Ústavní soud dostal stížnost Brna-středu kvůli nedělnímu pochodu extremistů

Ústavní soud (ÚS) obdržel stížnost městské části Brno-střed, jež souvisí s
plánovaným nedělním pochodem Dělnické mládeže. Úředníci Brna-středu se pokusili
pochod zakázat, ale jejich rozhodnutí zrušil Městský soud v Brně a následnou
kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud. Podle nové stížnosti by se měl
Ústavní soud vyjádřit k tomu, zda shromažďovací zákon neporušuje právo obcí na
samosprávu a nesvazuje jim ruce v boji s akcemi extremistů. Dělnická mládež je
organizace úzce spjatá s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a
neonacistickými iniciativami Národní odpor a Autonomní nacionalisté.

Není pravděpodobné, že Ústavní soud o stížnosti rozhodne ještě před nedělním
pochodem. Délku rozhodování nelze předjímat, ale obvykle se pohybuje v řádu
měsíců, řekla mluvčí soudu Jana Pelcová. Jako soudce zpravodaj dostal stížnost
na starost místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer.

"Má-li obec chránit zájem svých občanů a bezpečnost v ulicích, pak současnou
podobou shromažďovacího zákona je tato její role značně omezena," uvedla městská
část Brno-střed v tiskové zprávě. Podle starosty Libora Šťástky (ODS) chce
radnice dosáhnout také toho, aby ze shromažďovacího zákona zmizela třídenní
lhůta pro posouzení akce. Podle něj je krátká, "doslova diskriminační".

"Podáním ústavní stížnosti chceme především dosáhnout vyvolání debaty o
současné podobě shromažďovacího zákona a nemožnosti obcí se účinně bránit proti
podobným akcím. Za stanovisko a výklad Ústavního soudu v této věci budeme velmi
rádi," uvedl nedávno Šťástka.

Oznamovatelé pochodu z Dělnické mládeže akci na počátku označili za oslavu
Svátku práce. Dali jí motto "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich
lidí". Ohlásili dvě různé trasy pochodu. Jednu se pokusilo zakázat Brno-střed,
druhou, která překračovala hranice městských částí, posuzoval brněnský
magistrát. Nakonec se pochod zřejmě uskuteční v trase protínající lokalitu, kde
žije mnoho sociálně slabých lidí včetně místních Romů. Protinacističtí aktivisté
chtějí pochod zablokovat. Policie připravuje velká bezpečnostní opatření.

Podle Nejvyššího správního soudu úředníci Brna-středu svůj pokus o zákaz
pochodu nedostatečně odůvodnili. Úřad argumentoval například možnými dopravními
problémy. Na případné protiprávní chování účastníků pochodu mohou úředníci podle
soudu reagovat přímo při akci. "V případě ohrožení práv třetích osob, pokud by
se shromáždění odchýlilo od oznámeného účelu, Nejvyšší správní soud odkázal úřad
na možnost rozpustit shromáždění," uvedl nedávno v tiskové zprávě mluvčí
Nejvyššího správního soudu František Emmert.

KAM DÁL?
Brno-střed nesouhlasí se zrušením zákazu pochodu extremistů. Podá proto ústavní stížnost