Vláda odmítá návrh Řápkové, aby i za přestupky mohl být zakázán pobyt

Vláda se dnes podle očekávání vyslovila záporně k návrhu poslankyně Ivany
Řápkové (ODS), která plánovala zavést zákaz pobytu i za některé přestupky. O
postoji kabinetu novináře informoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Řápková v návrhu jako příklad uváděla prostitutky, které své služby nabízejí
na místech v rozporu s obecními vyhláškami. Návrh novel trestního zákoníku a
zákona o přestupcích se z vlády nyní vrací do sněmovny, která o něm definitivně
rozhodne.

"My se domníváme, že za přestupek jako méně závažný protiprávní čin by neměl být
ukládán tak tvrdý trest, jako je zákaz pobytu," podotkl Pospíšil. Trest musí být
přiměřený závažnosti protiprávního jednání, míní podle něj vláda.

Podle návrhu stanoviska, připraveného pro dnešní jednání vlády, by byl takový
trest za přestupky v rozporu s Listinou práv a základních svobod. Zákaz pobytu,
který může trvat až deset let, nyní obsahuje jen trestní zákoník.

Bývalá chomutovská primátorka, známá tvrdým postupem proti neplatičům, chce také
novelou přestupkového zákona umožnit úřadům zveřejňovat na úřední desce lidi,
kteří pokutu neuhradí. Podle vlády by to ale byla spíše jen další sankce, což je
v rozporu se zásadou zákazu dvojího trestání za jednu věc. Opatření by navíc
podle kabinetu k úhradě dluhu nevedlo, jak argumentuje Řápková.

Zavedení až ročního zákazu pobytu za některé přestupky Řápková zdůvodňovala tím,
že současné sankce nejsou často dostatečné. Úřad sice může za přestupek uložit
pokutu, její vymahatelnost je ale problematická. Pokud by lidé zákaz pobytu
nedodrželi, podle předlohy by se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí a
vykázání.

Vláda ale poukazuje na to, že takové postihy by nebyly přiměřené. Úřady by totiž
mohly ukládat zákaz pobytu i za přestupky z nedbalosti a za přestupky, u nichž
se pokuta pohybuje řádově v tisícikorunách. Zákaz pobytu by se navíc vztahoval
na mladistvé lidi, upozorňuje vláda.

Nečasův kabinet se postavil neutrálně k návrhu
poslankyň občanských demokratů Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové, které chtějí,
aby dávka na živobytí podléhala exekuci a aby dlužníci měli možnost podepsat s
úřady dohodu o srážkách na tuto dávku.

Pospíšil poznamenal, že vláda je v zásadě připravena souhlasit se základní
ideou, že by určité typy dávek mohly podléhat exekuci v případě, že ten, kdo je
pobírá, je dlužníkem. Podle ministrů jsou však potřeba zákonné záruky určitých
sociálních standardů, tedy garance, že dlužníkovi po exekuci zůstane existenční
minimum a pod toto minimum nespadnou například ani jeho děti. V návrhu poslankyň
podle vlády také chyběla podmínka, že k exekuci je možné přistoupit až poté, co
soud nenajde movitý či nemovitý majetek, kterým by dlužník mohl uspokojit své
věřitele.

Už dopředu bylo zřejmé, že vládě se poslanecký záměr příliš zamlouvat nebude.
Podle návrhu stanoviska, který byl připraven pro dnešní jednání, by mělo být v
zákoně například jasně uvedeno, že lidem nebo domácnostem po srážce zůstane
existenční minimum. O novele, která mění zákon o pomoci v hmotné nouzi a
občanský soudní řád, bude definitivně rozhodovat Poslanecká sněmovna.

Cílem novely je podle autorek zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí
pobírajících dávky. Předkladatelky poukazují na praxi, kdy lidem vznikne nárok
na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné
poplatky z ní neuhradí. Připomněly, že plat pracujících lidí exekuci podléhá.
„Ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své
činy," napsaly poslankyně v důvodové zprávě.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 návrh také obhajuje,
a to z toho důvodu, že v současné době se někteří lidé podle jeho slov vyhýbají
exekucím tak, že záměrně zůstávají mimo pracovní poměr, neboť na sociální dávky
se exekuce nevztahují. „Pokud by totiž tito lidé nastoupili do zaměstnání, vědí,
že o mzdy přijdou. Proto jsou raději na sociálních dávkách,“ uvedl již dříve
Drábek pro Deník Referendum.

Vláda ale míní, že možnost exekuce dávky by se měla využívat jen v krajním
případě. V předloze by mělo být výslovně napsáno, že dávku bude moci exekutor
zabavit jen tehdy, když dlužník nebude mít žádný jiný příjem.

Se zabavováním sociálních dávek přišla radnice v Chomutově v době, kdy byla
Řápková primátorkou. Lidem, kteří dlužili na nájemném, exekutor po vyplacení
dávek peníze zabavil. Proti postupu města se postavil ombudsman i vládní
zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho i ministr spravedlnosti kvůli
podezření z porušení ústavy.