Vládní zpráva o Chomutovu: Tzv. akce Záchranný kruh má devastující důsledky
Vláda se seznámila se Zprávou o situaci v sociálně vyloučených lokalitách
města Chomutova s důrazem na exekuční praxi a schválila usnesení, v němž
pověřuje ministra Kocába zapracovat závěry ze Zprávy do příslušných koncepčních
materiálů, zejména do „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení“. Podle zprávy
přístup chomutovské radnice k dlužníkům nájemného ještě zhoršuje jejich
zadlužení. Novinářům to dnes po zasedání vlády řekl ministr pro lidská práva a
menšiny Michael Kocáb.
Zpráva popisuje současný stav sociálně vyloučených lokalit v Chomutově v
kontextu celého města a se zvláštním zřetelem k problematice vymáhání pohledávek
města u vybrané části dlužníků – především sociálně vyloučených Romů. Shrnuje
postup exekucí sociálních transferů ze dne 17. 2. 2009, cituje právní autority,
které konstatovaly nezákonnost tohoto postupu, cituje rozhodnutí okresního soudu
v Chomutově a krajského soudu v Ústí nad Labem. Dokladuje extrémní náklady
exekucí v poměru k exekuovaných částkám; náklady přesahují v průměru
desetinásobně exekuované částky. Exekuované částky se přitom pohybují nejčastěji
v řádu stokorun a tisícikorun a jsou zejména dluhem za svoz komunálního odpadu a
pokuty.
Zpráva rozkrývá historii zadlužení povinných v kontextu celkové výše
pohledávek města. Dále rozkrývá skladbu pohledávek a konstatuje, že například v
oblasti nájemného je více než 90 % pohledávek pravděpodobně nedobytných jako
důsledek předchozí privatizace městského bytového fondu.
Zpráva rozkrývá kroky, které město Chomutov udělalo pro to, aby pohledávky
nevznikaly, nebo nerostly. Konstatuje, že mechanismy komunikace s dlužníky jsou
neefektivní, nepřispívají k prevenci zadlužování, ale naopak je podporují.
Zpráva shledává nedostatečné a v posledním období úplné nevyužívání zejména
institutu zvláštního příjemce dávky, a to v kontextu k vypláceným dávkám v
hmotné nouzi, zejména příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení u sociálně
slabých obyvatel.
Chomutovská radnice podle zprávy dále dostatečně nevyužívá možnosti vyplácet
potřebným lidem některé dávky, na které mají nárok; jedná se zejména o příspěvky
na živobytí a doplatky příspěvků na bydlení u sociálně slabých obyvatel.
Zpráva popisuje také způsob a rozsah využití terénní sociální práce a dalších
prvků prevence sociálního vyloučení a konstatuje jejich zásadní poddimenzovanost.
Zpráva zasazuje problematiku zadlužování v sociálně vyloučených lokalitách do
kontextu privatizace městského bytového fondu, migrace v rámci regionu, ale také
do kontextu sociálně patologických jevů – zejména lichvy a prostituce.
Konstatuje, že ve městě působí 3-4 organizované klany, které mají Chomutov
teritoriálně rozdělen. Poukazuje na devastující účinek organizovaného zločinu na
individuální domácnosti.
Pozornost je pochopitelně věnována akci „Záchranný kruh“, kterou město
Chomutov vyhlásilo v roce 2008. O této akci nejsou k dispozici žádné detailní
informace ani koncepční podkladové materiály, jednotlivé kroky akce jsou
vyhlašovány ad hoc prostřednictvím radničního a regionálního tisku. Z praxe a
mediálních vystoupení zejména primátorky města lze dovozovat, že akce je pouze
represivního charakteru (citace z oficiálních stránek města Chomutov: „Město
chce podat pomocnou ruku všem slušným lidem, kteří doplácejí na chování
nepřizpůsobivých občanů. Město se proto rozhodlo nekompromisně a tvrdě
postupovat proti neplatičům a prostitutkám, kteří svým chováním obtěžují
veřejnost. Akce pod názvem „Záchranný kruh“ počítá se společným a koordinovaným
postupem policie, města, sociálních úřadů a exekutorů.“).
Zpráva dovozuje chybnost programů vytěsňování sociálně slabých obyvatel.
Popisuje devastující vliv akce „Záchranný kruh“ na atmosféru ve městě, podporu
mezietnického napětí, podporu extremních názorů i praktických postupů vůči
sociálně vyloučeným obyvatelům, specificky Romům.
Poukazuje na neexistenci nástrojů sankcí vůči městům za pochybení při výkonu
přenesené i samostatné působnosti. Naznačuje beztrestné propojení různých
místních a regionálních veřejně správních a mocenských subjektů.
Na závěr zprávy jsou postulována řešení, zejména v oblasti přerozdělení rolí
mezi státem a samosprávou s cílem umožnit státu, aby mohl neomezeně garantovat
své ústavní a mezinárodněprávní závazky, vyloučit místní vlivy a zájmy tam, kde
jde o systémy, které vyžadují z principu jednotné provádění na území celého
státu, jako jsou sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, ochrana menšin
apod.
Zdůrazněna je nutnost koordinovaného meziresortního řešení, jež vyžaduje
zapojení činitelů na nejvyšší – vládní úrovni. Materiál neupozorňuje na
individuální exces v exponovaném městě, ale na praxi, jejíž segmenty lze
pozorovat ve stovkách dalších českých měst.
Podle chomutovské radnice Kocábova zpráva obsahuje nesprávné a lživé
informace. Vedení města je přesvědčeno, že cílem materiálu je poškodit dobré
jméno Chomutova. "Mnoho tvrzení uvedených v materiálu je vytržených z kontextu,
či si o nich zpracovatel vyvodil vlastní závěr, aniž by si ověřil skutečný stav
věci," stojí ve stanovisku chomutovské radnice ke Kocábově analýze.
