Vláda chce tento rok zasvětit prosazení rozsáhlých reforem

Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) chce začínající rok zasvětit prosazení
reforem, které mají na dlouhá léta změnit zdravotnictví či důchodový systém.
Debaty o klíčových změnách ukážou, zda je kabinet, založený v polovině loňského
roku, silný a soudržný, čemuž veřejnost v průzkumech mínění moc nevěří.

Na přelomu února a března by měla vláda představit "jízdní řád"
připravovaných legislativních změn, takzvaný Národní plán reforem. V představách
vládních stran by to mělo vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro to, aby
reformy v oblastech, jako jsou penze, zdravotnictví, školství či boj s korupcí,
mohly naplno začít počátkem roku 2012. Ministerstvo obrany chce na jaře
zveřejnit novou vizi pro ozbrojené síly.

Hned po Novém roce čeká ale kabinet, oslabený předvánočním údajným korupčním
skandálem nyní již bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS),
několik důležitých rozhodnutí. Už na prvním zasedání 5. ledna bude muset
přijmout strategii pro případ, že nespokojení lékaři splní své hrozby a k
počátku března odejdou z nemocnic.

Premiér musí také vybrat nového ministra životního prostředí za Drobila,
který byl nucen odstoupit, a spolu s ministrem vnitra Radkem Johnem (VV)
vyřešit, kdo se stane novým policejním prezidentem po Oldřichu Martinů, který k
závěru roku 2010 rezignoval. Na první letošní schůzi vlády by ministři měli
přijmout také balík protikorupčních opatření.

Vláda, která se po svém vzniku loni v létě označila za kabinet rozpočtové
odpovědnosti a boje s korupcí, klade důraz na daňové změny, důchodovou,
zdravotní a školskou reformu včetně snahy podporovat vědu a výzkum. Nakolik se v
prosazování plánů kabinetu projeví různorodé zájmy jednotlivých koaličních
stran, ukážou až další jednání. Věci veřejné (VV) ale naznačily, že dohoda
nebude jednoduchá – vypsaly totiž vnitrostranické referendum o tom, zda mají
klíčové reformy podléhat při parlamentním hlasování ústavní většině, kdy by k
jejich přijetí koalice potřebovala podporu opozice.

Průzkum veřejného mínění z konce loňského roku nedává Nečasově vládě mnoho
šancí na úspěch. Podle šetření agentury Millward Brown pro Lidové noviny dvě
třetiny Čechů nevěří, že vydrží vést zemi do konce svého čtyřletého mandátu.
Téměř třetina lidí se domnívá, že mise Nečasovy vlády "rozpočtové odpovědnosti"
skončí už v průběhu nadcházejících měsíců, a třetina si myslí, že vláda v
současné podobě nepřežije tento rok.

Jako nový prvek vstoupil do vnitrokoaličních jednání během řešení Drobilovy
kauzy prezident Václav Klaus, když pomohl najít shodu a zažehnat vládní krizi.
Ukáže se, nakolik bude prezident vstupovat i do dalších, pro koalici
konfliktních témat, a ovlivňovat tak vládní agendu. První jednání s premiérem má
Klaus naplánováno na 3. ledna, kdy se uskuteční jejich tradiční novoroční oběd.
Už předem Klaus slíbil představitelům romských organizací, že na tomto jednání s
premiérem probere problém fungování vládního zmocněnce pro lidská práva, kterého
Nečas přes sliby dosud nejmenoval.

Záměr představit plán reforem v prvních měsících letošního roku ohlásil
předseda vlády na konci loňského listopadu. Přesto ho o urychlené předložení
vládních přestav požádali v prosinci i šéfové poslaneckých klubů tří vládních
stran. Upozornili totiž na překážku, která – kromě případné vnitrokoaliční krize
– přípravě reforem hrozí: ovládnutí Senátu opozicí.

V horní komoře má od loňských podzimních voleb převahu ČSSD. Středopravé
koaliční vládě, která disponuje v Poslanecké sněmovně výraznou většinou 118
křesel, se tak zkomplikovala situace. Hrozí totiž, že levicový Senát bude vládou
připravenou reformní legislativu se změnami vracet. Vláda, pokud bude koalice
jednotná, dokáže senátní veto bez problémů přehlasovat. Pokud však mají reformní
zákony platit od roku 2012, znamenalo by to delší a složitější legislativní
proces.

Ve svém odporu vůči vládním reformním návrhům budou podle všeho i v letošním
roce nesmlouvavě kritické opoziční ČSSD a KSČM. Jedinou výjimkou by mohla být
ústavní změna umožňující přímou volbu hlavy státu. K takové úpravě základního
zákona státu potřebuje vláda podporu opozice. Přímá volba prezidenta má však
podle všeho výraznou podporu napříč politickým spektrem. O podpoře chce vláda
vyjednávat s ČSSD, diskuse se může ale zadrhnout na technických aspektech takové
volby. Sociální demokraté by také chtěli spolu se změnou volby hlavy státu
upravit její pravomoci, proti čemuž dlouhodobě vystupuje ODS.

Proti reformním změnám bude během roku vystupovat nejen levicová opozice, ale
i odbory, které svůj postoj k vládě daly najevo stávkou počátkem loňského
prosince. Nový protest chystají už na leden.