V ČR dle EU do roku 2008 ubylo rasisticky motivovaných trestných činů, v roce 2009 počet stoupl
Počet trestných činů spojených s rasismem v Česku v posledních letech klesá.
Zhruba třetina Romů však uvádí, že byla terčem útoku či napadení. Vyplývá to ze
zprávy agentury Evropské unie (EU) pro základní práva, kterou dnes v Evropském
parlamentu představil její šéf Morten Kjaerum.
Agentura porovnává počet trestných činů s rasistickým pozadím od roku 2000 do
roku 2008. V Česku jich na začátku desetiletí policisté zaznamenali celkem 364,
přičemž vrchol přišel o dva roky později, kdy se počet trestných činů vyšplhal
až na 473.
Tehdy například čtveřice skinheadů brutálně napadla romského studenta Marka
Poláka, kterého zachránila až projíždějící policejní hlídka. Polák v mediálně
sledovaném případu vysoudil o pět let později odškodnění 100.000 korun, jeden z
útočníků skončil za mřížemi a jeho tři komplicové dostali podmíněné tresty,
protože byli mladiství.
STALI JSTE SE OBĚTÍ |
|
Od té doby nicméně počet rasisticky motivovaných trestných činů v Česku
klesá. V roce 2008 jich policisté evidují 217, což je proti vrcholu úbytek o
více než polovinu.
"Zpráva se vztahuje k situaci končící rokem 2008, v roce 2009, kdy došlo
například ke žhářskému útoku ve Vítkově byl opět zaznamenán nárůst trestné
činnosti z nenávisti na 265 zaevidovaných trestných činů. Nutno také podotknout,
že za incidenty v Litvínově-Janově nebyl odstíhán nikdo, kromě dvou Romů jejichž
verbální inzultace Ochranných sborů DS se staly záminkou pro opakovaný pokus o
pogrom na romském obyvatelstvu této sociálně vyloučené lokality," uvedla pro server Romea.cz Klára Kalibová ze sdružení In
Iustitia, které úzce spolupracuje se sdružení ROMEA při poskytování právní
pomoci obětem násilí z nenávisti a diskriminace.
"Obecně je nutné poznamenat, že trestná činnost z nenávisti má vysokou
latenci, a to až 90%. Znamená to, že drtivá většina incidentů motivovaných
nenávistí se k řešení policií vůbec nedostane. Důvody pro poškození incidenty
neoznamují jsou různé – obava z pomsty pachatele, strach z průběhu trestnízo
řízení, podložená nebo nepodložená nedůvěra v orgány činné v trestním řízení.
Další část trestné činnosti z nenávisti není vůbec šetřena jako rasisticky,
nábožensky nebo etnicky motivovaná, což také může zkreslit výsledné statistiky,"
dodala pro server Romea.cz Kalibová.
Srovnatelně velké evropské státy přitom zaznamenaly opačný trend. V Belgii,
kde rovněž žije zhruba 10 milionů obyvatel, evidují například 1147 takových
trestných činů v roce 2008.
"Srovnání s Belgií, také nemusí mít úplně přesnou vypovídající hodnotu. Je
pravidlem, že státy, ve kterých je trestná činnost z nenávisti šetřena
dostatečně z hlediska motivace pachatele a z hlediska vysoké kredibility policie
v očích obětí, dosahují vysokých hodnot trestné činnosti z nenávisti," uvedla
Klára Kalibová.
Vzestup zaznamenalo v posledních letech i Slovensko. V roce 2000 kriminalisté
evidují pouhých 36 rasisticky motivovaných trestných činů a o osm let později
213.
Počet oficiálně registrovaných napadení však nemusí nutně odrážet jejich
skutečný stav. Plných 32 procent Romů žijících v Česku totiž podle unijní
agentury vypovědělo, že bylo terčem napadení, útoku či hrozeb, které měly
rasistické pozadí. To z českých Romů podle zprávy dělá jednu z nejohroženějších
menšin v Evropě.
Podobně často se podle vlastního sdělení setkávají s rasistickým násilím jen
somálští přistěhovalci ve Finsku (32 procent) a Dánsku (31 procent) a Afričané
na Maltě (29 procent).
"Oproti 90tým letům minulého století se nesporně situace v ČR zlepšila, stále
jsme však na počátku zejména z hlediska ochrany obětí trestné činnosti z
nenávisti a zlepšování kulturní senzitivity osob přicházejících do prvního
kontaktu s poškozenými," řekla na závěr pro server Romea.cz Klára Kalibová.