Už nikdy více - O lava Imar šoha ňikda!

Druhý srpnový den uplynulo již 67 let od hromadné likvidace tzv. cikánského
rodinného tábora ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi. Během jediné
noci tu bylo v plynových komorách zavražděno a následně spáleno téměř tři tisíce
romských mužů, žen a dětí z nejrůznějších zemí Evropy včetně tehdejšího
Protektorátu Čechy a Morava. Tato strašlivá událost ze srpna 1944 je dnes již
nedílnou součástí připomínání obětí romského holocaustu, kterých bývá odhadováno
až na půl milionu.

A tak i letos se 2. srpna stal bývalý osvětimský tábor místem
pietního shromáždění, na němž se sešli představitelé evropských romských
organizací, zástupci polské vlády, úřadů, místní samosprávy, diplomaté,
pamětníci a pozůstalí. Ve všech úvodních projevech, které byly proneseny u
romského památníku v táborové části Březinka, pak nejvíce zaznívalo slovní
spojení Už nikdy více! Spojení, které můžeme slyšet snad na všech pietních
shromážděním a akcích vážících se k nacistickému vyvražďování Židů a Romů po
celém světě. A tak by se mohlo zdát, že toto spojení již ztratilo svůj význam,
svou váhu a stalo se jen jakýmsi bezobsažným heslem. Události současného světa
vycházející ze vzrůstajícího vlivu extremistických skupin, tendencí k radikálním
řešením nebo politické neschopnosti nám však často ukazují, že tomu tak rozhodně
není. Spojení Už nikdy více! je pak v této souvislosti důležitým varováním a
připomínkou, které nikdy nepozbude své aktuálnosti a tím i nutnosti. Této
nutnosti jsou si jistě vědomi i představitelé Romů v Polsku, kterým se letos
podařilo vyjednat vyhlášení dne 2. srpna ofi ciálním dnem památky romského
holocaustu polským parlamentem. O jak významný a historický krok nejen pro
Polsko se jedná, si zřetelněji uvědomíme teprve tehdy, když se podíváme, jak
dlouhá a nesnadná byla cesta k poválečnému uznání romských obětí nacismu. Již od
30. let 20. století Romové patřili vedle Židů k jediné nacisty pronásledované
skupině obyvatel na základě svého biologického (rasového) původu.

Dnes již není pochyb, že národně socialistická rasová ideologie byla základem
politiky vedené proti Sintům a Romům a pojmy její propagandy jako „preventivní
boj proti zločinnosti“ a „potírání cikánského zlořádu“ sloužily jako pouhá
záminka ospravedlňující nejrůznější likvidační opatření. Po skončení druhé
světové války byli však uznáni jako rasové oběti nacismu pouze Židé, protože
nadále ve společnosti panovaly předsudky vůči Romům, a ti byli proto po dlouhá
léta označeni za osoby pronásledované z kriminálních důvodů (jako tzv.
asociálové). Teprve v 70. letech se aktivizovalo mezinárodní romské hnutí, mezi
jeho první požadavky patřilo uznání rasového pronásledování Romů nacisty a
především v Německu pak probíhaly nejrůznější protestní akce v bývalých
koncentračních táborech. A teprve až v roce 1982 německý spolkový prezident
konečně ve svém projevu vyslovil omluvu za rasistické pronásledování Romů v době
druhé světové války. Na to pak navázalo i postupné odškodňování jednotlivých
obětí, ke kterému mohlo např. v našich zemích dojít až na konci 90. let. Tzv.
neznámý holocaust, jak se začalo nacistické genocidě Romů říkat, se tak teprve
pozvolna dostával do popředí zájmu politiků, odborníků a veřejnosti.

Čím více se však tyto historické události vzdalují, tím více bohužel ubývá
přímých pamětníků a lidská paměť slábne. Když k tomu ještě připočteme snahy tzv.
popíračů holocaustu, celoevropskou rostoucí radikalizaci společnosti a
pokračující marginalizaci a diskriminaci Romů, vidíme, že je více než potřebné,
aby si lidé neustále připomínali tyto tragické události.

Holocaust Romů se totiž nedotýká jen této skupiny, ale je součástí historie,
paměti a současnosti nás všech, a tak by měl být také vnímán a připomínán. Proto
doufejme, že i v jiných zemích, než je Polsko, se podaří vyhlásit ofi ciální dny
památky romských obětí. Proto doufejme, že se i nadále budou po celém světě
konat nejrůznější pietní akty a shromáždění, na nichž budeme slýchat Už nikdy
více!

