Většina romských dětí nepatří do zvláštní školy

Mít na základní škole ve třídě romské spolužáky by už nemělo být ničím výjimečným. Ministerstvo školství totiž připravuje několik novinek, které mají napomoci tomu, aby děti Romů nestudovaly „zvláštní“ školy, ale častěji chodily na normální základní školy.
Ministerstvo se chystá působit na rodiče: v současné době to totiž funguje tak, že když jde dítě k zápisu na normální školu a učitelům se zdá nějakým způsobem mentálně zaostalé, pošlou ho na prohlídku do pedagogické poradny. Tady dají doporučení, aby dítě nastoupilo do praktické, dříve zvláštní školy.

Rodiče převážně romských dětí tento postup ale často obcházejí a vodí své potomky na zápisy rovnou do praktických škol. A to i v případech, kdy jejich potomek netrpí žádnou mentální poruchou. K tomu, aby bylo do „zvláštní“ školy dítě přijato, totiž nyní stačí souhlas rodiče. „Ti často požadují, aby jejich dítě nastoupilo do zvláštní školy. Neuvědomují si ale, co to pro dítě v konečném důsledku znamená – nemá příliš velkou šanci pak studovat střední školu,“ řekl ministr Ondřej Liška. „Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,“ dodal ministr.
Navrhuje proto, aby už nestačil k zápisu na tyto školy pouze „informovaný“ souhlas rodičů. Na základních školách by také mohly fungovat poradny, jak s dětmi z komunit pracovat.

Všechny změny představí ministr školství do konce měsíce. Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit.

Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. „Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,“ řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.

Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. „Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,“ uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat.

„Osvěta je důležitá i pro pedagogy,“ myslí si Veselý. Sdružení Dženo chystá proto velkou informační kampaň s názvem Segregace nepatří do škol. Prostřednictvím letáků, plakátů a diskusí chce romským rodinám vysvětlit, že dobrovolné posílání dětí do zvláštních škol jim velice škodí.