Ultrapravicové Autonomní nacionalisty inspirovala krajní levice

Ultrapravicoví Autonomní nacionalisté (AN), kteří se po roce 2000 začali
objevovat v Německu a poté i v dalších zemích, se podle odborníků na extremismus
nechali inspirovat krajní levicí. Přejali od ní například koncept autonomních
skupin bez jednotného vedení nebo takzvanou strategii black block, která se
používá při demonstracích. V Česku jsou Autonomní nacionalisté spojeni například
s loňským pokusem o pogrom na Romy z litvínovského sídliště Janov, který
skončil střety s policií.

Kořeny Autonomních nacionalistů lze podle studie politoložky Petry Vejvodové
najít v Německu v polovině 90. let. Zákazy oficiálních neonacistických
organizací tehdy podle Vejvodové přispěly k tomu, že někteří z předních
neonacistů přišli s konceptem malých autonomních skupin – takzvaných
kamarádských spolků, které byly neformální a neregistrované.

Koncept se poté rozšířil na takzvané Svobodné nacionalisty, kteří si ponechali
organizační strukturu kamarádských spolků, ale svou činnost zaštítili společnými
orgány, napsala Vejvodová. Na počátku nového tisíciletí pak v rámci nich vznikla
další skupina – Autonomní nacionalisté. Jedním z hlavních důvodů byla podle
Vejvodové spolupráce Svobodných nacionalistů s Národnědemokratickou stranou
Německa (NPD), kterou Autonomní nacionalisté odmítají.

Další pohnutkou pak byla snaha distancovat se od hnutí skinheads. "V prostředí
Svobodných nacionalistů se postupně vytvořila averze k tradiční skinheadské
image, která již byla silně zdiskreditovaná na veřejnosti," uvedl v září ve svém
článku Autonomní nacionalisté pro časopis Reflex odborník na extremismus
Miroslav Mareš.

Vejvodová připomíná, že dříve se pojem ‘autonomní’ vztahoval k levicových
extremismům. "Německé radikální levicové buňky ze 70. a 80. let tak označovaly
samy sebe, rovněž v kontextu volné struktury bez hlavního vedení. Neonacisté
převzali toto označení a celý koncept autonomie právě od nich. Původně se
jednalo o levicový koncept," uvedla.

Od krajní levice převzali i takzvaný styl black block. "Jejich vzhled kopíroval
černé oblečení militantní ultralevice, včetně šátků nebo kukel přes obličej. Na
demonstracích začali AN vytvářet útočné černé bloky, jimž někdy pro odlišení od
ultralevice říkají německy black block (namísto levicového bloc)," napsal Mareš.
Black block při demonstraci vypadá tak, že aktivisté pochodují semknuti do
"bloku" ohraničeného transparenty.

Ultralevici se Autonomní nacionalisté podle Vejvodové přibližují i svou
rétorikou, například "burcováním" k národní revoluci, soustředěním se na
sociální témata a agitací proti kapitalismu. Od krajní levice přejali i některá
hesla, která obměnili, napsala ve své studii.

Autonomní nacionalisté jsou podle ní spojeni s přijímáním nových stylů, jako je
hip-hop, techno, punk nebo metal. "Zatímco v devadesátých letech nazi skinheadi
naháněli a trestali ‘graffiťáky’ jako levicový póvl hyzdící města, Autonomní
nacionalisté začali graffiti ve své propagandě sami intenzivně využívat.
Subkulturou, kde noví neonacisté začali lovit své příznivce, se stali i
‘skejťáci’," uvedl Mareš ve svém článku.

Právě svou otevřeností novým stylům se Autonomní nacionalisté podle Vejvodové
stali atraktivnější pro mladé lidi. V ideologii se ale podle ní od ostatních
neonacistů neliší.

V Česku se první projevy autonomního nacionalismu podle Mareše objevily v roce
2004 v prostředí neonacistického Národního odporu. V stejném roce podle něho
také vznikla kladenská pobočka Autonomních nacionalistů.

Podle Vejvodové lze najít mezi českými a německými Autonomními nacionalisty
rozdíly. Jde například o otázku spolupráce s politickými stranami. "Na německé
scéně probíhá ostrý názorový střet mezi NPD a Autonomními nacionalisty. Čeští
Autonomní nacionalisté tento rozkol na pravicově extremistické scéně nijak
významně nevnímají a názor, že je nutné vzdálit se politickým stranám,
nezastávají," napsala Vejvodová s tím, že výrazně spolupracují s krajně
pravicovou Dělnickou stranou.

Podle Mareše se Autonomní nacionalisté v Česku, podobně jako v Německu, stali
symbolem násilných akcí. Jako příklad uvedl politolog události v Janově nebo
nepokoje po dubnové demonstraci v Přerově. Ve svém článku připomněl i kauzu
žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku. Policie v souvislosti s
událostí obvinila čtyři muže z pokusu o vraždu s rasovým motivem. Na
zveřejněných policejních záběrech z domovních prohlídek jsou zachyceny mimo jiné
letáky Autonomních nacionalistů.

KAM DÁL?