V postkomunistických zemích slábne demokracie, varují z USA

V postkomunistických zemích střední a východní Evropy a
střední Asie podle bývalého velvyslance USA v Československu a Česku Adriana
Basory v posledních letech slábne demokracie. Spojené státy, ale i Evropská unie
by se tomuto trendu měla postavit, protože by mohl ohrozit stabilitu v celé
Evropě. Basora to uvedl ve studii, již sepsal s analytikem Centra pro analýzu
evropské politiky (CEPA) Mitchellem Orensteinem.

"Geografická oblast sestávající z 29 zemí, a to těch, jež vznikly po rozpadu
Sovětského svazu, středo- a východoevropských a balkánských zemí, je mnohem méně
demokratická, méně bezpečná a méně propojená se Západem než na konci 90. let či
na začátku 21. století," uvedli autoři studie, kterou CEPA zveřejnilo tento
týden.

Země z regionu přitom rozdělili do tří skupin. Jednu představují vyloženě
autoritářské režimy, jako je Rusko, Bělorusko či Ázerbájdžán. Ve druhé skupině
pak jsou země se smíšeným režimem, například Ukrajina, Gruzie a některé
balkánské země. V poslední skupině jsou pak rozvíjející se demokracie. Tato
skupina odpovídá deseti novým členským zemím Evropské unie.

Autoři studie podotýkají, že známky ústupu demokracie jsou patrné i u těchto
zemí, které jinak v regionu patří při přeměně hospodářského a společenského
zřízení k nejúspěšnějším. I zde se daří populismu, v politice se tu uplatňují
autoritářské postupy a deziluze veřejnosti stoupá. Autoři připomínají, že již v
roce 2006, tedy před současnou ekonomickou krizí, většina lidí v Česku, Polsku a
Maďarsku uváděla, že politická situace se od roku 1989 zhoršila.

V regionu je podle autorů studie také patrný vliv autoritářského Ruska, které
se někdy snažilo podkopat zdejší demokratické vlády. Podobné cíle pak prý
sleduje i Čína ve Střední Asii. Nejistotu do oblasti vnesla i krátká
rusko-gruzínská válka v roce 2008 a opakující se plynové krize mezi Ruskem a
Ukrajinou. Znepokojení z nich se odrazilo i v loňském dopisu, v němž prominentní
osobnosti z regionu včetně Václava Havla vyjádřily obavy z poklesu zájmu
Spojených států o něj.

Spojené státy se pak podle studie snažily tento dojem rozptýlit, převážně ale
jen v podobě rétoriky. Washington by se podle autorů naopak měl vrátit k podpoře
demokracie v postkomunistických zemích, kterou v posledních letech vzhledem k
problémům například v Afghánistánu či Iráku značně omezil. To ale byla chyba.

Návrat autoritativních vlád do postkomunistického světa by totiž ohrozil
rovnováhu v Evropě, uvedli autoři dále. Zároveň by podle nich krach návratu
demokracie dal špatný signál dalším zemím, které se o její budování snaží.
Spojené státy by tak v regionu měly "dokončit misi".

USA by se proto podle Basory a Orensteina měly v regionu zaměřit na
dlouhodobé budování demokracie. Měly by prý také změnit rétorika a styl, neměly
by například demokracii používat k nátlaku na změnu režimu, ale vyzdvihovat její
univerzální hodnoty. Při podpoře demokracie by také Washington měl více
spolupracovat s Evropskou unií. Zároveň by neměl podporovat jednotlivé politické
vůdce, ale spíše demokratizační procesy. Spojené státy by také měly obnovit
programy na podporu místních aktivistů.

Dvaasedmdesátiletý Basora byl v letech 1992 až 1995 velvyslancem USA nejprve
v Československu a po jeho rozdělení v České republice. V současnosti působí v
americkém Institutu pro výzkum zahraniční politiky, kde se zaměřuje na budování
demokracie.