Ubytovny: jak žijí ti nejchudší?

Na mnoha ubytovnách pro sociálně slabé v kraji žije více lidí, než povoluje
jejich kapacita. Ubytovat nepřizpůsobivého člověka je totiž výhodný a jistý
byznys. Čím více lidí provozovatel takového zařízení umístí, tím více peněz od
radnice dostává

Připadá vám nespravedlivé, že z vašich daní platíte živobytí
lidem, kteří nechodí do práce a žijí ze sociálních dávek, které pak utratí za
alkohol nebo hrací automaty? Možná nevíte, že velkou měrou přispívá ke
zneužívání sociálních dávek také stát. Z vašich peněz se však často neradují
nepřizpůsobiví občané, ale spíše provozovatelé ubytoven, ve kterých tito lidé
žijí.

Typickým příkladem z ústeckého kraje je například nechvalně proslulá ubytovna v
ústecké Purkyňově ulici na Střekově, takzvaná modrá. Ta je domovem desítek
sociálně slabých lidí, kteří znepříjemňují život starousedlíkům hlukem,
nepořádkem a výtržnostmi.

Padesát lidí navíc

Při nedávné kontrole v ubytovně byla zjištěna celá řada
závažných nedostatků – například zcela nevyhovující elektroinstalace. Zjistilo
se také, že pronajímatelka Lea Anderlová nechává na ubytovně bydlet asi o 50
lidí víc, než je povoleno.

„Bydlelo tam 241 lidí místo povolených 192. Tyto nedostatky se však postupně
odstraňují. Pronajímatelka tvrdí, že v současnosti má na ubytovně 16
neobsazených pokojů, počet ubytovaných se tedy podstatně zredukoval,“ uvedl
minulý týden střekovský místostarosta Václav Křeček.

Zcela jiná fakta však předkládají lidé z neziskové organizace Světluška, která
se stará o střekovské Romy a která měla v ubytovně sídlit. Světluška je jedním z
projektů Oblastní charity Ústí nad Labem. „Od obyvatel ubytovny víme, že od
doby, kdy se v ubytovně odhalily nedostatky, se z ní odstěhovali pouze dva
lidé,“ uvedl Jan Husák, vedoucí Světlušky.

Anderlová s výsledky kontroly nesouhlasí. „Nevím, kde ta čísla vzali. V té době
jsem tu měla nadstav maximálně šest dospělých,“ tvrdí pronajímatelka objektu.

Ubytovat Roma = lukrativní byznys

Vše nasvědčuje tomu, že provozování
ubytoven pro sociálně slabé je výhodný způsob podnikání se stabilním přísunem
financí. Za většinu těchto lidí totiž platí několikatisícové nájemné odbor
sociální péče. Peníze chodí přímo ubytovně jako takzvanému zvláštnímu příjemci.
Vůbec tedy neprojdou rukama ubytovaného – aby se předešlo zpronevěře příspěvku a
neplacení nájmu.

Je tedy zjevné, že v takovém systému je pro provozovatele velice výhodné mít
ubytovnu obsazenou takříkajíc od sklepa po půdu. „Pronajímatel ubytovny dostává
přes tři tisíce za každého člověka, kterého umístí. Proto se jich snaží mít co
nejvíc bez ohledu na to, v jakých podmínkách pak ti lidé žijí. Slyšel jsem o
pětičlenné rodině, která žila v jedné místnosti 2 krát 4 metry bez sociálního
zařízení a majitel ubytovny je donutil, aby na ten pokoj přijali ještě jednoho
úplně cizího člověka,“ říká Ústečan Pavel Fajt, který na jedné z ústeckých
ubytoven sám několik měsíců bydlel.

„Ubytovat Roma je dnes velmi lukrativní záležitost. Není totiž žádným
tajemstvím, že lidé v ubytovně platí za ubytování několikanásobně vyšší poplatky
než třeba lidé v nově postavených domech na Rondelu,“ uvedl Husák.

Husák upozorňuje také na to, že pravděpodobně žádná z ústeckých ubytoven
nesplňuje přísné hygienické normy, přesto nečelí žádným přísnějším postihům. „V
dnešní době si totiž nikdo nevezme na zodpovědnost uzavřít ze dne na den
ubytovnu a poslat tak na ulici třeba 200 Romů,“ vysvětlil.

Centrum Světluška bojuje o přežití

Komunitní centrum Světluška, které se
snaží zlepšovat kvalitu života dětí ze sociálně vyloučených rodin, je
bezprostředně ohroženo zánikem. Do konce roku ještě smí obývat své stávající
sídlo v Kubelíkově ulici na Střekově, zatím však není jasné, jestli se od Nového
roku bude mít kam přestěhovat. Magistrát chce v budově, kde nyní Světluška
sídlí, vybudovat novou mateřskou školu.

Ještě asi před dvěma týdny to vypadalo, že bude Světluška sídlit právě v modré
ubytovně. Této variantě bylo příznivě nakloněno i vedení střekovské radnice.
„Děti z ubytovny by tak byly přímo v centru dění,“ zmínil Jaroslav Žáček,
starosta Střekova. Jiný pohled na věc má ale vlastník ubytovny a její
pronajímatelka. „Vadilo by to lidem z okolí. Chodily by sem romské děti z celého
Střekova a potulovaly by se po ubytovně. Zdejší problematice by to nepřispělo,
spíš by ji to zhoršilo,“ argumentuje Anderlová.

Když se Světlušce do konce října nepovede najít si náhradní pronájem, nezíská
pravděpodobně žádné městské dotace, na kterých je jako nezisková organizace
existenčně závislá.

Tvrdá konkurence mezi neziskovkami

Pokud by se vyplnily nejčernější odhady a
centrum skutečně zaniklo, pro město by problém stejně neskončil. Dříve nebo
později by se ukázalo, že sociální problematika, kterou se Světluška zabývá, dál
existuje a roste. Pravděpodobně se přihlásí jiná, konkurenční nezisková
organizace, která se zaměřuje na Romy, s tím, že pomůže situaci řešit. V
neziskovém sektoru totiž panuje překvapivě velká a tvrdá konkurence.

„V některých případech je běžnou rutinou, že se vás pokouší konkurenti nejen
očernit, ale i vystrnadit z pole působnosti. Historie neziskového sektoru je
poskvrněna zánikem řady organizací, které byly založeny příslušníky
národnostních menšin. Takové organizace již v Ústí neexistují. Pokud zanikne
Světluška, nebude zde existovat ani zařízení vedené Romem,“ poznamenal Husák.