Účastník pogromu už v Pardubicích nemá pamětní desku

Pardubická radnice nechala na vlastní náklady odstranit pamětní desku
někdejšímu skinheadovi Danielu Hejdánkovi, kterou jeho rasističtí „kamarádi“
umístili v Hlaváčově ulici. Na tomto místě Hejdánek v roce 1992 podlehl
střelnému zranění. Společně s 20ti dalšími rasistickými skinheady v prosinci
1992 bezdůvodně zaútočil na dům, který obývali Romové, a stal se tak účastníkem
jednoho z prvních pokusů o pogrom Romů v tehdejším Československu, po listopadu
89. Jeden z obyvatel domu se útoku rasistů bránil střelbou a trefil Hejdánka.

Podle Kláry Kalibové a Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost
je příčinou toho, že napadení se začali samostatně bránit, lhostejnost policie,
státních zastupitelství a soudů k vyšetřování předchozích rasisticky
motivovaných vražd a dalších závažných trestných činů. Obětmi se tak vedle
Hejdánka stali i další rasitičtí útočníci. Například v sebeobraně byl zabit
útočící sedmnáctiletý skin Aleš Martinů, ve rvačce s Romy, kterou sám vyvolal,
zemřel další pravicový extremista Miloš Reho.

Jak informoval Pardubický deník, deska se na místě objevila 5. prosince, tedy v
den, kdy se každoročně koná městem pochod krajně pravicových extremistů, kteří
si připomínají tento sedmnáct let starý případ.

Důvodem odstanění desky bylo, že nikdo nepožádal město Pardubice, které je
majitelem pozemku, o souhlas s jejím umístěním. „Deska byla umístěna na pozemku
města. Ačkoliv se jedná o místo veřejně přístupné, není už možné, aby kdokoliv
bez příslušného souhlasu zasahoval do vlastnického práva nemovitosti magistrátu
města,“ řekl k tomu Ladislav Veleta, vedoucí právního odboru Úřadu městského
obvodu Pardubice 1. Podle starostky prvního pardubického obvodu Hany Tomanové se
od „desky distancoval oznamovatel pochodu pan Tvrdík. Nedokázali jsme sami
zjistit majitele a deska tak skončila uložena v depozitu radnice.“ Podle Václava
Hejdánka, otce zavražděného mladíka, nese navíc pamětní deska špatné datum
narození.

Jak napsal Pardubický deník, během letošního pochodu bylo skutečných pamětníků
tragické události v asi padesátičlenném hloučku poskrovnu. „Záměr být viděni co
největším počtem lidí extremistům vyšel… Kladení věnců, svíček a květin… k tomu
krátký projev o jakési státní zlovůli, která, světe, div se, neschvaluje
neonacismus, a náhrobek, jehož hlavním motivem byla runa, používaná na hrobech
padlých SSáků.“ Konkrétně šlo o runu, která je symbolem života či zrození, nebo
naopak smrti. V počátcích nacistického Německa ale okultismem posedlí předáci
režimu adaptovali tuto runu i do symboliky Třetí říse jako symbol programu
Lebensborn (nacistický projekt na vytvoření čisté árijské rasy.), začala se
objevovat i na dokladech a hrobech SSáků jako symbol data narození a v obrácené
pozici jako datum úmrtí. A ve stejné souvislosti se objevila i na Hejdánkově
památníku. Neonacisté sice s oblibou argumentují tím, že se jedná pouze o staré
runové písmo, bez souvislosti s Třetí říší by jej však znali a používali asi jen
velmi těžko.

Právě kvůli této nacistické symbolice se o desku začala zajímat policie. Okresní
soud v Litvínově již případ podobné náhrobní desky řešil a nařídil její
odstranění. Její autor byl navíc souzen za propagaci neonacismu. “V těchto
případech může být problém prokázat, jaký význam má použití symbolů v konkrétním
případě, především, zda jsou runy vztaženy významově k nacismu anebo k
(neo)pohanskému hnutí (přičemž druhý případ by nebyl právně relevantní),“
upozorňuje expert Miroslav Mareš s tím, že předchozí rozhodnutí soudu v podobné
kauze nemusí být závazné, nicméně pro státní orgány může být inspirací. Hlavní
úkol ale bude pro policii zjistit, kdo je za umístění desky odpovědný.

Podle Československé anarchistické federace a iniciativy Mládež proti rasismu
šlo před 17 lety o pokus o pogrom na Romy. Podle nich není pravým důvodem této „piety“ uctění památky zesnulého „kamaráda“, ale akt
legitimizující rasově motivované násilí: „Skupina 30 neonacistů pochodujících s
loučemi a zapalujících svíčky do tvarů starogermánských run, jak tomu bylo při
téže „pietě“ předminulý rok, se jinak chápat ani nedá. Neonacisté v současné
době pochopili, že sympatie veřejnosti nezískají zvedáním pravic, uctíváním
třetí říše, ani svými pseudoteoriemi o nadvládě Židů nad celým světem.
Pochopili, že své politické body mohou získat jedině hraním na strunu v
majoritní české společnosti bohužel hluboko zakořeněného proti-romského rasismu,
jak dokázali například při loňských pokusech o pogromy v Litvínově nebo v
Přerově. Dnešní pietní akce také zapadá do tohoto schématu.“

KAM DÁL?


Rasově motivované násilí v ČR po roce 1989


celý Šedesát neonacistů prošlo Pardubicemi

PARDUBICKÝ DENÍK


TÉMA: Pamětní deska, nebo propagace neonacismu?


Hejdánkův pomníček už město odstranilo