Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

Volby 2010 – na co se připravit

31. ledna 2012
Čtení na 7 minut

Letošní parlamentní volby ovlivňují dva hlavní faktory. Republika poprvé
prožívá tvrdou hospodářskou krizi, zatímco tradiční parlamentní strany trpí
obviněními v korupčních kauzách, jako např. opencard na pražském magistrátu
anebo nákup obrněných transportérů typu pandura. Menší strany, Zelení a KDU-ČSL,
se zase zatím nemohly dostatečně vymezit vůči velkým stranám. Nová strana TOP 09
si sice živí punc nevinnosti, její hlavním problémem může být okoukanost
některých jejich lídrů anebo naprostá neznámost ostatních. Tím se otevírá velký
prostor pro KSČM i pro populistické strany typu DSSS.

Zřejmě tedy začíná další sezona „naprosto šílených akcí“ – jak je eufemisticky
nazývá prezident republiky. Před volbami v květnu lze očekávat velký počet
pochodů a manifestací neonacistů organizovaných jak ve spolcích Autonomních
nacionalistů (AN) a Národní odpor, tak v DSSS anebo, jak je nedávno nazval web
AN, „bandy asociálních buranů“.

První vlny podobných akcí zažila tato země předloni před krajskými volbami a pak
na jaře loňského roku před ohlášenými předčasnými volbami do parlamentu, které
pak byly zrušeny. Vrcholem anebo vedlejším produktem této vlny se stál žhářský
útok ve Vítkově se svými tragickými následky, který pak vzbudil vlnu razií ze
strany policie a způsobil dočasnou neochotu něco podnikat tzv. „mitläuferů“
(souběženců bez vlastního politického názoru). Před termínem řádných voleb do
parlamentu koncem května může dojít i k další „bitvě o Janov“. Proto je načase
analyzovat a vyhodnotit dosavadní zkušenosti jak z České republiky tak i ze
zahraničí.

Dosavadní zkušenosti

Když se dnes už zakázaná Dělnická strana chystala v roce 2008 na krajské volby,
nebyla ještě známá a sotva měla členskou základnu. Nutně potřebovala „událost“,
kterou by se mohla profilovat a zviditelnit v médiích jako razantní politický
subjekt, který se nebojí pojmenovat věci pravým jménem. Jako vhodná příležitost
se nabídla čtvrt Janov severočeského města Litvínov. Ta byla léta místními
politiky zanedbávaná a obchodníky s byty zneužívaná k rychlému zisku. Volné byty
prodávali za dumpingovými ceny sociálně slabším rodinám z celé republiky. Časem
se z čtvrti stala sociální výbušnina, kde doslova stačilo škrtit zápalkou, aby
lehla popelem.

První takovou zápalkou měla být návštěva „Ochranných sborů“ Dělnické strany
začátkem předloňského října s cílem „seznámit se se situací utlačované menšiny“.
Mediálně dobře připravovaná provokace skutečně zabrala. Záběry redaktora
Mosteckého deníku se
stály hitem videových serverů a sloužily následně k vyburcování stovek
nacistických aktivistů. Ti se pak sešli měsíc na to na hlavním náměstí v
Litvínově, kde mohli bez řádného oznámení akce uskutečnit volební mítink a
táhnout poprvé na Janov. Tam je čekali k smrti vystrašení Romové připraveni s
klacky v ruce bránit své rodiny. Policie sice zabránila střetu, za výtržnosti
ale nikoho nestíhala.

Po krajských volbách, kde Dělnická strana měla ještě mizerné výsledky,
mobilizovala spolu s vysloveně neonacistickými organizacemi k „bitvě o Janov“,
která se následně dostala do všech českých médií i významných médií
zahraničních. „Díky“ velkému počtu zraněných, škodě ve výši desítek milionů a
podobně drahém zásahu za účasti více než tisíce policistů strana značně bodovala
v mediích a glorifikovala se jako „ochránce“ obyčejného Čecha před „vnitřním
nepřítelem“. Opět nikdo ze strůjců nepokojů nebyl policií stíhán.

Následovaly měsíce relativního klidu, až se blížil termín voleb do Evropského
parlamentu v červnu roku 2009. V Přerově se chystal „moravský“ Janov, kde se
násilníci měli znovu pokusit dostat se do čtvrti sociálně vyloučené. Tentokrát
policie zasáhla rázně a opět se televizní záběry střetu neonacistů s policií
stály předmětem hlavního zpravodajství medií. Policie sice zatkla desítky
násilníků. Dodnes ale nezveřejnila výsledky trestního stihání.

Pochod za svobodu slova v Neratovicích

Odpoledne 20. března se mají středočeské Neratovice stát dějištěm pochodu
neonacistů. Podle serveru denik.cz se na Náměstí republiky setkají příznivci
zrušené Dělnické strany, nacionalisté a ultrapravicoví radikálové. Nacistický
server Svobodný prostor pozval na akci slovy: „Nesouhlasíme s programem Vlády v
boji proti tzv. ,extremismu‘. Tento program zavádí totalitní praktiky v našem
státě a potlačuje práva a svobodu občanů v České republice.“ Po manifestaci má
následovat krátký pochod. Vedení města Neratovic už chystá preventivní opatření,
která by měla zabránit výtržnictví či možným násilným střetům mezi radikály a
jejich odpůrci. Poslední podobná akce se konala v Neratovicích v posledním
březnovém dni před třemi roky. Tehdy se tam sešla stovka neonacistů za „ochranu
životního prostředí“. V minulosti město zažila několik rasistických útoků na
Romy.

