Vláda dnes přijala Kocábovu analýzu o situaci Romů v ČR, Romové odcházejí kvůli extremismu
Vláda premiéra Jana Fischera se dnes seznámila s analýzou situace romské
komunity v České republice a souhlasila s ní, informovala dnes ČTK Lejla
Abbásová, mluvčí ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába. Kocáb
zprávu kabinetu předložil týden poté, co Kanada kvůli vzrůstajícímu počtu
žadatelů o azyl z ČR obnovila po necelých dvou letech vízovou povinnost pro
české občany.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Analýza: Důvodem odchodu Romů je zejména extremismus
DOKUMENTY
Zpráva o stavu romských komunit v České republice
za rok 2008
INFORMACE O PLNĚNÍ USNESENÍ VLÁDY TÝKAJÍCÍCH SE INTEGRACE ROMSKÝCH KOMUNIT A AKTIVNÍHO POSTUPU STÁTNÍ SPRÁVY PŘI USKUTEČŇOVÁNÍ OPATŘENÍ PŘIJATÝCH SOUVISEJÍCÍMI USNESENÍMI VLÁDY KE DNI 31. PROSINCE 2008
ZE ZÁVĚRŮ ZPRÁVY O STAVU ROMSKÝCH KOMUNIT
ZA ROK 2008
V Kocábově materiálu je jako hlavní důvod odchodu Romů za oceán uváděn nárůst
aktivit pravicových extremistů v Česku, k nimž údajně projevuje stále více
sympatií i většinová společnost. Zpráva jako další důvody odchodu Romů zmiňuje
jejich špatné ekonomické podmínky, rodinné vazby na dřívější migranty a celkovou
diskriminaci. Nárůst extremismu podle ní výrazně ohrožuje "sociální soudržnost"
české společnosti.
"Důvody, proč Romové emigrovali, máme vyjádřeny, ale ne v
procentech," řekl dnes novinářům Kocáb. Připomněl, že Evropská unie za českého
předsednictví přijala novou agendu EU v péči o romskou komunitu. "Je tam
desatero bodů, které vznikaly u nás, a Evropská unie se v podstatě pod to
podepsala. Nyní to bude postupně rozvíjeno," řekl ministr.
Problém je tedy podle něj celoevropský. "Kdybych mluvil s EU na toto téma,
mohl bych se tedy odkázat přímo na její závěry. Z toho je zřejmé, že problémy
jiných zemí se vztahy mezi romskou komunitou a majoritní společností jsou velmi
podobné," podotkl ministr. EU tedy Česko podle Kocába nemusí v souvislosti s
kanadskými vízy mnoho vysvětlovat. Praha se kvůli vízům obrátila na unii s
žádostí o solidaritu, Evropská komise se vyjádří zřejmě v září.
"Ministr ve zprávě otevřeně hodnotí situaci, ve které se Romové nacházeli v
loňském roce – nárůst aktivit extrémní pravice nebo nečinnost některých úřadů
veřejné správy. Vláda v reakci na zprávu přijala usnesení, ve kterém některé z
identifikovaných nedostatků napravuje," zdůraznila dnes Abbásová.
Kvůli lepší integraci Romů do české společnosti loni bývalá vláda premiéra
Mirka Topolánka (ODS) zřídila agenturu pro sociální začleňování v romských
lokalitách. Agentura nyní v rámci pilotního projektu pracuje ve 12 městech a
regionech; měla by se změnit v úřad s celostátní působností. Podle předkládané
zprávy však skutečnou integraci Romů může přinést pouze těsná a koordinovaná
spolupráce mezinárodních institucí a státních orgánů s obcemi i nestátními
neziskovými společnostmi.
Životní podmínky Romů jsou podle zprávy často v mnoha směrech neuspokojivé.
Zpráva zmiňuje analýzu společnosti GAC vypracovanou pro ministerstvo školství,
podle níž přibližně čtvrtina českých základních škol působících v blízkosti
vyloučených lokalit obydlených Romy segreguje romské děti a diskriminuje je v
přístupu ke vzdělání. Abbásová podotkla, že kabinet se dnes rozhodl řešit
například institut asistentů pedagoga.
Romové bývají podle zprávy také často diskriminováni od zaměstnavatelů.
Loňská studie Světové banky uvádí, že více než polovina českých Romů v
produktivním věku nepracuje ani není v evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch
Romů, kteří pracují, nepřesahuje 42 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Na
trhu práce jsou obvykle znevýhodněni právě nízkým vzděláním.
Romy navíc často od snahy hledat práci odrazuje vysoká zadluženost; jejich
příjmy z legální práce kvůli ní bývají často ohroženy exekucemi. Podle expertů
by přitom byla větší zaměstnanost Romů vhodná nejen kvůli zlepšení jejich
životních podmínek a snížení výdajů na dávky v nezaměstnanosti; česká populace
totiž stárne a nedostatek pracovních sil zřejmě bude muset doplňovat z řad
cizinců. Chudoba podle zprávy Romům často znemožňuje možnost kvalitně bydlet;
bývají majiteli domů vytlačováni do okrajových částí měst se zastaralou
zástavbou ve špatném stavebně technickém stavu, který nezřídka přímo ohrožuje
jejich zdraví.
Romové dokonce často nejsou schopni ani správně používat svůj vlastní jazyk;
podle loňského výzkumu romistů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
asi jen třetina romských dětí v Česku umí natolik dobře romsky, že bude schopna
tento jazyk předávat svým potomkům v dalších generacích.