Vláda Petra Nečase brzdí romskou integraci

Na začleňování Romů do většinové společnosti byl v tomto roce přijat plán pro
školy, do programu integrace organizovaném vládní Agenturou pro sociální
začleňování se připojilo dalších deset českých měst. Zároveň byla dokončena
rekonstrukce památníku romského holokaustu v Letech u Písku, ČR také od léta
předsedá mezinárodní iniciativě s názvem Dekáda romské inkluze. Od nástupu nové
vlády v červenci se ale v této oblasti mnoho neudálo.

Problémy Romů jako špatné vzdělání, vysoká nezaměstnanost nebo život ve
vyloučených lokalitách ze zatím nepodařilo nijak výrazně zmírnit. Většina změn
se stala v prvním pololetí, s nástupem nové vlády bylo zrušen post ministra pro
menšiny a ČR stále nemá zmocněnce pro lidská práva. Podle kritiků je navíc
prosazování změn málo důrazné.

V březnu schválila vláda plán, který by měl snížit počet romských dětí v
praktických, dříve zvláštních školách. Podle analýzy ministerstva školství totiž
do těchto škol určených lehce mentálně postiženým chodí 30 procent romských
dětí. Nově by se těmto dětem, které často pocházejí ze špatného sociálního
zázemí, měla v běžných školách dostat větší podpora, třeba v podobě asistentů
pedagoga.

Za segregaci Romů ve školách si Česká republika vysloužila mezinárodní
kritiku, ministerstvo školství proto v rámci dalších opatření umožnilo školám
například vyučovat nepovinně romštinu nebo čerpat peníze na začleňování z
evropských fondů.

Od letošního března také Agentura pro sociální začleňování rozšířila svou
působnost na dalších deset měst, jedná se o Chomutov, Havířov, Jirkov, Kutnou
Horu, Bílinu, Bruntál, Jáchymov, Obrnice u Mostu, Toužim u Karlových Varů a
Trmice u Ústí nad Labem. Pro všechny obce zapojené do programu bylo v tomto roce
připraveno až 750 milionů korun, například na výstavbu azylových domů, klubů pro
mládež a na zázemí pro terénní sociální služby.

Aktivisté ale upozorňují, že opatření na podporu Romů jsou málo důrazná,
situace se zatím příliš nezlepšila. Například spolek neziskových sdružení
Společně do školy poukázal na to, že ve zvláštních školách stále končí romské
děti, které nemají diagnózu lehkého mentálního postižení. Za pravdu jim dala i
Česká školní inspekce. Romský aktivista Karel Holomek zase zastává názor, že
chybí politická vůle reálně řešit romské otázky, protože politici by tak
ztratili na popularitě.

Od září, kdy odešel vládní zmocněnec a bývalý ministr pro lidská práva
Michael Kocáb, zatím nebyl vybrán jeho nástupce. Skupina lidí z nevládních
organizací, kteří jsou členy Rady vlády pro lidská práva a jejích výborů, se
chystá vyzvat premiéra Petra Nečase, aby do konce ledna tuto funkci obsadil. V
opačném případě jsou rozhodnuti z Rady vlády a výborů odejít a s vládou už
nespolupracovat.

Nečas navíc čelí kritice neziskových organizací kvůli svému poradci pro
lidská práva Romanu Jochovi. "Chybí nám člověk, který by zaštítil tuto
problematiku," uvedl Martin Martínek z Rady vlády pro záležitosti romské
menšiny. Kvůli vládním škrtům také města a neziskové organizace dostanou v
příštím roce méně peněz na podpůrné programy.

V Česku žije stále mnoho Romů ve výrazně horších podmínkách než většinová
společnost. Podle analýzy společnosti GAC z roku 2006 je v Česku asi 300
vyloučených lokalit; žije v nich na 80 000 lidí. Sociální vyloučení se přenáší z
generace na generaci. Zpráva Světové banky z loňského roku také udává, že vysoká
nezaměstnanost a nízké platy Romů stojí státní kasu nejméně 16 miliard korun
ročně.