USA dospěly k milníku: prezidentským kandidátem je Afroameričan
Spojené státy dospěly k historickému mezníku. Jedna ze dvou největších
politických stran vyšle poprvé do boje o nejvyšší úřad ve státě politika s
africkými předky. Syn černého Keňana a bílé Američanky z Kansasu,
šestačtyřicetiletý senátor Barack Obama má být pro demokratické voliče, a
zejména pro politiky Demokratické strany, nositelem změny po osmi letech vlády
nepopulárního republikánského prezidenta George Bushe.
Otázka nominace se tedy zdá být po pěti měsících primárek a 16 měsících
intenzívní volební kampaně zodpovězena. Není ale vůbec jasné, co chystá Obamova
soupeřka, bývalá první dáma Hillary Clintonová, která byla ještě koncem minulého
roku považována za jasnou kandidátku na první americkou prezidentku. Obamovi
sice poblahopřála k úspěšnému vedení kampaně, ale zdržela se toho, aby výslovně
uznala jeho vítězství. Místo toho si vzala čas na rozmyšlenou.
| Milníky v historii Afroameričanů |
| 1619 – Do Ameriky byli dovezeni první černošští otroci z Afriky. |
| 1808 – Americký Kongres vydal zákon zakazující dovoz otroků. |
| 1820 – Bylo zrušeno otroctví na sever od řeky Missouri. |
| 1865 – Po porážce Konfederace ve válce severu proti jihu bylo zrušeno otroctví na celém území USA. |
| 1868 – Byl přijat ústavní dodatek, který dal všem lidem narozeným nebo naturalizovaným na území USA americké občanství. |
| 1869 – Ebenezer Bassett byl jmenován prvním americkým diplomatem černé pleti. Stal se velvyslancem na Haiti. |
| 1870 – Afroameričanům bylo přiznáno volební právo. – Prvním černošským členem Senátu USA se stal Hiram Rhodes Revels, prvním Afroameričanem zvoleným do Sněmovny reprezentantů byl Joseph Rainey. |
| 1896 – Nejvyšší soud USA rozhodl, že zákony některých jižních států USA, které ustavují rasovou segregaci, neodporují ústavě. |
| 1947 – Jackie Robinson se stal prvním baseballistou tmavé pleti, který vstoupil do nejvyšší baseballové ligy. |
| 1948 – Rozkazem prezidenta Harryho Trumana byla zrušena rasová segregace v americké armádě. – Alice Coachmanová získala jako první atletka tmavé pleti olympijskou medaili. |
| 1950 – Ralph Johnson Bunche se stal prvním černošským nositelem Nobelovy ceny za mír. Získal ji za zprostředkování jednání mezi Izraelem a Palestinci. |
| 1954 – Nejvyšší soud USA prohlásil rasovou segregaci ve školách za protiústavní. |
| 1955 – Černoška Rosa Parkerová byl zatčena, protože odmítla pustit v autobuse sednout bělocha. Důsledkem byl roční bojkot veřejné dopravy v Montgomery (stát Alabama) ze strany Afroameričanů a následné zrušení oddělených prostor pro černochy v dopravních prostředcích. – V newyorské Metropolitní opeře poprvé jako sólistka vystoupila pěvkyně černé pleti – Marian Andersonová. |
| 1957 – Do města Little Rock v Arkansasu musela být povolána federální armáda, aby zajistila zákonem zaručený vstup černošských studentů do budovy střední školy. |
| 1958 – Kanaďan Willie O’Ree se stal prvním černošským hokejistou v kanadsko-americké NHL. |
| 1963 – Černošský pastor Martin Luther King přednesl řeč známou jako "Mám sen". Následující rok získal Nobelovu cenu za mír. – Sidney Poitier se stal prvním černochem, který vyhrál filmového Oscara v herecké kategorii. |
| 1964 – Byl zavražděn Malcom X, jeden z vlivných vůdců černošského hnutí za rovnoprávnost. |
| 1966 – Robert Clifton Weaver byl jmenován tajemníkem ministerstva bydlení a městského rozvoje. Stal se tak prvním černošským členem americké vlády. |
| 1967 – Soudcem amerického Nejvyššího soudu byl poprvé jmenován Afroameričan – Thurgood Marshall. |
| 1968 – Byl zavražděn Martin Luther King. |
| 1983 – Kosmonaut Guion Bluford se jako první Afroameričan dostal do vesmíru. |
| 1990 – Douglas Wilder byl zvolen guvernérem státu Virginia a stal se tak prvním zvoleným černošským guvernérem vůbec. |
| 2001 – Colin Powell byl jmenován prvním americkým ministrem zahraničí tmavé pleti. |
| 2005 – Condoleezza Riceová první ministryní zahraničí USA tmavé pleti. |
| 2008 – Barack Obama se nejspíš stane prvním Afroameričanem, který získá kandidaturu na post prezidenta USA. |
Její krok může znamenat, že čeká na Obamovu nabídku vrátit se do Bílého domu
jako viceprezidentka. Tandem Obama-Clintonová by vedení strany zřejmě uvítalo,
protože by přispěl ke sjednocení strany rozpolcené vysilujícím nominačním
zápasem. Mohl by také minimalizovat škody z jisté zavilosti voličů, zejména
příznivců bývalé první dámy, kteří se podle průzkumů zdráhají v ostrých volbách
podpořit Obamu.
