Vandas, Štěpánek, Kotáb, Zbela. Netřeba představovat. Když si hoši z Dělnické
strany (sociální spravedlnosti) chystali projevy na demošku loni 1. května v
Brně, věděli, že ostrá slova jim zajistí pozornost soudů a následně médií.
Jejich čtvrteční neúčast u soudu je pouze součást právních úskoků DS(SS).
Zbytečně, mediální slávu ty tahanice DS(SS) a Národnímu odporu nevrátí.
Pár získaných obecních mandátů v říjnových volbách, ojediněle demonstrace houfu
200–300 policii známých tváří, pologramotné webovky a sem tam zákeřný útok na
soupeře, to je vše, na co tu neonacistické hnutí má. Celý problém však nezmizel,
sice zeslábl, ale přesunul se o kus dál.
Kampaň pro nadcházející komunální volby totiž mnohde míří proti bezdomovcům,
narkomanům a pouliční kriminalitě podobně, jak to razila nyní prakticky
likvidovaná Dělnická strana. Pokud by šlo o dobře promyšlenou snahu
demokratických stran sebrat v kriminalitou sužovaných oblastech vítr z plachet
ultrapravici, snad by to šlo s výhradou dočasně akceptovat. Většinou však jde o
něco úplně jiného.
Přímo z centra, z nejvyšších vládních míst proniká do všech pórů společnosti
snaha vykreslit skutečné i potenciální asociály ze společenského dna jako hlavní
viníky nepořádku a spotřebitele veřejných financí, které pak chybí jinde. Takže
ne spekulace na amerických trzích, nikoliv předražené armádní zakázky, rozšířená
korupce a miliardové ztráty z „vytunelované“ Klausovy privatizace 90. let mohou
za současný stav, to všechno prožírají ti „nepřizpůsobiví“, že?
To se následně projevuje v čím dál silnějším štvaní proti problematickým lidem
též u komunálních politiků. Je normální a naprosto logické, že se tak profiluje
pravice. Vždyť konzervativci a neoliberálové stáli vždy v historii na straně
elit a nad plebejci a čeledí ohrnovali pysk. Pokud se však k siláckým sloganům
uchylují někteří socialisté jako v Mostě a na Praze 5, je to na pováženou.
Přitom nikdo nechce, aby komunální politici voličům lhali, že čím dál početnější
bezdomovci nesmrdí, narkomani nerozhazují na dětská hřiště infikované jehly a že
mnozí Romové z ghett (dřív jich tam žila třetina, nyní už polovina z celkového
počtu 250 000) nekradou, nefetují či nepracují na černo.
Je ale nutné zhodnotit zkušenosti těch, kteří léta mezi bezdomovci, narkomany a
asociální menšinou Romů pracují. Dobře zaplacení odborníci na terénní sociální
práci a romští i neromští asistenti, určitá mixáž romských a neromských žáků ve
třídách tak, aby byly funkční a bezpečné, firmy nabízející jednoduché manuální
zaměstnání i např. pro nekvalifikované či pologramotné lidi, atd., od toho by se
měl odvíjet začátek řešení problémů.
Silná slova na plakátech kandidátů jen prozrazují, že dotyční kandidáti pouze
využívají strachu voličů a vědí o problému prd. Tak jako Vandas, Štěpánek, Kotáb
a Zbela.
Psáno pro Brněnský deník Rovnost, 1.10.2010, publikováno se souhlasem autora
