Topolánkova vláda padla, mluvilo se o Řápkové i neonacismu

31. ledna 2012

Čtení na 5 minut

Vláda Mirka Topolánka (ODS) končí, sněmovna jí dnes vyjádřila nedůvěru. K
opozici se připojili i potřební čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nim
získala přesně potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Jan
Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a
Věra Jakubková. Opozici se podařilo vyslovit nedůvěru vládě prvně v samostatné
historii České republiky.

Beru toto hlasování na vědomí a budu se chovat přesně podle ústavy," uvedl po
oficiálním vyhlášení výsledků hlasování premiér Topolánek. Nyní tedy předloží
demisi vlády prezidentovi Václavu Klausovi, nejdříve ve čtvrtek. Pak budou
následovat jednání o novém kabinetu.

Topolánek očekává, že ho prezident znovu pověří sestavením nového kabinetu
jako šéfa strany, která vyhrála volby. Kdyby se nepodařilo sestavit většinovou
nekomunistickou vládu, ODS by podle premiéra odmítla úřednické či polopolitické
vlády, které navrhuje ČSSD, a byla by pro předčasné volby letos v létě.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek zopakoval, že kabinet může dál vládnout v demisi
do konce českého předsednictví v EU. Sociální demokraté by ale chtěli výměnu
ministrů vnitra a spravedlnosti Ivana Langra a Jiřího Pospíšila (oba ODS) a
pozastavení privatizací státního majetku. Paroubek dnes zcela zamítl možnost, že
by se ČSSD podílela na vládě spolu s ODS. Předčasné volby jsou podle něj možné
nejdříve na podzim, do té doby by se mohli zákonodárci shodnout na novém
volebním zákoně.

"Pro mě rozhodování mezi Klausem a Topolánkem bylo velmi jednoduché a rozhodl
jsem se pro Klause," komentoval svůj postoj Tlustý. Dodal, že s Klausem ale
nemluvil. Kroky hlavy státu jsou podle něj však "naprosto jasné". Tlustý
předpokládá, že Klaus pověří sestavením vlády vítěze voleb. Míní, že prezident
tedy bude jednat na prvním místě s Topolánkem. Od hlavy státu očekává "ústavní
postup moudrého prezidenta" a od nové vlády uznání vážnosti ekonomické krize a
přijetí odpovídajících opatření.

Zubová uvedla, že byla předem rozhodnuta vládu nepodpořit. "Nicméně jsem
využila možnosti jednat s panem premiérem, jednali jsme dvakrát, bohužel jsme
nedošli k ničemu, co by bylo pro mě důvodem podpořit tuto vládu," řekla
poslankyně. Zubová nesouhlasí s tím, aby se konaly konaly předčasné volby, byla
by prý ochotna podpořit i novou "přijatelnou" Topolánkovu vládu. Podobně se
vyjádřila i Jakubková, která také připustila, že by podpořila i vládu s
případnou účastí KSČM.

Zleva premiér Mirek Topolánek, vicepremiér Martin Bursík a ministr zahraničí
Karel Schwarzenberg na mimořádném zasedání Poslanecké sněmovny 24. března v
Praze.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) řekl ČTK, že je smutný z toho, že se
"dvacet let po revoluci se dostávají k moci komunisté". Jediným řešením současné
situace jsou podle Sobotky předčasné volby, tedy zkrácení funkčního období
sněmovny. V opačném případě bude tato situace neřešitelná," uvedl Sobotka.
Předpokládá, že zkrácení funkčního období sněmovny by podpořili senátoři ODS, a
doufá, že totéž by učinili i senátoři ČSSD, která rovněž mluví o předčasných
volbách.

Šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa pád vlády nečekal. Měl prý za to, že
Zubová "si nechává otevřená vrátka" a vládu podpoří. Podle něj budou nyní muset
premiér a prezident každý krok dobře zvážit. "Protože poměr sil ve sněmovně je
opravdu nepředvídatelný a hrozí zhoršování situace," řekl Severa. Podle něj nyní
byla dobrá shoda na změně volebního zákona a na termínu nových voleb. Dřív než v
srpnu se nedají stihnout, míní.

