Vláda schválila přípravnou fázi Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání

Do běžných škol by se mělo dostat víc handicapovaných dětí, ale třeba také
malých Romů, umožnit to má národní akční plán, který dnes schválila vláda. Za
příliš vysoký počet malých Romů ve zvláštních školách je Česko dlouhodobě
kritizováno. Školy by se měly snažit vyhovět speciálním potřebám těchto dětí a
předcházet jejich sociálnímu vyloučení.

"Naším přáním a cílem je maximum dětí, které mohou navštěvovat běžnou školu,
do této školy zařadit," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová. Podle ní
je nyní asi pět procent dětí, které přicházejí do školy a potřebují speciální
péči. "Na úrovni regionálního školství, to znamená základních a středních škol,
máme vytvořený velmi dobře fungující systém speciálních škol, systém praktických
škol," uvedla Kopicová. Ty podle ní navštěvují přibližně tři procenta z oněch
pěti procent dětí s potřebou speciální péče. "Dvě procenta se vzdělávají v
normálním vzdělávacím proudu," dodala. Cílem dnes schváleného plánu je toto
procento zvýšit.

Například zástupkyně ředitele Základní školy v Nových Hradech Kateřina
Marešová ale soudí, že zařadit do běžných škol více handicapovaných dětí je
problém, a to administrativní i finanční. "Sehnat asistenta pedagoga není vůbec
snadné. V případě, že ho pro méně handicapovaného žáka seženeme, je to jenom na
rok a žádat se musí znovu," řekla ČTK. Při současném trendu, kdy je ve třídě
kolem 30 žáků, je podle ní nutné při zařazení více handicapovaných dětí do třídy
počítat i s poklesem kvality výuky. V Nových Hradech mají ve škole 218 dětí, tři
osobní asistenty a jednoho asistenta pedagoga.

Podle vládního plánu by na základních školách mělo asistentů pedagoga přibýt.
Měl by se také nastavit systém, který by jasně definoval, na jaké pomůcky a
podporu má dítě právo v souvislosti se stupněm jeho postižení. Učitelé by se
také měli více vzdělávat, aby zvládli náročnou práci s rozmanitým kolektivem.

Snížit podíl dětí, které míří do speciálních škol, chtějí například i v Kutné
hoře. Tamní základní škola hodlá příští školní rok otevřít předškolní třídu pro
děti ze sociálně vyloučených skupin. Chce je tím připravit na vstup do běžné
školy, aby nemusely navštěvovat speciální školská zařízení, řekl dnes ČTK
starosta Ivo Šalátek. "Nevím, jestli se to všechno podaří tak, jak si
představujeme, ale nebude to jednoduché," dodal. Je to podle něj první počin,
kterým chtějí v Kutné Hoře změnit tristní stav, kdy někteří rodiče těchto dětí
bez přemýšlení a bezdůvodně dávají své potomky do speciálních škol.

Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) považuje za
prospěšné, že se vláda vzděláváním Romů zabývá. Podle něj je však otázka, zda
návrh reaguje spíš na mezinárodní kritiku, nebo na potřeby romského vzdělávání.
V Brně chodí většina romských dětí do dvou základních škol, kde jich je méně ve
třídách a věnují se jim tam asistenti. Město nedávno od ministerstva získalo
vyšší příspěvky na fungování školy.

"Pokud se ten (národní akční) plán potká s tím, že bude nějaká komplexnější
péče o děti, aby nechodily za školu a podchytila se jejich mimoškolní činnost,
tak ho vítám," uvedl. K jednotlivým lokalitám, kde žijí Romové, je dle něj třeba
přistupovat odlišně. Jiné problémy mají Ostrava, Brno i severní Čechy, dodal.

Pokud jde o vládní plán, podle Kopicové je třeba zajímat se o situaci v
mateřských, základních, i na vysokých školách. Akční plán obsahuje úkoly pro
letošní rok, ale i příští a rok 2012.

Co se týká předškolního vzdělávání, mělo by se do něj podle plánu zapojit
více dětí. Zmíněna je i možnost, že by byl poslední ročník školky povinný. I
děti, kterým se rodiče moc nevěnují, se totiž po absolvování školky mnohem lépe
zařadí do běžné školní třídy.

Speciální školy, kde studuje většina znevýhodněných dětí, by se podle vlády
měly buď zaměřit na práci s velmi těžce postiženými dětmi, které se nemohou
začlenit do hlavního vzdělávacího proudu, nebo se postupně proměňovat na
konzultační a didaktická pracoviště. Změnit by se měly i školské poradny, a to
tak, aby rozhodovaly podle jednotného systému. V následujících letech by měl být
zřízen i orgán, který by mohl zpětně přezkoumávat jejich rozhodnutí.

Ministerstvo školství tímto plánem reaguje na rozsudek Evropského soudu pro
lidská práva z roku 2007. Podle něj Česko porušilo právo na vzdělání u 18
romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol. Na podporu
rovných příležitostí ve vzdělávání rozdělili úředníci v uplynulých dvou letech
miliardu korun z evropských fondů. Na tyto účely budou moci školy čerpat peníze
i v příštích letech.