V Příbrami otřásla veřejností vražda, při které zahynul osmnáctiletý mladík.
Vrah ho ubodal přímo pod průmyslovou kamerou. Média zmínila, že obětí byl
antifašista a vrahem nácek. Nezaznělo ale něco mnohem podivnějšího. Ten
NEONACISTA JE NAPŮL ROM.
Je samozřejmě zcela nekorektní psát o národnosti nebo rase pachatele
trestného činu – pokud ovšem tato skutečnost nehraje ve věci žádnou roli. V
našem případě tomu tak není, národnost pachatele trestného činu vraždy, o němž
je tento text, je totiž sama motivem článku. Dvacetiletý vrah romského původu
podle všeho vraždil z ideových důvodů – je přesvědčený neonacista.
ČTĚTE TAKÉ
Neonacista zavraždil svého odpůrce
BODÁKEM DO BŘICHA
Přímo na místě činu, v příbramské ulici Čs. armády, jsem 18. ledna letošního
roku samozřejmě nebyl. Ale tu vraždu jsem přesto viděl na vlastní oči – z
průmyslové kamery. Ne její předehru, ta se odehrávala kdesi v příbramské
hospodě, kde dosud monitorovací kamery nemají. Celý incident začal v příbramské
restauraci Na chmelnici, kde příští oběť – Jan Kučera – seděla se svými přáteli.
Šlo o stoupence antifašistické ideologie. V místnosti byla další skupina, naopak
nácků. Někteří z nich podle deniku.cz hajlovali. „Nespustili z nás oči a pak asi
volali pro posily,“ popsal listu svědek.
Potom šlo všechno ráz na ráz.
Kučerova parta začala zdrhat, první průmyslová kamera je zachytila, jak
vbíhají do chodby se schodištěm.
Druhá průmyslová kamera na schodišti pak zachytila scénu, kdy parta mladých
lidí prchá vzhůru do schodů, za nimi se objeví Jiří Fous, oblečený do košile
německé (současné, ne té nacistické) armády a s bodákem v ruce. Pak gestem ruky
zve někoho mimo záběr k sobě, do záběru vstoupí Kučera a Fous jej několikrát
bodá do břicha.
Kučera se zhroutí k zemi, Fous se obrací a utíká pryč. Kučerovi přátelé se jej
snaží ošetřit a volají o pomoc. Kučera následkem bodných zranění později v
nemocnici zemře.
O tom, že šlo o konfl ikt kvůli ideologii, svědčí i to, že na serveru
antifašistických punkerů a skinů
www.punkandskins.blog.cz je dnes Kučerův virtuální epitaf: „Navždy nás
opustil náš kamarád, výbornej SKINHEAD a člověk, který si vždy stál za svým
názorem.
Honzo, nikdy na tebe nezapomeneme, byl si jeden z nás a dál budeš žít v
našich srdcích. Čest jeho památce! Oi!“
ROM NACISTOU
Ze skutečnosti, že byl dvacetiletý Jiří Fous romský míšenec, neonacisté s
tupostí sobě vlastní vyvozují, že nemohl být jedním z nich. Podle
neonacistického serveru Národní odpor „ideologie českého národního socialismu má
své jasné zákonitosti a cikán nemůže být v žádném případě jeho součástí!“.
Je to samozřejmě přesně naopak.
Antifa, organizace, která je sice označována za extremistickou, ale nácky
perfektně monitoruje, k tomu uvádí lakonicky: Fous byl částečně romského původu,
ale přesto to byl aktivní neonacista.
Takže Fous nácek spíše byl, než nebyl. Navíc zdaleka nebyl jediným romským,
židovským či jiným míšencem v historii českého neonacismu.
Známý aktivista Národního odporu Praha Tomáš Kebza skončil svou
neonacistickou kariéru v momentě, kdy na něj prasklo, že jeho dědeček byl Žid. V
roce 2006 zemřel jedenadvacetiletý nácek Pavel „Adolf“ J., stoupenec
neonacistické tlupy „Autonomní nacionalisté Kladno“. Vlastní rukou.
Spolu s dalšími neohroženými neonacisty někoho, kdo byl sám, brutálně
zmlátil, policie ho chytila, šel před soud a dostal trest natvrdo. Bál se
nastoupit do kriminálu, a tak se zastřelil. Před sebevraždou ten mládenec řešil
další problém: dozvěděl se, že jeho maminka byla poloviční Romka.
MEZI RAPEM A HITLEREM
„Je to výjimka, ale už v 90. letech se sem tam nějací mladí Romové chtěli
dostat mezi nacionalistické skiny. Mělo to vždy krátké trvání. Být rasistickým
skinheadem nebo neonacistou a zároveň Romem je absurdní, v neonacismu je
implicitně obsažen protiromský rasismus,“ říká brněnský politolog Miroslav
Mareš. „Může to být fascinace obrazem skina, jež může některé Romy oslovit. Mezi
antifašistickými a antirasistickými skiny ale nejsou, byť by tam logicky
patřili. Zato se dostávají do subkultury rapu, který je akceptuje.“
Akceptace Romů rappery je pochopitelná. Hlavním hrdinou rapu přece je černý
rapper z ghetta, a tak je pro Romy velmi snadno představitelné, že je to jeden z
nich a že rap je o nich. Podobně – vzhledem k tomu, že rap vymysleli
Afroameričané – jsou naprosto nerasističtí i tuzemští bílí rappeři a být zadobře
s někým tmavým je dokonce pro tuto mládežnickou subkulturu docela in.
Objektivně dlužno přiznat, že způsobem života, hodnotovým systémem a třeba i
hudebním talentem mají Romové rozhodně blíže k americkým černochům než nordickým
blonďákům, již praktikovali nacismus. Právě proto a také proto, že za nacismu
existoval koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku, je Fousova ideová
příslušnost těžko pochopitelná.
Policejní mluvčí v Příbrami mi sdělil, že o žádných dalších Romech, kteří by
rádi hajlovali a hlásili se k nejsvětějšímu odkazu Adolfa Hitlera, zdejší
policie neví. A že až do vraždy neměli v Příbrami žádné problémy s neonacisty
bez ohledu na barvu jejich pleti.
HLUBINY NEVĚDOMÍ
Těžko hledat vysvětlení jevu Rom = neonacista jinde než u starého a
osvědčeného Freuda. Podobným vývojem utrpí člověk, který bude ve svém nitru
cítit něco, s čím nebude souhlasit, čeho se bude bát či štítit, ale co je
součástí jeho samotného (proces se navíc vůbec nemusí odehrávat na vědomé, ale
na podvědomé, magicky vyvozující rovině). Usoudil, že to, co cítí – třeba lenost
či co – je odkazem jeho romské babičky. A aby romství potlačil, a především
popřel před okolím i sebou samým, stane se neonacistou, kteří nenávidí a
napadají právě Romy. Tedy to v něm, co by nejraději zabil.
Místo toho zabil antifašistu. Tahle vražda by kvůli tomu, co jste o ní až
doteď četli, měla být souzena jako vražda z důvodů rasy, národnosti nebo
přesvědčení. Osmnáctiletý Kučera zahynul rukou neonacisty, protože byl
antifašista – a nácka neomlouvá ani to, že byl Rom a vlastně blázen.
