Týden.cz: OSN chce, aby české úřady počítaly Romy
Organizace spojených národů chce po Česku vědět, kolik žije v zemi Romů.
České úřady to ale nemohou zjistit. Sčítání by totiž bylo podle ministryně
Džamily Stehlíkové protiústavní. Vláda teď musí najít způsob, jak svízelnou
situaci vyřešit. Údaje totiž potřebuje i kabinet, a to kvůli sociálním
projektům, jež pomáhají začlenit Romy do společnosti.
Právě v této oblasti Česko pokulhává a OSN mu vytýká, že nemá věrohodná
čísla, ze kterých by mohlo vycházet a porovnávat úspěšnost projektů. Doporučení
výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace dostala na stůl ve středu vláda. V
něm se zmiňuje, že "účastnický stát by měl dále revidovat a upravit své metody
sběru údajů, aby lépe splňovaly zásady sebeidentifikace".
|
Evidenci Romů vedly Národní výbory, policie, či jiné instituce. Počet Romů bylo také možno zjistit ze Sčítání lidu domů a bytů. Oproti dnešku byl ale rozdíl v tom, že národnost byla přisouzena. To znamená, že když sčítací komisař nabyl dojmu, že jde o "cikánské obyvatelstvo", tak sčítací arch označil písmenem A. |
Česká vláda se tak dostala do kleští. Na jednu stranu jí OSN vytýká
zodpovědnost za špatný přístup k Romům, na druhou si zase nemůže dovolit
rozdělovat lidi na základě barvy jejich kůže, aby mohla zjišťovat, zda a do jaké
míry probíhá jejich zapojení do společnosti. "Sčítání Romů není možné. Byl by to
protiústavní krok. Z údajů sčítání lidu můžeme vycházet jen ze sebeurčení
obyvatel či z jejich jazyka," uvedla ministryně Džamila Stehlíková.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se jako Rom deklarovalo jen asi 12
tisíc lidí, podle hrubých odhadů jich v republice žije ale na 200 tisíc.
Statistika by usnadnila práci s Romy
Nutnost získat přesnější údaje o romské komunitě si uvědomuje i ministryně
Stehlíková. "Ty čísla nutně potřebujeme kvůli projektům například na úřadech
práce či ve školství," uvedla. Statistiky by přivítala i romská sdružení.
"Nevím, jak jich ale docílit. Panují na to různé názory i mezi neziskovými
organizacemi," uvedl Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel občanského sdružení Romea.
Jak tedy opatrně zjistit, kolik Romů v Česku žije či alespoň kolik jich může
využít ten který sociální projekt? "Budeme hledat metodu co nejvíce
kvalifikovaného odhadu. Sami ji potřebujeme při spolupráci se Světovou bankou, s
níž připravujeme projekt na zlepšení situace dlouhodobě nezaměstnaných Romů,"
uvedla Stehlíková.
Čas na vyřešení má do roku 2009, kdy bude Česká republika předkládat OSN
zprávu o tom, jak pokračuje v odstraňování diskriminace.
OSN: Policisté jsou k Romům tvrdí
Organizace spojených národů v nejnovější zprávě Česku také vytýká, že se
tuzemští policisté příliš tvrdě chovají k Romům a že je neberou mezi sebe.
"Výbor opětovně vyslovuje své znepokojení, že Romové, především děti, jsou
objektem špatného zacházení ze strany policejních důstojníků a jsou umisťováni
do vazby a nuceni k přiznání drobných přestupků," píše se ve zprávě.
Zlepšit situaci by měli romští policisté, těch je ale velmi málo. To vadí i
romským organizacím. "Vždy se dá dělat více. Policejní nábory by měly být určeny
pro všechny menšiny, aby jejich příslušníci mohli s komunitami lépe
komunikovat," míní Zdeněk Ryšavý.
Policisté ale nic podobného nechystají. "Žádný nábor určený pro menšiny
nemáme v plánu. Může se k nám přihlásit každý, pokud splní podmínky přijímacího
řízení," uvedl policejní mluvčí Pavel Hanták. Nábor menšin probíhal před rokem.
Kolik ale u policie pracuje Romů, mluvčí neuvedl. "Tyto údaje nesledujeme. Může
k nám nastoupit každý občan České republiky," řekl Hanták.
OSN naopak republiku pochválila za to, že nový zákon o zaměstnanosti zakazuje
diskriminaci při žádosti o zaměstnání, nebo že vstoupí v platnost služební
zákon, jenž zajišťuje rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, a to i
pokud jde o odměňování.