Vládní agentura nabírá dech

Osmdesát tisíc lidí žije v Česku v sociálně vyloučených romských lokalitách.
Přežívají v nich v nevyhovujících hygienických podmínkách, často bez práce,
odkázáni jen na sociální dávky. „V těchto místech se setkáváme s kriminalitou,
prostitucí, drogami, závislostí na hracích automatech. Pokud se lokalita přemění
v ghetto, stane se místem, které žije svým vlastním životem nezávisle na okolí,“
říká Marek Podlaha, který od ledna rozjíždí chod Agentury pro sociální
začleňování v romských lokalitách.

Než jste se začal věnovat agentuře, tak jste pomáhal Romům, kteří jsou
dlouhodobě nezaměstnaní. Jak jste byl úspěšný?
Jako manažer společnosti Upre Roma jsem hledal způsob, jak najít práci pro
dlouhodobě nezaměstnané Romy. Tyto lidi totiž musí zaměstnat soukromý sektor,
který to však neudělá bez pomoci státu. Díky firmě na třídění odpadu a podpoře
Olomouckého kraje se nám podařilo zaměstnat deset lidí z více vesnic, jejichž
životní úroveň se po sedmi měsících natolik změnila, že se nám hlásilo dalších
čtyřicet zájemců. S nabídkou zaměstnání byly spojeny i další služby. Naši
pracovníci se klientům věnovali i po návratu z práce a řešili společně další
záležitosti.

Vycházejí problémy Romů žijících v sociálním vyloučení především ze ztráty
zaměstnání?
Jsou dány ztrátou zaměstnání a nízkou kvalifikací. Po přechodu na tržní
kapitalismus u nás docházelo k propouštění zaměstnanců. Mezi prvními byli ti,
kteří nesplňovali kvalifikační předpoklady a z velké části se jednalo právě o
Romy. Když ztratíte práci, nemůžete už žít plnohodnotným životem a nemůžete
například poskytnout vzdělání svým dětem. Namítnete, že vzdělání je přece
zadarmo. Všichni však víme, že děti snadno vyčlení z kolektivu někoho, kdo nemá
patřičné oblečení nebo kapesné. Dětské traumatizující zážitky se potom přenášejí
domů. Když někteří romští rodiče vidí, jak se jejich děti ve škole trápí, ať už
je příčinou jejich původ nebo špatný prospěch, přestanou dbát na jejich
docházku.

Pro Romy i Neromy

Rozjíždíte chod agentury, která se svým názvem vztahuje k romské menšině.
Co bude s lidmi, kteří žijí v sociálním vyloučení a nejsou Romové?
Agentura řeší sociální vyloučení v romských lokalitách a počítá s tím, že v
nich žijí jak Romové, tak Neromové. Neřešíme tedy a priori problém romské
komunity, ale problém sociálně vyloučené lokality.

Co můžete nabídnout obcím?
Jednoznačně koordinaci na státní a místní úrovni. Náš stát na řešení sociálního
vyloučení věnuje nemalé prostředky, se kterými nakládá velmi nehospodárně. Na
ministerstvech působí spousta pracovních skupin a výborů s velmi obdobným
zaměřením, ale obcím to jejich problémy řešit nepomáhá.

K malé koordinaci aktivit zmírňujících problémy života lidí v sociálním
vyloučení dochází i v obcích samotných. Když jsme v některých lokalitách
například požádali o pozvání všech místních klíčových hráčů, kterými jsou
zástupci státní správy, samosprávy a neziskových organizací, tak jsem měl pocit,
že se jednotliví lidé vidí poprvé nebo že jsou mezi nimi velké rozpory. Přitom
je zřejmé, že pokud se přístupy obcí nesladí s neziskovými organizacemi, které
ve městě působí, je výsledný efekt mizivý.

Podpoříte obce i finančně?
Mohou počítat se specificky směrovanou finanční pomocí. Disponujeme prostředky
ze státního rozpočtu, a navíc jsme žádali i o evropské peníze. Budeme obcím
poskytovat nejen své rady, předávat know-how, ale můžeme jim i neziskovým
organizacím a ostatním institucím zaplatit odborníky, kteří pro ně mohou napsat
projekty do operačních programů nebo provedou analýzy nebo jim poskytnou jiné
expertní služby, které by si nemohly zaplatit.

Některé reakce na naše působení jsou nepochopitelné. Například v jedné obci,
když zjistili, že patří mezi vybrané lokality, kde agentura pilotně působí,
okamžitě škrtli peníze určené na řešení problematiky sociálního vyloučení s
odůvodněním, že agentura je donese.

Vsetín: odpovědnost zůstává na obcích

Zastavme se u vystěhování vsetínských Romů do unimobuněk na okraj města a
do vzdálených obcí. Změnil by se postup vedení města, kdybyste ve Vsetíně
působili?
Skutečnost, jak se starosta rozhodne problém řešit, nezáleží na agentuře. V
tomto směru nemáme žádné pravomoci. Můžeme poradit a pomáhat. Otázkou je, zda by
zástupci města poslechli experta, který by jim vysvětlil, že jejich řešení není
ideální. Jisté je, že ve Vsetíně selhaly všechny nástroje a možnosti samosprávy,
a to zejména proto, že nechala problém vygradovat.

Máte na mysli skutečnost, že během let postupně sestěhovali všechny rodiny
do pavlačového domu uprostřed města?
Neuvědomili si, co kumulace sociálně slabých rodin může způsobit. A neuvědomili
si ani, co způsobí, když lidi rozestěhují, aniž vše domluví s obcemi, do kterých
byly rodiny přestěhovány. V opačném případě by v obcích na rodiny čekali terénní
sociální pracovníci, školní pedagogové a podobně. Velmi mě zaráží, že uplynuly
téměř dva roky, a město ještě správně neanalyzovalo příčinu, proč situace
dospěla tak daleko, a neučinilo příslušná opatření. Při mé poslední návštěvě ve
Vsetíně stále neměli schválený komunitní plán, který je klíčový pro propojení
všech subjektů nabízejících ve městě sociální služby.

Odpovědnost tedy zůstává na straně obcí. Je ještě něco, s čím by měly
počítat?
Je třeba si uvědomit, že pokud sociálně vyloučená lokalita vznikala patnáct let,
tak její odstranění nepotrvá rok nebo dva, ale dvakrát až třikrát delší dobu,
než bylo období, během kterého se utvářela. A to je také mnohdy kámen úrazu naší
činnosti, protože si mnozí myslí, že když někde začneme působit, tak do konce
roku bude všechno vyřešeno.