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNĚ PŘI PÁDU VLÁDY

ČSSD dlouhodobě usiluje o pád vlády. Důvody se v
průběhu času mění. V poslední době kromě jiných důvodů aktuální
kritika různých prapodivných afér kolem vyšetřování politiků. Smutné
je, jak při tom utrpěla pověst naší justice a také důvěra
občanů ve spravedlnost. V té souvislosti ovšem nelze nezmínit, že
za vlády sociální demokracie byla situace velice podobná –
zasahování politiků do nezávislosti justice není žádnou novinkou a
řada afér nebyla nikdy spolehlivě vysvětlena.
Vzpomínám si například, jak v Chomutově přepadlo ozbrojené komando
radnici, zabavovali dokumenty, obviňovali, vyšetřovali, padala
podezření až do dohody, kdy se ti velcí hráči dohodli, velcí hráči
na scéně a věc se zametla pod koberec, prostě zmizela. Zastavilo
se vyšetřování, zapomeňte, odejděte.
Již léta obviněný Saša Novák se dohodl s dnes již odsouzeným Romanem
Houskou a paní Jana Vaňhová se spřátelila s Ivanou Řápkovou.
(Neklid v sále.)
Léta před krajskými volbami došlo k dohodě, uzavřely se dohody o
povolební spolupráci, ať si voliči volí koho chtějí. Amorální,
pochybné praktiky při správě věcí veřejných jsou tolerovány, je
potíráno právo shromažďování, prokázané lži politiků jsou přehlíženy
místo toho, aby přistižený politik, jak to ve slušných společnostech
je zvykem, odstoupil. Přitom pokračuje společná řekněme tomu
transformace veřejných prostředků do soukromých zisků. Po krajských
volbách se odstaví skuteční vítězové a chomutovský model
spolupráce se podle dávných dohod přenese na kraj. Nastoupí něco, co
se podobá době totality a normalizace.

Přemysl Rabas,
poslanec za Stranu zelených

Další jev v české společnosti, který vláda a
příslušná ministerstva nezvládají – a je nutné ho opět zmínit při
této příležitosti, kdy máme rozhodnout o tom, zda vládě vyslovit
nedůvěru, je stále vzrůstající neonacismus. Mnohokrát na
tento extremismus naše strana poukazovala. Já osobně jsem na to ve
svých tiskových prohlášeních a interpelacích upozorňoval, zejména
v souvislosti s aktivizací Nacionalistické národní strany a se
založením její polovojenské Národní gardy a dalších vznikajících
subjektů extrémně pravicového zaměření na naší politické scéně, jako
je Dělnická strana a další.
Vláda České republiky dlouho nekonala, ale pouze proklamovala, že
řadí problematiku extremismu mezi priority bezpečnostní politiky a
že Ministerstvo vnitra České republiky, policie a zpravodajské
služby, ale i další orgány státní správy věnují této problematice
stálou pozornost v rámci protiextremistické politiky.
Dlouho byl tento problém – jak jsem již nejednou upozorňoval
– podle vlády dokonce pouhým virtuálním projektem, který
nepředstavuje žádné výraznější bezpečnostní riziko. Až na základě
veřejného mínění se vláda konečně rozhodla ke konkrétnímu řešení
v podobě návrhu na zákaz Dělnické strany. Jak je známo, Nejvyšší
správní soud ale odmítl návrh na rozpuštění strany, který vláda
podala. Návrh byl podle soudu argumentačně slabý. Pravomocným
rozsudkem tak bylo rozhodnuto, že tato silně extremistická strana
smí dále působit na politické scéně a usilovat o hlasy voličů.

Zdeněk Maršíček,
poslanec za KSČM