Důvodem může být jeho černošský původ. Průzkumy mínění ukázaly, že i více než
čtyři desetiletí od plného zrovnoprávnění Afroameričanů je rasa stále významným
faktorem při rozhodování voličů. A to na obou stranách. Obamu v některých
státech podpořilo až 90 procent černošských voličů, stejně jako Clintonová měla
hlavní oporu mezi bílými Američany. Její umístění na kandidátku jako číslo dvě
by mohlo v listopadu Obamovi v tomto ohledu výrazně pomoci.
Přesto je asi třeba počítat s tím, že někteří demokraté přejdou do tábora
republikánského kandidáta Johna McCaina nebo při volbách zůstanou doma. Rasový
původ může sehrát v listopadu významnější roli než při primárkách, protože k
ostrým volbách chodí zpravidla více bělochů a konzervativněji zaměřených voličů.
Clintonová by mohla ovšem přivést Obamovi nikoli nepodstatnou skupinu
hispánských voličů, kteří převážně stáli na její straně.
Dalším faktorem svědčícím pro to, aby se Clintonová ucházela o úřad
viceprezidentky, je prostá skutečnost, že je ženou. Americké voličky sice mohou
být zklamané, že jejich kandidátka nedosáhla na nominaci, ale mohly by se
spokojit alespoň s tím, že by mohla být vůbec první viceprezidentkou.
Pro zapojení do dalšího prezidentského souboje by mohly svědčit její zkušenosti
z velké politiky i dobré kontakty na sponzory, naopak jako faktor proti by mohl
být její manžel, bývalý prezident Bill Clinton, který v kampani vystupoval často
velmi ostře proti Obamovi. Řada voličů také dávala najevo, že nechce v Bílém
domě dalšího člena rodiny Clintonových.
Ať už od Obamy pozvání do týmu dostane, nebo ne, je pravděpodobné, že Clintonová
se i nadále bude vehementně angažovat v boji za vítězství demokratů. Kdyby se
nyní stáhla do ústraní, zcela by to zničilo její výsadní postavení ve straně i
mezi širokou veřejností.
Otálení s přijetím prohry může podle některý názorů také souviset s dluhy, které
má Clintonová na svém volebním účtě. Ani po skončení primárek neváhala opět
požádat své stoupence o příspěvky do prázdné pokladny. V posledním období musela
sáhnout do vlastní kapsy, aby kampaň udržela při životě.
Primárky, které v úterý skončily posledním kolem v Jižní Dakotě a Montaně,
ukázaly, že při mimořádně vyrovnaném souboji nedovoluje volební systém
Demokratické strany vybrat kandidáta jen na základě hlasování voličů. Soutěž
nakonec museli rozhodnout straničtí funkcionáři, takzvaní superdelegáti, kteří
se v jejím závěru houfně přiklonili k Obamovi, ačkoli v posledním čtvrtroce byla
ve volbách úspěšnější jeho soupeřka. Přitom ještě na začátku primárek se mělo
téměř za jisté, že u stranické nomenklatury má jednoznačně lepší vyhlídky bývalá
první dáma.
Oběma demokratickým kandidátům se podařilo vybudit americkou veřejnost k
rekordní účasti v demokratických primárkách, v nichž hlasovalo přes 35 milionů
Američanů. Značná část z nich přišla při takové příležitosti do volebních
místností poprvé. To je pro demokraty slibný závdavek do podzimních voleb.
Otázka příštích týdnů a měsíců zní, jaké šance bude mít mladý, dynamický a
charizmatický Obama proti zkušenému, váženému a všeobecně respektovanému
McCainovi. Oba už začali s volebními potyčkami, zejména pokud jde o válku v
Iráku, kterou chce Obama rychle ukončit, zatímco McCain vyhrát, i kdyby to mělo
trvat ještě několik let. První střety naznačují, že v další etapě volebního
klání se dá čekat tvrdý souboj, jehož výsledky se zatím nikdo netroufá
předjímat.
