Druhé české volby do Evropského parlamentu dnes skončily. Voliči v nich
vybrali 22 europoslanců. Jejich složení ale bude známo až v noci na pondělí, kdy
se výsledky voleb začnou počítat.
Poslední předvolební průzkumy naznačovaly,
že si Češi zvolí jen kandidáty čtyř z 32 volebních stran, a to ODS, ČSSD, KSČM a
KDU-ČSL. Průzkumy společností STEM a SC&C pro Českou televizi předpovídaly
vítězství ODS se ziskem kolem 30 procent hlasů, ČSSD by dostala kolem 25 procent
hlasů. Komunisté se pohybovali kolem 13 procent, lidovci nad šesti procenty.
Ostatní seskupení v těchto průzkumech nepřekročila pětiprocentní hranici,
která je dělila od vstupu do Evropského parlamentu. Například Strana zelených se
jen ve dvou průzkumech dostala těsně nad tento limit.
Pokud se volební modely naplní, své zastoupení v europarlamentu ztratí jak
strana SNK ED, tak hnutí Nezávislí. Své mandáty by neobhájili ani jejich
europoslanci Jana Hybášková, Jana Bobošíková a Vladimír Železný, kteří
kandidovali za svá nová seskupení – Evropskou demokratickou stranu, koalici
Suverenita a Libertas.cz. Uvedená seskupení se nicméně podle volebních modelů
spolu s dalšími čtyřmi pohybovala minimálně nad jednoprocentní hranicí, která by
jim zaručovala alespoň příspěvek ve výši 30 korun za každý odevzdaný hlas.
Na skutečné výsledky si Češi budou muset počkat až do noci z neděle na
pondělí. Evropské poslance si totiž většina ostatních zemí unie bude volit v
poslední den týdne. Sčítat se tak začne v neděli ve 22:00.
Účast v letošních volbách do Evropského parlamentu bude zřejmě nižší, než
naznačovaly předvolební průzkumy. Podle průzkumu agentury STEM i společnosti SC&C
z konce května pro Českou televizi chtělo jít určitě hlasovat 31 procent lidí.
Podle neoficiálních odhadů však přišlo volit jen kolem čtvrtiny lidí.
"Deklarovaná účast ve volbách do EP je stále vysoká, podobně vysoká však byla
tato deklarace i před historicky prvními volbami do EP v roce 2004, kdy skutečná
účast pak byla 28 procent," upozorňovala počátkem týdne agentura STEM. Podle ní
i SC&C chtělo jít volit kolem 60 procent dotázaných; SC&C reálnou volební účast
odhadovala na 40 procent.
Politolog Bořivoj Hnízdo z Karlovy univerzity označil tento odhad za přehnaný. V
dnešních Otázkách Václava Moravce uvedl, že klíčovou roli mezi důvody nízké
volební účasti "mohly sehrát a také sehrály" vzájemně vyhrocená volební kampaň
ODS a ČSSD, v níž převládala národní témata, a rovněž zpochybnění významu
evropských voleb prezidentem Václavem Klausem.
Voliči si podle Hnízda navíc byli vědomi toho, že většina evropských záležitostí
se domlouvá v institucích mimo Evropský parlament, který ovládaly frakce
evropských socialistů a lidovců. To je důvodem určité netečnosti evropského
voličstva, míní Hnízdo. "Ty velké strany jakoby říkaly: Voliči, ani se
nestarejte, my ty vaše zájmy nějakým způsobem prosadíme, ani ty volby k tomu
nepotřebujeme. A to je, myslím, faktor, který vlastně podrývá tu legitimitu
Evropského parlamentu," dodal.
Více než dvě pětiny našich občanů se podle průzkumu STEM z konce minulého týdne
domnívají, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie a takřka
polovina lidí má pocit, že EU ohrožuje české národní zájmy ohrožuje. "Přitom s
členstvím České republiky v EU vyslovuje souhlas 70 procent dospělé české
populace," uvedl STEM.
Tři pětiny občanů by podle SC&C uvítaly, kdyby politické strany v rámci
předvolební kampani zveřejňovali jméno svého kandidáta na eurokomisaře a jeho
resort. Z desítky nabízených kandidátů zvítězil s 21 procenty hlasů Jan Švejnar
jako kandidát na tuto funkci s tím, že by měl mít na starosti po Vladimíru
Špidlovi (ČSSD) sociální věci. Za ním skončili Pavel Telička a Karel
Schwarzenberg.
Špidlu za dobrého eurokomisaře označila jen pětina lidí, ve své funkci by měl
pokračovat podle 12 procent dotázaných. Předsedu ODS Mirka Topolánka by jako
eurokomisaře chtěla jen desetina respondentů, podporu předsedovi ČSSD Jiřímu
Paroubkovi SC&C nezjišťovala.
