První z nich je směřována čínské
velvyslankyni. V 18:20 Čáp tiskl zvonek čínské ambasády. Nikdo neotvíral, a tak
ji vhodil do schránky. Druhá výzva je adresována české vládě, kterou jí má
předat poslankyně Kateřina Jacques (SZ).

Čína okupovala nezávislý Tibet od počátku 50. let. Po potlačení povstání ve
Lhase v roce 1959 odešel duchovní vůdce Tibeťanů dalajlama do indického exilu,
kde žije dodnes. Za půlstoletí čínské nadvlády zanikly v Tibetu tisíce klášterů,
mnozí Tibeťané byli vysídlováni a jejich kultura potlačována.

ČLR sice dlouhodobě slibuje zlepšování situace v otázce lidských práv, aktivisté
a mezinárodní organizace i někteří politici však stále upozorňují na věznění
lidí kvůli náboženskému vyznání, mučení zatčených a otrockou práci v táborech.

V Tibetu samotném nyní panuje napjatá situace podobající se stannému právu.
Čínské úřady v poslední době stupňují represi. Narůstají tak obavy, aby ve
sporném regionu nevypukly nové násilnosti. Vyplývá to z rozhovoru, který ČTK
poskytl emisar tibetského duchovního vůdce dalajlamy při EU Taši Wangdi.