——-

Andro augustos imar pregejľa 67 berš akorestar, sar kerde e likvidacija andro
romano (fameľijakero) taboris, savo has andro koncentračno lagros Osvěnčinate.
Ča jekh rat kampelas pre oda, te bičhaven andro „plynove komory“ trin ezera
romane manuša, muršen, džuvľijen the le čhavoren, the paľis len labarde upre. O
Roma has pal buter thana andre Evropa the le Protektoratostar Čechy the Morava.
Aja bari bibacht andro agustos 1944 leperen o manuša te gondoľinen pal romano
holokaustos, andre savo mule vaj jepaš miľioni romane manuša.

He ada berš andro
osvěnčinakero taboris has kerdo pietno sgejľipen, kaj avile o šerale khatar
romane organizaciji, o zaačhade khatar poľčiko rajaripen, manuša pal o amta,
khatar e samosprava, o diplomata, manuša save mek savoro leperen the o manuša,
so lenge andro taboris mule o manuša khatar e fameľija. Andre sako vakeriben, so
džalas paš romano baro bar andro taboriskero koter Březinka, has nekhbuter te
šunel o lava Imar šoha ňikda! Lava, save šaj šunas pre savore pietna sgejľipena
the akciji, sar džal e duma pal oda, sar o nacista murdarenas le čhinde manušen
the le Romen pre calo luma. Vareko šaj phenel, hoj ala lava imar našade e zor,
hoj hine ča ajso čučo heslos. No, o aktiviti so keren o ekstremista, the lengere
radikalne tendenciji, abo nalačhi poľitika amenge sikhaven, hoj oda avka nane. O
lava Imar šoha ňikda! andre ada kontekstos amen arakhen te na bisteras, hoj ale
lava kampel te leperel te ačhen aktualna. O šerale andre Poľsko pre oda na
bisteren the ada berš kerde igen lačhi buťi, bo pro bešťipen andro poľsko
parlamentos kerde dovakeriben, hoj 2. augustos ela ofi cialno baro ďives andro
romano holokaustos. Sar bari hin aja historicko aktivita na ča predal e Poľsko,
dikhaha paľis, te duminaha pal oda, savo baro drom kampelas te predžal, kim le
Romen pal o dujto baro mariben na dine o štatutos, hoj has marde le nacismoha.

Imar le 30. beršendar andro 20. šel berša has o Roma le Čhinde manušenca ola,
save o nacista na kamenas vaš lengero biologicko (rasovo) kokal.

Adaďives imar mištes džanas, hoj nacionalno socialisticko rasovo ideologija has
peršo bar andre poľitika, savi džalas mujal o Sinta the o Roma the o hesla save
aja propaganda phenelas „preventivno mariben mujal e kriminalita“ the „mariben
mujal romano bibachtaľipen“ has ča lava, pal save garuvenas e likvidacija. Pal
dujto baro mariben has ofi cialnones phendo, hoj has vaš e rasa marde le
nacismoha ča Čhinde manuša, bo maškar o manuša na has le Romen lačhi pozicija
the vaš oda phenenas, hoj len lenas pale vaš e kriminalita sar asocialne manušen.
Ča andro 70-ta berša kerde o Roma romano maškarthemutno uprehazdľipen the
lengeri perši aktivita mangelas, te peren o Roma maškar o manuša, save has marde
le nacismoha. Nekhbuter andre Ňemecko paš oda o Roma kerenas o protestna akciji
pro thana, kaj has varekana o koncentračna tabora. Mekča andro berš 1982 ňemecko
spolkovo prezidentos andre duma mangelas le Romen te prebačinen vaš lengeri
rasovo bibacht andro dujto baro mariben. Paľis o Roma chudenas tiš o love vaš e
bibacht andro mariben. Pro Čechi chudenas ala love o Roma andro 90-ta berša. Sar
phenen, na prindžardo holokaustos, avka chudle te phenel nacisticko genocidake
pro Roma, polokes chudle te dikhel the o poľitika, o špecialista the sa manuša.
Sar džan o berša the e historija hin dureder, ta o manuša bisteren. Te mek
dikhaha manušen, so phenen, hoj o holokaustos na has, te dikhaha, sar andre
Evropa barol e radikalizacija the dureder džal e marginalizacija the e
diskriminacija, dikhaha, hoj igen kampel, te o manuša na bisteren e tragedija.

O holokaustos pro Roma nane ča pal o Roma, hin oda e historija, o leperiben the
dživas leha jekhetanes savore, the vaš oda les kampel te leperel, the te džanel
pal leste. Šaj amenge mangas, hoj the andre aver thema, na ča andre Poľsko,
avena ofi cialne ďivesa pal romano holokaustos. Šaj amenge mangas, hoj dureder
džana pal calo luma pietna akti the sgejľipena, pre save šunaha o lava Imar šoha
ňik

 Michal Schuster, Přeložila Eva Danišová