Smuteční pochod v Ústí nad Labem

Další velká akce se chystá v severočeském krajském městě Ústí nad Labem. V
polovině dubna se má konat smuteční pochod za oběti bombardování města spojenců.
Aby tomu záměru zabránila, se iniciativa ústeckých občanů s názvem „V Ústí
neonacisty nechceme“ už pečlivě připravila. Začátkem března prohlásila, že na
veškeré dubnové dny ohlásila demonstrace v celém centru města. Kdyby nyní různé
politické strany chtěly nahlásit volební akce, musely by nejdřív požádat tuto
iniciativu o souhlas. Ta oznámila, že s výjimkou neonacistů všem vyhoví.

Podle zkušeností z minulých let i ze zahraničí město ale vyhoví i pořadatelům
smutečního pochodu. Není totiž zákonný důvod někomu zabránit veřejně „truchlit“.
Město ho může jenom odsunout na kraj města z důvodů již nahlášených akcí v
centru města. Svolavatel v případě zákazu akce ze strany města může u soudu
použit jako argument, že u prvního takového pochodu, který se konal loni těsně
před výročím Hitlerových narozenin, nedošlo k nepokojům a pochod probíhal klidně
až důstojně. Tehdy město uspořádalo několik dní před pochodem protestní akci,
které se zúčastnilo několik set lidí. Na den pochodu město ale své občany
vyzvalo, svůj domov opustili. Vylidněné město pak ovládli neonacisté s podporu
velkých posil z Německa i ze Slovenska. Pochod ve „městě duchů“ chránilo a
doprovázelo zhruba 1300 policistů.

Podpora vazebně stihaných v Plzni

Na konec dubna je ohlášen pochod za „politické vězně“ v Plzni. „Velkou akcí“
chtějí neregistrované spolky neonacistů znovu mobilizovat své přívržence k
podpoře těch, kteří v minulých měsících byli během několika policejních razií
zatčeni a třeba už rok čekají ve vazbě na obžalobu. I když se DSSS zatím
nepřipojila k výzvě o účast, určitě spousta jejích členů bude podporovat akci
bez ohledu na hádky vedení různých spolků s DSSS. I samotné vedení strany by
mohlo mít velký zájem si znovu získat sympatii svých „bratrů v boji“.

V Plzni se rýsuje nový přistup radnice v zacházení s podobnými akcemi. Příslušná
městská část rozhodla, že se demonstranti smějí pohybovat jen na území
propojených městských parků. Tím chce jednak chránit veřejnou dopravu a jednak
zabránit tomu, aby se demonstrace přiblížila městské synagoze anebo hlavním
náměstím, kde zřejmě už další organizace mají ohlášené akce. V loňském března
slavili neonacisté jedno ze svých mála vítězství nad úřady, když na pokyn soudu
mohli opakovat svůj v předchozím lednu zrušený pochod. Na pochodu pak zazněly
výkřiky typu „Nacionální socialismus – hned!“

Prvomájový pochod

Zatím není jasné, kde se bude konat hlavní každoroční akce zdejších neonacistů,
která už několik let padá na první májový den. Na Svátek práce každý rok chtějí
demonstrovat svoji početnou převahu vůči anarchistům, komunistům a sociálním
demokratům, který tento den považují za „svůj“ hlavní svátek. Tradičně se místo
konání pochodu stalo buď Brno, nebo Praha. Tato města se střídala, aby čeští
nacionalisté se vyhnuli výtkám Moravanů z centralismu. I zde záleží význam akce
pro volby a počet účastníků na tom, zda se straníci dokážou smířit s táborem
jejich dosavadních hlavních podporovatelů.

Volební akce v Litvínově

Na 8. května je nahlášen volební mítink DSSS v Litvínově, kde se v minulosti
bezprostředně po volebních akcích neonacistů odehrály velké střety s policií.
Fakt, že si strana pro tuto akci zvolila právě výročí konce války, tedy jeden ze
dnů, kdy i pracující může mít chuť se vyřádit, může znamenat, že strana tuto
akci považuje za svůj hlavní volební tah. I tady bude hodně záležet na tom, zda
se Autonomní nacionalisté znovu smíří s vedením Dělnické strany SS a
nadále pošlou své členy na její volební akce. Pokud tomu tak nebude, v Litvínově
bude klid a účastníku volebních akcí bude minimum.

Pozoruhodné je, že DSSS podle svého webu zatím nechystá volební mítink v
Přerově, kde loni policie poprvé zatykala účastníky pouličních bitev „ve
velkém“. Zřejmě takový přístup je zatím jediný, na který vedení strany slyší.

Určitou roli ve volebním boji strany může hrát i soud o žhářském útoku ve
Vítkově. Ten začne v polovině května a právě Autonomní nacionalisté oznámili, že
na rozdíl od Dělnické strany nadále budou podporovat jednoho z obžalovaných,
který sám léta organizoval podporu pro vězněné kamarády. Ve svém verdiktu o
zákazu Dělnické strany se Nejvyšší správní soud zmínil o tom, že se při
domovních prohlídkách u podezřelých našlo spousta agitačních materiálů
Autonomních nacionalistů. Jeden z dnes obžalovaných se před rokem zúčastnil akce
Dělnické strany s pořadatelskou páskou na ruce.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon