Úřady práce stížnosti na diskriminaci nemají, slyší o ní od lidí

Úřady práce v Česku dostávají jen minimální počet stížností na diskriminaci v
práci a při přijímání do zaměstnání. Vyplývá to z vyjádření pracovníků úřadů,
které ČTK oslovila. Podle úředníků o nerovném zacházení však svědčí výpovědi
klientů. Jen málokdo si ale nakonec oficiálně stěžuje. Nejčastěji se terčem
nerovného zacházení stávají starší lidé. Někteří si stěžují na to, že jsou pro
firmy staří, i když jim bylo nedávno teprve čtyřicet. Problém s hledáním práce
mívají i ženy s malými dětmi a Romové, ale také postižení.

Mostecký úřad práce udělil kvůli diskriminaci jednu pokutu. "Samozřejmě
slyšíme mezi klienty kolem 50 let či od Romů a matek s malými dětmi, že nemají
šanci. Zaměstnavatelé si však dávají pozor. Věk, rasa či mateřství se ve
zdůvodnění odmítnutí adeptů neobjeví," řekla Miloslava Kondrová z mosteckého
úřadu práce. Nyní úřad prošetřuje další podezření na diskriminaci. "Řízení ještě
není uzavřeno," uvedla vedoucí kontrolního oddělení Jitka Černá. Například
stížnost na upřednostňování žen při přijímání se ale nepotvrdila.

Úřady na Zlínsku řešily loni dvě stížnosti na diskriminaci při přijímání.
"Ani u jednoho se pochybení zaměstnavatele neprokázalo," řekla Miriam Majdyšová
ze zlínského úřadu práce. Nejčastěji na nerovný přístup upozorňují ženy, a to
kvůli věku či dětem.

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký a Pardubický kraj evidoval
loni 22 stížností. Za leden a únor letošního roku se na úřad obrátil jediný
zaměstnanec. Podle inspektorů si lidé stěžují hlavně na diskriminaci kvůli věku
a zdravotnímu stavu. Mnoho dotčených se ale na inspektory neobrátí. Nejznámějším
případem se na východě Čech stala kauza matky tří dětí Marcely Zupkové, která se
ucházela o práci v univerzitní jídelně v Hradci Králové. Firma ženu odmítla
kvůli tomu, že je Romka. Zupková na ní vysoudila 250.000 korun.

Romce Renátě Kotlárové se zas po soudním jednání omluvila firma Rossmann a
zaplatila jí 50.000 korun. V její chebské prodejně se žena ucházela o práci.
Vedoucí jí ale tvrdila, že místo je obsazeno. Další uchazečce ho nabídla. Tuto
zájemkyni sehrála členka Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, která s
Romkou spolupracovala.

Podle mluvčí jihlavského úřadu práce Hany Málkové zaměstnavatelé ustanovení o
diskriminaci v zákoně o zaměstnanosti obcházejí. Kromě Romů a lidí ve vyšším
věku bývají znevýhodňováni i postižení, uvedla mluvčí. Když se omezuje výroba,
bývají mezi prvními propuštěnými. Zda je uchazeč o práci Rom, úřady neevidují.
"Víme ale, že řada z nich o práci nemá zájem. Ti, kteří by pracovat chtěli, však
místo najdou jen těžko," řekla Málková.

Brněnský úřad práce loni zaznamenal sedm případů diskriminace, pokutu
neudělil. Nejčastěji měli problém starší lidé a ženy. Podle mluvčí úřadu Ivany
Ondrákové jsou zaměstnavatelé čím dál obezřetnější a opatrnější. Odmítaným
příslušníkům menšin prý sdělují, že chtějí jinou kvalifikaci. Jiným důvodem bývá
to, že místo je obsazené. Petr Kubačka ze sdružení IQ Roma servis popsal, že
pracovník organizace si po telefonu ověří, že místo je stále volné. Za rok se
prý sdružení setká se 30 Romy, kteří při hledání práce narazí na diskriminaci.

Že nejsou znevýhodněny jen ženy, lidé před důchodem či Romové, dokládá případ
mladého muže ze Semilska. Ucházel se o místo prodavače. "Byl odmítnut, firma
měla totiž zájem o ženu," řekla ČTK pracovnice semilského úřadu práce. Za
diskriminaci pak zaměstnavatel zaplatil pokutu.

Sociální pracovník mladoboleslavského magistrátu Radek Horváth, který má na
starosti i problematiku menšin, zmínil případ romského klienta. Firma ho
nepřijala, protože neměl zkoušky na vysokozdvižný vozík. Když si je udělal a
místo bylo pořád volné, opět ho podnik nepřijal. Jen na Mladoboleslavsku je
podle Horvátha řada Romů, kteří se marně snaží najít práci a zamítavou odpověď u
pohovoru slyšeli nejméně dvacetkrát. "Zaměstnavatelé ví o tom, že musí dodržovat
určité normy, a aby nebyli postihnuti, využívají všechny možnosti, jak odmítnout
uchazeče legálně," dodal Horváth.

Úřady práce na Karlovarsku stížnosti nezaznamenaly. Od uchazečů o práci je
nedostali ani úředníci v Jeseníku, Šumperku, Přerově či Prostějově. Olomoucký
úřad práce obdržel dva podněty. "Ani v jednom případě se ale diskriminační
jednání zaměstnavatele neprokázalo," řekl analytik úřadu Jaroslav Mikšaník.

Také v Libereckém kraji jsou stížnosti na diskriminaci ojedinělé. Na
Jablonecku úředníci žádný podnět nedostali. Žádnou stížnost na diskriminaci
neřešily ani středočeské úřady práce, které ČTK oslovila. "Registrujeme
samozřejmě případy, kdy si lidé postesknou, že je nechtějí vzít do práce,
protože například raději vezmou mladší uchazeče, ale není to nic oficiálního a
prokazatelného," řekla ředitelka kladenského úřadu práce Lenka Staňková.

Počet kontrol kvůli diskriminaci, které v jednotlivých čtvrtletích provedly
úřady práce v ČR. Celkový počet odpovídá součtu kontrol kvůli přímé a nepřímé
diskriminaci či součtu kontrol podle toho, zda terčem nerovného zacházení byl
muž nebo žena.